27.8.2016 | Svátek má Otakar






FEJETON: Velikonoce po bavorsku s českým akcentem

26.3.2016

Že se blíží Velikonoce, to si v naší východobavorské vesnici o šestnácti staveních uvědomí i ten největší absentér křesťanských tradic - čímž myslím v první řadě sebe - nejpozději na Květnou neděli.

To se i u nás v chalupě objeví za dveřním rámem dík sousedovic dětem svěcené větvičky kočiček coby středoevropské náhražky ratolestí palem a olivovníků, jimiž nadšení obyvatelé Jeruzaléma vítali na úsvitu křesťanství příchod Mesiáše. (Jehož smrt, mimochodem, vyžadovali titíž obyvatelé na Pilátovi se stejnou vervou jen o pět dnů později.)

Zda to takhle na tomto světě musí chodit pořád dokola, o tom můžeme nejen u nás ve vsi přemýšlet až do Velkého pátku, největšího svátku katolické církve. Na Bílou sobotu smutek ze zavraždění Ježíše doznívá, aby se na Boží Hod velikonoční proměnil v radost z jeho zmrtvýchvstání.

To si pak se sousedy chodíme na mši pro požehnání s malovanými velikonočními vajíčky coby příslibem nového života, děti hledají dárky, které jim velikonoční zajíček poschovával na zahradě a ve stodole, a všichni se po celé dva dny radujeme, hodujeme a navštěvujeme.

Hned zkraje našeho života na chalupě se ovšem tenhle poklid velikonočních tradic ve východobavorské vísce rozhodl můj muž Pepa ozvláštnit: a to pravou česko-moravskou pomlázkou! Všechny mé prosby, aby to nedělal, ho vyhecovaly jen o to víc. A mužskou část našich přátel jakbysmet.

Dopadlo to tak, že celou sobotu slídili podél potoka po vrbovém proutí, předháněli se v počtu prutů a v návodech, jak je splétat, ale vůbec je nenapadlo přemýšlet o tom, jak to své násilné přepadení těm našim ubohým, nic netušícím sousedům, vysvětlí.

V pondělí ráno vyrazili: Pepa, filmový zvukař Vláďa Vízner a herec a kolega z Rádia Svobodná Evropa Martin Štěpánek. Vrátili se za dvě hodiny, živí a zdraví, ve skvělé náladě. Dokonce i něco vysomrovali.

Jen sousedky se mě pak opatrně ptaly, jestli jsou tyhle zvláštní zvyky - tedy po pravdě Baerbl odnaproti řekla „příšerné zvyky“ - tam u nás, v Böhmen, opravdu běžné. Řekla jsem, že ano: a že se prý po tom má omládnout!

Koukaly na to dost vyděšeně. Zvyk se u nás ve vsi každopádně neujal. A to se naši hoši fakt snažili.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Diskuse


V. Vaclavik
11:03
27.3.2016

B. Novacek
11:59
27.3.2016

V. Vaclavik
11:47
28.3.2016

F. Kusák
15:51
26.3.2016

P. Sulc
3:53
26.3.2016

S. Kalužík
1:59
26.3.2016

počet příspěvků: 9, poslední 28.3.2016 11:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.