Iracionální muž - zbrusu nový film Woodyho Allena. Aniž jsem podobný postřeh kdekoli postřehl, jde také o odpověď na příběhy s chytrým vrahem Tomem Ripleym. Z děl Patricie Highsmithové. I plakát s hrdinou u moře to naznačuje. A variace se zdařila, byť hrdina taktéž připomíná Amona Göthe ze Schindlerova seznamu, reálného šéfa koncentráku. V něm pak velikášství Říma. Jedna scéna i proplyne sloupovím a představitele „Iracionálního muže“ Joaquina Phoenixe (nar. 1974) známe co zrůdného diktátora z Gladiátora.

Minimalistické allenovky jsou morality jen „o ději a hercích“, s tím jsme smířeni. V této zaujmou vnitřní monology titulního hrdiny i jeho studentky. Jen díky jejímu zvíme v úvodu, že je pedagog narušen. Zatímco (údajná) podlost soudce, jehož zavraždí: nejistá. Šanci adorovat jeho likvidaci film nebere.

Tím, že pachatel není logicky provázán s obětí, připomíná příběh i Cizince ve vlaku (rež. Hitchcock), též adaptaci Highsmithové, a rádoby smysluplná pouť iracionálního profesora filosofie od vraždy k vraždě, toť onen „talentovaný“ Ripley v kostce. S tím, že Woody lotrovu pouť utne.

Druhou vrstvu představují vrahovy milenky, studentka a kolegyně. Adoruje se prvá a nabude sice pocitu, že učitele miluje, ale původního kluka nechá v záloze. Naopak sympatická vrstevnice z univerzity „jede“ po kolegovi od počátku jako fretka a jeho přiznání k vraždě ji nerozhodí. Má „zralou“ pravdu? Tam jest merit. A odpověď čeká na každého.

„Nevěř nikomu nad třicet!“ řekl John Lennon. Mýlil se? Kolik z nás věkem otupí? „Nějaký soudce.“ Mávli byste rukou? FBI nemává, ale nemá zde na to, aby vykutala pravdu; zločin se skutečně povedl. O to víc okouzlí postoj studentky zosobněné Emmou Stone (nar. 1988), známou už z Birdmana. Ta herečka dostala k hraní prostor bez hranic a Allen ji užil a uživil už v Kouzlu měsíčního svitu. Postoj její hrdinky není jen spontánně mravoličný; je čítankově zdravý. Bytost pod třicet? Ano. A vražda = vražda. Filosofie nefilosofie. Arsenik v limonádě, to se nedělá (ani panu soudci), ale šlo by o laciný film, kdybychom nechápali i její zralou sokyni. Kdyby neutkvěla replika zdejšího dekadenta - v momentě, kdy před žáky na večírku hraje ruskou ruletu. „Jedna k šesti? Většina lidí nemá v životě ani startovní šanci půl na půl.“

Iracionální muž prý propadl, je však excelentní. Není jen „kouskem života“ (Hitchock takovými filmy pohrdal) jako teď třeba Everest.