28.3.2024 | Svátek má Soňa


FEJETON: O okurkové sezóně

14.8.2013

"U novin, jako u některých jiných podniků, není ani tak zvláštní, jak se dělají, jako spíše to, že vůbec existují... Ještě se nestalo, že by jednoho dne vyšly noviny se stručným oznámením, že se v uplynulých čtyřiadvaceti hodinách nic zvláštního až do uzávěrky listu nepřihodilo," napsal Karel Čapek v eseji Jak se dělají noviny v roce 1937. I když v dějinách žurnalistiky najdeme zmínku o tom, že v devadesátých letech minulého století jedny athénské noviny na sebe upozornily tím, že použily titulek V Řecku se včera nic nestalo.

Když jsem v šedesátých letech nastoupil do Mladého světa, měli jsme tam na okurkovou sezónu odborníka, kolegu Jaroslava Maršálka, který měl vždy připravené pro dobu, kdy se toho moc neděje, články o Lochnesce, sněžném muži, šelmě z Bodminu nebo o skandálech v kosmonautice. Letos sice nemáme díky odstoupení vlády Petra Nečase politické prázdniny, ale okurková témata v novinách přesto najdeme: Slimáci útočí, Krajta písmenková uškrtila dva chlapce a vzpomenu si i na starší titulky: Prahou se procházel krokodýl nebo Puma nebo panter běhá po Děčínsku. Lidé se u vody chtějí bavit.

Termín okurková sezóna se objevil poprvé ve sborníku bratří Grimmů v roce 1854 a Ottův naučný slovník se o něm zmiňuje v roce 1904. Stojí tam: "Mrtvá sezóna nazývá se obyčejně doba prázdnin, doba kyselých okurek." Do češtiny se dostal tento výraz z němčiny, kde se hovoří o Sauergurkenzeit, tedy času kyselých okurek, což bylo období rychlokvašek, které se prodávaly na ulicích právě v červenci a srpnu a byly velice levné. Velmi podobná pojmenování najdeme i v jiných jazycích: Poláci říkají sezon ogorkowy, Dánové agurketid a Slovinci čas kislih kumaric. Francouzi o stejné době hovoří rovněž metaforicky jako o faire les marronniers, tedy o čase sbírání kaštanů. Jen Angličané tuto dobu nazývají silly season, tedy blbou sezónou, což je pojmenování přímější a přesnější.

Historikové jazyka, jak nedávno připomněl překladatel Jan Mattuš, ale trvdí, že etymologicky asi o žádné okurky, natož kyselé, nejde. Původně spíš šlo o zkomoleninu z jidiš. Berlínští Židé totiž času těsně před žněmi říkali Zores- und Jokresszeit, což označovalo čas nouze a zdražování. Když toto úsloví vyslovovali ale Berlíňané, znělo to spíš jako Sauergurkenzeit a to se pro obecnou srozumitelnost ujalo.

Není na tom ale nic zvláštního, takových příkladů z lidové etymologie najdeme víc. Například známé indiánské léto, jak se říká prosluněnému, voňavému a barevnému podzimu, vzniklo rovněž náhodou, a sice chybným překladem z angličtiny, která pro toto období používala označení Indian summer, což ovšem znamenalo indické léto. A má to logiku: Indie byla britskou kolonií, tam to znali. Ve Skalistých horách žádný barevný podzim nemohl být a Angličané tam tak často necestovali.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus