29.3.2024 | Svátek má Taťána


FEJETON: Zápisky zoufalého lékaře - doktor ideál

4.4.2019

„Pořád píše, jak by se měli lidi chovat, tak ať jednou napíše, jak se má chovat správný lékař,“ napsal mi jeden můj čtenář do blogu. Po chvilce váhání jsem hozenou rukavici zvedl.

1. Ideální lékař je samozřejmě ten, který se nikdy nemračí, má pořád veselou náladu a trousí neotřelé vtípky. A to i když třeba prodělal v noci žlučníkovou koliku nebo ho trápí hemoroidy, nesmí na sobě nedat nic znát. Samozřejmě, že si nesmí nikdy vzít nemocenskou, protože by se jeho pacienti stali bezradnými jedinci, mátožně bloudící okolo polikliniky s nepřítomným výrazem ve tváři, ne nepodobni zoufalci, který přežil jako jediný pád letadla v Amazonii a teď neví kudykam..

2. Ideální lékař je ten, který nikdy a za žádných okolností nesděluje svým pacientům, že by se při svých 130 kilogramech měli hýbat, protože něco tak brutálního může otřást jeho jemnou duší a způsobit nenapravitelné mentální škody. Jeho jediným úkolem je s pacientem probrat nepřebernou nabídku zázračných prášků na hubnutí a poradit, který je ten pravý, po němž nastane slibovaná redukce v rovnici 1 paták = 1 kilo dolů. Nikdy nesmí dát najevo, že tyhle tablety jsou nehorázný podvod. Slůvka jako „nejíst tolik“, „denně cvičit“, „mrkev“ nesmí nikdy vypustit z úst.

3. Ideální lékař je ten, který ochotně vstane v půl třetí ráno, kdy je ve svém domě probuzen sousedem, kterého večer píchlo v zádech a on si myslel, že to vydrží. Ale protože to nevydrželo, nechce bdít do rána sám a proto potřebuje společnost, nejlépe odbornou. U ideálního lékaře se předpokládá, že má doma léky na každý neduh, včetně horečky omladnic a sněť slezinnou.

4. Ideální lékař je ten, který začíná ordinovat pokud možno ještě v kabátě na chodbě. Jen lékař necita odtuší, že by to raději řešil až v ordinaci. Také po celou dobu ordinační doby si nesmí dát ani kafe či se zajít na WC vyčurat. Nějaká pauza na oběd je už mimo jakoukoli realitu.

5. Ideální lékař nikdy neprojeví nelibost nad skutečností, že léky, které pacientovi předepsal, nebyly užívány. Každý pacient je dnes díky internetu natolik informován, že je schopen se vyléčit sám a díky příbalovému letáčku dobře ví, že mu byly napsány jen proto, aby lékař dostal od farmafirmy nějaký bonus a on sám utrpěl díky popsaným vedlejším příznakům nenapravitelné škody. Ideální lékař vždy ochotně, rád a po 326té vysvětlí epileptikovi, že jeho záchvaty jsou dány tím, že nebere prášky a chlastá, ale že jej vždy rád přijme a zopakuje mu onen fakt po 327mé.

6.Ideální lékař nikdy neprojeví nelibost, když jej na službě v terénu přivolá veselá parta rozjařených dorostenců, kteří zjistili, že jeden z nich se už tak nějak neveselí, netancuje, neslaví a spíše potupně vrhne. U těch úplně nejempatičtějších lékařů se předpokládá, že klidně zajedou této společnosti k ožralému okénku pro další materiál.

7. Ideální lékař nikdy ani slůvkem neprojeví nevůli nad pacientem, který považuje vodu a mýdlo za buržoazní přežitek a jeho příchod je všemi čekajícími brutálně zaznamenán ještě před jeho vstupem do čekárny.

8. Ideální lékař bez mrknutí oka přehlédne, že se pacient dostavil na plánované vyšetření v tomtéž oděvu, v kterém chvíli předtím vyvážel žumpu nebo nahazoval garáž. To, že spodní prádlo při vyšetření jeví známky trvalého měsíčního užívání, je jen a jen věcí pacienta a lékař tento fakt musí diskrétně přehlédnout a potlačit dávivý reflex.

9. Ideální lékař ví všechno. Nejen ze svého oboru, ostatních medicínských, ale třeba i to, kdo zvítězil v bitvě u Azincourtu a které hnojivo je nejlepší pod muškáty.

10. Ideální lékař nikdy nezvyšuje hlas. A to ani v situaci, kdy je seřváván pacientem, který se rozčiluje, že přece hodinové zpoždění na plánované vyšetření nemůže být příčinou jeho rozlady. Ideální lékař totiž nemá svůj soukromý život a jeho malé děti, které má vyzvednout ze školky, rády na tatínka počkají, stejně jako v pozdějším věku jeho kamarádi do deblu.

Zásadní otázkou je, kde ideálního lékaře nalézt. Není třeba být trudnomyslný, vyskytují se. Jeden dle zjištění WHO má ordinaci v Džibuti na přístavním molu. Druhý je v Norsku ve Stavangeru.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora