Když skončí v kině krásný, dojímavý a do poslední chvíle napínavý film, nastane na pár minut v hledišti zvláštní ticho. Promítač ještě nerozsvítil v sále, ze stereoreproduktorů se line varianta na ústřední filmovou melodii, na promítacím plátně stoupají do výšky titulky s důležitými informacemi, napřed osoby a obsazení, jména hvězd jsou následována jmény hvězdiček, diváci si opakují, kdo napsal scénář, kdo byl režisér, kameraman, kdo komponoval k filmu hudbu, kdo ji hrál. Těch pomocných osvětlovačů, kaskadérů, skriptek... taky souhvězdí použitých skladeb, písní, hitů... tvůrci kostýmů, stavěči kulis, odborní poradcové, poradkyně přes módu a vizážisté..... těch lidí!...těch korporací, společností, agentur!...Dlouhý seznam, ze kterého prosvítají miliony peněz... diváci pořád sedí v křeslech a žasnou....ne, ti netrpělivější už vstávají, oblékají si kabáty (šatna v kině zrušena dávno), hledají pod sedadly kabelky a navlhlé deštníky... Konečně! Na stříbrné plátno vyjíždí logo systému Dolby, v hledišti se rozjasnilo, hudba zmlkla, odcházíme.

Rozhlédnu se, abych si pro sebe odhadnul, kolik tu bylo dneska večer návštěvníků? Vyprodáno nebylo, to bývá málokdy, ale pár desítek sedadel bylo dnes na večerním promítání nového českého filmu obsazeno. U východu z biografu je vždycky zajímavé nenápadně se zastavit, nechat se míjet ostatními, nenápadně naslouchat prvním komentářům, posudkům a odsudkům.

Ta Bohdalová byla výborná... Radek Brzobohatej, jak byl protivnej ze začátku, tak hrál sebe... Takovýho věku bych se nechtěl dožít, ty jo?... To by byla tragédie... Babí léto bylo lepší... Zase film o starých lidech - o dnešní době to neříká nic... Medvecká si střihla svou roli hlavní sestry podle Formanova filmu, sakra, jak se jmenoval ten film?...

Seš taky sklerotik... Hnízdo.... Ale ne, ten učil v Obecné škole... Takovýho syna kdybych měl, viděls - Trojan ho zahrál bezva... Na tátu byl přísnej, ale měl ho rád... Mně se líbila ta scéna, jak přestárlá Bohdalka se účastní konkurzu... Jak ji ten rejža ponížil - sundejte si paruku! Stejně v takovým domově důchodců to vypadá... Hnus... Některá scéna je tam přepísklá - ta s policajtama, jak svezou hérečku a Brzobohatýho na nádraží... Nebo jak Bohdalka leze v noci přes vrata a ten učitel jí říká, jak má překulit svoje těžiště...

Později v noci si čtu na netu o filmu Vrásky z lásky (scénář Marek Epstein, režie Jiří Strach) pokračování diskuse:

"Zoufalý výprodej hereckých legend... Klišé na klišé..." píše první. "Statečný film, krutý a vtipný zároveň..." odpovídá druhý. "Tenhle svět není pro mladý..." říká o stejném filmu třetí.

Nezbude nic jiného, než abyste se šli na Vrásky z lásky podívat sami.

© Petr Kersch, Děčín, duben 2012