Sin: hřích, hřešit, prohřešek, přestupek (hřích), sinus (mat.), zhřešit, prohřešit se, hříšný
(podle slovnik.seznam.cz)

Komiks Franka Millera a tím i navazující film obsahuje v podstatě vše, co ve slovníku charakterizuje význam anglického sin - vždyť nakonec i ta matematika tam je, postavy se pohybují nahoru a dolů. Jen, na rozdíl od oné matematické nekonečné periodické funkce, naprostá většina z nich ten pohyb ukončí smrtí a tedy i dole.

Téměř dvouhodinový film je postaven na třech příbězích, které běží v podstatě nezávisle, jen se navzájem dotýkají odkazy, zakotvujícími je ve prostředí a především společnosti zlověstně ponurého Města Hříchu. Hned úvodní scéna naznačuje, jakými pravidly se tu vše řídí, a osudy Marva (Mickey Rourke), Dwighta (Clive Owen) a Hartigana (Bruce Willis) už pak slouží jako detailní rozkresy první črty.

Film je pozoruhodný a významný hned z několika hledisek. Milovníci původního komiksu ocení věrnost a péči, s jakou se Robert Rodriguez pustil do translace originálu, k níž si přizval i jejího autora Franka Millera. Robert Rodriguez pojal původní komiksové předlohy jako storyboard, scénář pak především vyplnil mezery mezi jednotlivými tabulemi. Dialogy a obrazy komiksu se dostaly na plátno ve své původní podobě, doplněné prostředky filmové řeči. Komiks sám jako výtvarný (spíše než literární) útvar je formou zmrazeného pohybu, ale jako úplný scénář nestačí, potřebuje citlivé doplnění a vedení - vždyť už jen střih dokáže posunout význam a divácké vnímání scén do velmi odlišných poloh.

Musím tu ale vyvrátit jeden často tradovaný omyl - Sin City není černobílý film. Je to film barevně stylizovaný, k tomu ještě film noir, v němž se pochmurná atmosféra města promítá do vnímání jeho prostředí. Barev (tedy těch barevných, černé a bílé se někdy říká nebarevné barvy) tam najdete jen trochu, jsou však významotvorné a zvýrazňující atmosféru filmu - vzpomeňte si na Limonádového Joea, tam také barvy posloužily ke stejnému účelu. Zajímavým momentem, kdy výtvarné řešení komiksu plynule přechází do své filmové podoby, je třeba stínové divadlo, ve kterém Hartigan odehraje svůj závěrečný výstup.

Sin City je Město Hříchu - spíše však město, kde Hřích je domovem - ale přesto tam najdete střípky citu a spravedlnosti. Vlastně více než střípky, Marv, Hartigan i vlastně také Dwight v sobě nosí cit pro spravedlnost, lásku a soucit s oběťmi Sin City. Že přitom vraždí? Takové je Sin City, bez násilí a vražd tam ani spravedlivý nemůže existovat déle než do prvního setkání s dalším obyvatelem tohoto temného útvaru.

Mezi filmovými adaptacemi komiksu je Sin City ojedinělý svým výtvarným pojetím a vynikajícím převedením atmosféry komiksu i prostředí, v němž se odehrává, do filmové řeči. Významně k tomu přispělo složení celého týmu. Robert Rodriguez kromě společné režie obstaral i hudbu a produkci - a výkonnými producenty tu byli oba bratři Weinsteinové. Herecké obsazení bylo také vynikající - k výše zmíněným ještě patří například Jessica Alba, Benicio del Toro, Brittany Murphy a Elijah Wood. Ti i ostatní herci se dokázali vyrovnat s hraním na bluescreen a celkově odvedli vynikající práci. Nesmím ještě zapomenout na dvě perličky: Frank Miller si tu zahrál epizodní roli kněze a Quentin Tarrantino jako Guest Director režíroval sekvenci společné cesty Benicia del Torro a Clive Owena.

(foto: převzato z rottentomatioes.com)

(poozn red: omlouváme se, článek z neznámých důvodů zmizel - včetně komentářů, bohužel - a museli jsme ho vložit znovu)