Obrozenectví se projevuje jazykobrusičstvím. Pohoršujeme se i v těchto dnech nad tím, že mezi námi žijí lidé s nečeskými jmény jako třeba Zuzana Jentschke Stöcklová či Lenka Teska Arnoštová. Vzpomeňme: to se před pár lety týkalo i možných kandidátů na prezidenta. Negativní emoce vzbuzovala jména Pavel Klener a Ivan Wilhelm. A to ještě hudrující zapomněli na dámy, které figurovaly tehdy v politice: na paní Moserovou či Illnerovou, rozenou Lagusovou.

Je to zvláštní, že se takhle kaboníme v době, kdy ve Spojených státech byl ministrem Rumsfeld, jehož předci přišli ze severního Německa, kdy anglická královská dynastie Windsorů pochází z Hannoveru a Lafontaine byl nedávno přední sociálnědemokratický politik v Německu a kde dnes v bundestagu sedí muslimka Cemile Giousouf. Nebo u sousedů v Rakousku byl prezidentem Klestil a naopak Schuster seděl na hradě na Slovensku.

Kdybychom ale přistoupili na tuto logiku, podobně by se dalo útočit na bývalého prezidenta Klause, neboť die Klause je poustevna, hráz, nádržka a toto jméno zvláště v jižním Německu se vyskytuje velice často, což mimochodem dokazuje i Klausová synagoga v Praze, jejíž jméno je odvozeno ze tří klaus, pustých prostorů, z kterých vznikla.

Nebo by mohl někdo tvrdit, že jméno Havel je odvozeno od řeky Havol, která se v Berlíně vlévá do Sprévy, a že Havolové či Havlové žili podél Havoly.

Stejně úspěšně by šlo dovozovat, že náš současný prezident Zeman je původně označení šlechtice vlastnícího svobodné dědičné statky a že takoví lidé, kteří vykořisťovali čeleď a poddané, rovněž nepatří na Hrad a nebo dokonce že toto jméno je rovněž německého původu a vzniklo českým přepisem slova der Seemann, námořník.

Němci by podle stejné logiky nesměli mít za hlavní město Berlín, protože toto město založili v roce 1307 Slované a vzniklo sloučením dvou rybářských osad Berlína a Kolína. Název Berlína se odvozuje ze slovního základu brl, což je bažina nebo močál či brl-j, což je zase křivý, křivolaký. A křivoláká byla jistě tehdy neregulovaná Spréva, na které město leží. Někdy se taky původ odvozuje ze slova brlen, tyčkový plot, zábradlí a toto slovo přežívá v češtině dodnes. Brlina je haťové dříví a brlení je zábradlí.

Přechylování a skloňování jmen sice do češtiny tradičně patří, ale v globalizované společnosti se už cizokrajně znějícím jménům bez přechylování nemůžeme vůbec divit. Leda, že bychom jako barokní básník Jan Václav Rosa sepsali novou mluvnici, které on říkal Čechořečnost. V ní navrhoval, abychom epigram překládali jako šprýmopis a knihovně říkali kněhotelna. Pak by se ale i tento fejeton překládal jako podčárník.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus