1.6.2016 | Svátek má Laura






FEJETON: Starý časy

8.9.2014

Jela jsem do Břevnova na pohřeb, na klíně otevřenou knížku, nad kterou jsem přemýšlela. Knížku o Bojující Solidaritě, instituci, která v osmdesátých letech působila v Polsku, a já dumala, jak by se přeložila do češtiny. Je totiž plná odkazů na polskou dávnou i nedávnou minulost, kterou lví většina českých čtenářů nezná a bez vysvětlení by nebyla úplně srozumitelná. A to by byla škoda, je to krásný, napínavý a povzbudivý příběh...

Takže jak: dát tam poznámky pod čarou? Závorky přímo do textu s dodatkem „pozn. překl.“? Nebo tak starosvětsky, jak to bylo za mého dětství třeba v Gulliverových cestách? Na konci s odkazem na stránku? Přemýšlení to bylo pohříchu akademické, neznám nakladatele, který by ji vydal – ale stejně, problém je problém. Jela jsem na pohřeb velikého českého překladatele Jindřicha Pokorného a pochopitelně jsem si vyčítala, že jsem se ho nezeptala, jistě by mi poradil. Vždyť co jsou poznámky o Armiji Krajowé, listopadovém či lednovém povstání proti vysvětlování reálií a symbolů z mýtu o králi Artušovi?A to Jindřich Pokorný zvládl tak dokonale, že by se z jeho Parsifala mohly takové věci učit (a pevně doufám, že učí) další a další generace překladatelů. Ten mi tedy už neporadí.

V kostele svaté Markéty bylo plno lidí, Miloš Rejchrt i Václav Malý mluvili krásně, zvlášť o tom, že v každé době musí člověk hledat tu pravou cestu, aby dospěl do nebeského Jeruzaléma. A já si uvědomila, jak velký díl své únavy a znechucení bych měla přičíst tomu, že se až moc zabývám dnešní dobou. Čtu všeliké blbé a nenávistné diskuse na webu a bezmála bych už dospěla k názoru, že se svět řítí do ďáblovy řiti, jak pravil Velký Váchal a před ním či po něm v různé obměně leckdo. Jistě, všichni přece pamatujeme lepší časy: paměť je milosrdná a uchovává většinou to pěkné – a zejména neopakovatelně krásné zážitky.

Když jsem se ale rozhlédla po kostele, došlo mi, že ne-li každý, pak každý druhý účastník rozloučení s Jindřichem Pokorným by mi mohl poradit v mém svízelném tápání: sešli se tam opravdu hodní, slušní a moudří lidé, převážná většina překladatelů, hlavně starších, a lidí, kteří mají s knihami a jejich redigováním vskutku bohaté zkušenosti. Na co já to vlastně žehrám? Proč si místo výlevů zášti všelijakých pitomců nečtu radši něco krásného? Nebo nejdu na návštěvu k někomu, s kým bych si mohla povídat o tom, co mě zajímá a baví, a koho jsem dlouho neviděla? Navštíveného bych potěšila a nádavkem bych se dozvěděla víc, než na co bych se zeptala, a mohlo by se mi to i někdy hodit.

Doma se mi pak vybavila stará Nikolajova básnička. Starý časy / kde jste asi? / Zavřený jste v lágru asi. / Díky Nejvyššímu Soudci / za váš návrat nežádoucí.

LN, 5.9.2014



Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Diskuse


o. istvanfy
11:11
8.9.2014

P. Lenc
11:02
8.9.2014

D. Švik
10:50
8.9.2014

P. Vaníček
10:15
8.9.2014

K. Janyška
9:46
8.9.2014

P. Kmoníček
17:04
8.9.2014

V. Heidlerová
9:03
8.9.2014

V. Zatloukal
1:05
8.9.2014

počet příspěvků: 10, poslední 8.9.2014 11:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.