22.9.2018 | Svátek má Darina


FEJETON: Temné výročí

1.3.2018

Kulaté výročí je vždycky příležitost k analýzám a zpytování a nejinak je tomu i v těchto dnech, kdy si připomínáme sedmdesát let od převzetí moci komunisty v Československu. V souvislosti s výročím se nabízejí tři okruhy úvah: jak se to stalo a kdo to zavinil, dále pak úvahy o tom, zdali se tomu dalo zabránit, a třetí okruh je zaměřen na současnost, tedy úvahy o tom, zdali se něco obdobného může stát i dnes.

Hovoří k věci historici i pamětníci - jednoho máme u nás ve Zvoli, inženýr Králíček, skvělý pán, působil tenkrát jako mladistvý aktivista strany sociálně demokratické a vzpomíná na chaos a bezradnost, jaký ve straně vládl. Což mimochodem zůstalo dodnes. K tomu je ale třeba podotknout, že se o komunistech hovoří pořád jako o politické straně. Nicméně tenkrát, od založení v roce 1921 až po pád režimu v roce 1989, nešlo o politickou stranu v klasickém slova smyslu. Bylo to vojensky organizované těleso, postavené a řízené a fungující hierarchicky. Dnes už mladí lidé neznají pojem demokratický centralismus – v praxi znamenal bezpodmínečnou poslušnost při přenosu příkazu shora do podřízených složek až do základních organizací rozptýlených v celém státě. Převzetí moci byl konečný cíl po celou tu dobu. Od tehdejších demokratů to byla zaslepenost, že to neviděli a nechápali – a v roce 1948 neměli proti tomu šanci tím spíš, že tato (převážně) neuniformovaná armáda měla oporu v Sovětském svazu. Dále pak měli komunisté oporu v takzvané pokrokové inteligenci. To je obzvlášť bolestná stránka věci. Bagančatům milicionářů, bachařů, katů a estébáků připravovali cestu pokrokoví básníci, spisovatelé, malíři i herci. Kdyby někdo chtěl psát dějiny zneužitého idealismu, byla by to hodně tlustá kniha.

K pochopení věci mi hodně pomohla jen málo tlustá kniha. Napsal ji Ota Ulč a jmenuje se Komunistická justice a třídní boj. Ota je můj přítel, píše často do Neviditelného psa. Narodil se v roce 1930 a jako 29letý soudce uprchl na Západ, který tehdy ještě byl Západem. Nové vzdělání získal na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Ona kniha vychází z jeho dizertační práce, v níž dokladoval, co všechno museli komunisté postupně udělat, aby převzali celý státní stroj do svých rukou. Velmi poučné čtení.

V té podobě, jak se to stalo v roce 1948, se dějiny opakovat nebudou. Nicméně právě můj přítel Ota, který nadále žije v USA, poukazuje na to, jak současní idealisté dláždí cestu k nesvobodě. Děje se to tam jako tady, ten nenápadný pochod institucemi, jak ho vymyslel Antonio Gramsci a jak ho realizují spasitelé světa pod rozvinutým praporem lidských práv a občanské společnosti. Ten příští Únor 48 bude bez milic a šibenic. Výsledek ale bude zhruba stejný, mrtvolný svět nesvobody. A na rozdíl od roku 1959, kdy utekl Ota, nebude kam utéct. Určitě ne do Ameriky.

LN, 26.2.2018

Neff.cz



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


J. Kanioková
20:30
1.3.2018

A. Alda
13:25
1.3.2018

S. Netzer
12:59
1.3.2018

P. Rudolf
13:23
1.3.2018

Š. Apolen
13:42
1.3.2018

J. Olejník
10:43
1.3.2018

M. Pivoda
8:55
1.3.2018

Š. Apolen
13:24
1.3.2018

M. Pivoda
13:56
1.3.2018

P. Rada
16:01
1.3.2018

P. Rudolf
8:22
1.3.2018

R. Franc
12:20
1.3.2018

S. Netzer
12:49
1.3.2018

J. Kanioková
20:49
1.3.2018

počet příspěvků: 19, poslední 1.3.2018 08:49









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.