Z Ameriky pochází film, o jehož promítání až dosud na našich školách se zasloužili publicista Zdeněk Reimann, historička Jana Volfová a novinářka Martina Fialková z časopisu Český dialog. Nyní se širší české veřejnosti představí v pražské Městské knihovně 26. listopadu v podvečer. (Byl zde promítán již jednou.)

Je pozoruhodný hned z mnoha hledisek. S pomocí odborníků, zejména historiků, s využitím archívních materiálů Vojenského historického ústavu v Praze, rodinných archivů Čechů žijících v USA a u nás v Česku, deset let na něm pracovali dva Američané, kteří mají kořeny svých rodů právě u nás: Bruce Bendinger, iniciátor a šéf, profesí reklamní specialista, druhým je John Iltis, profesí filmař. Ti také předvedli svůj film poprvé v Chicagu, kam přijeli naši krajané a další zájemci převážně z Kalifornie a Texasu.

Byli to zvláště ti, jejichž dědečkové působili v českých legiích za první světové války. Ano – o nich vypovídá filmový dokument se stopáží 47 minut. V té době byli oba filmaři ještě malými chlapci. Teprve ve zralém věku se začali zajímat o historii, která začala v americkém Chicagu - druhém největším českém městě v Americe. Tato skutečnost filmaře zaujala, když zjistili, že Chicago s českými krajany mimořádně přispělo ke vzniku republiky uprostřed Evropy a poskytlo jejímu budoucímu prezidentu T. G. Masarykovi svou pomoc.

V Chicagu tehdy působil Charles Crane, významná osobnost americké politiky. Především on to byl, kdo podporoval Masarykovy snahy o vytvoření samostatného státu a přivedl TGM až k tehdejšímu prezidentovi USA Woodrovu Wilsonovi. A po dalších letech zapálení filmaři nalezli podporu u bývalé ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové, pocházející rovněž z českého rodu, když hlavním sponzorem se stal americký pivovar Anhauser Bush.

Nejprve se jim podařilo shromáždit množství fotografií a dokumentů. Je známo, že na konci první světové (někdy historici říkají Velké) války měla čs. zahraniční armáda 85 000 legionářů a 59 500 mužů domobrany.

První česká rota vznikla ve Francii již na počátku války a byla nazvána Nazdar podle sokolského pozdravu. Její příslušníci si vedli hrdinsky v bojích u Champagne, Argonách, Alsasku, Vouziers a Chesters. Z 10 000 legionářů jich 630 padlo na západních bojištích.

V Rusku v čs. legiích bylo 60 000 našich mužů (z nich 4000 přišlo v bojích o život). Do dějin vstoupila v lednu 1917 slavná bitva u Zborova, kdy čs. vojenskému útvaru byl poprvé svěřen samostatný frontový úsek. Další vítězné boje se odehrávaly u Bachmače, Pemzy, Ufy, Tomsku, Samary a Jekatěrinburgu. Po vystoupení bolševického Ruska ze světové války nařídil T. G. Masaryk tamějšímu čs. vojsku přísnou neutralitu. V krátké době obsadili celou 8000 kilometrů dlouhou železnici až do Vladivostoku – tzv. Transsibiřskou magistrálu. Teprve po uzavření příměří se naši legionáři vraceli dlouhotrvající cestou takřka kolem světa do vlasti, čili dávno poté, kdy byla vyhlášena samostatnost naší republiky.

Také v Itálii vznikly naše legie, které založil dobrovolnický sbor v lednu 1917 na sokolských základech. Známy jsou jeho boje v horách Doss Alto, na řece Piavě, na hoře Montello nebo u Monte di Garda, v Passo Tomale a Monte Assolone. Z původních 30 000 zahynulo v těchto bojích 350 našich mužů.

Účast našich legionářů v ruských, francouzských a italských legiích měla mimořádný význam a vliv z mezinárodního hlediska ve všech diplomatických jednáních. Stala se pro T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika tím nejpodstatnějším argumentem pro úspěchy jejich zahraničních misí.

Dokumentární film dvou Američanů vystihuje zejména ruskou anabázi našich legionářů od spontánního vzniku počáteční České družiny přes velice složitý vývoj v Rusku za války i po ní. Velmi srozumitelně postihuje film skutečnost, že čs. legionáři stáli u zrodu naší republiky, vyzdvihuje hrdinství a ideály, které je k tomuto hrdinství vedly – a jemuž se mnohdy naše současná společnost někdy až vysmívá a nenamáhá se je ani připomínat. A v tom je přednost dokumentu – americký pohled obou jeho tvůrců na významné události, spojené s čs. zahraničním odbojem.

Film s českými titulky nabízí jedinečné záběry legionářských vojsk, vojenské techniky, prostředí, v němž se vojska pohybovala a operovala, vypráví jejich historii. Ve filmu promlouvají historici z amerických univerzit a je doplněn mapami, v nichž jsou znázorněny pohyby armád a našich legionářů. Byli pověstní svým hrdinstvím, inteligentním vedením boje i organizací vojenského života. Střežili dokonce část carského zlatého pokladu v osmi vagónech. V nepřehledných situacích si vždy udrželi disciplínu, morálku a vstřícnost k místnímu ruskému obyvatelstvu. Film připomíná také jedinou (a vítěznou) námořní bitvu naši armády na jezeru Bajkal a použití obrněného vlaku, který výrazně přispěl k respektu z legií. Slavný byl jejich návrat domů.

Jde o chronologicky pojaté historické události, které ovlivnily světovou politiku a jejichž tvůrci i hlavní protagonisté byli českého a slovenského původu: krajané, váleční zajatci, přeběhlíci - odmítající dále bojovat za zpuchřelé Rakousko-Uhersko. Dnes je to poutavý a strhující svižný příběh, jehož napínavý děj vyprávějí u nás doma Američané.