18.4.2024 | Svátek má Valérie


FEJETON: Nezklidní se

23.3.2011

Na jaře roku 1986 jsem v ostravské televizi točil naučný seriál pro děti o vědě a technice. Jeden díl jsem věnoval jaderné energetice. Seriál jsem napsal a taky jsem v něm vystupoval coby moderátor či průvodce, nazvěte to, jak chcete. Takže onoho 26. dubna 1986 jsem do kamer vykládal, jak je ta jaderná energetika bezpečná a že film Čínský syndrom je naprostý nesmysl. Dotočili jsme, šel jsem si do kantýny pro kafe a zrovna říkali v rádiu, že v Černobylu bouchla jaderná elektrárna. Šel jsme tedy za dramaturgem pořadu a řekl jsem mu o tom. Že snad by bylo dobré ten díl přetočit? Dekorace ještě stojí, štáb se nerozešel, dá se to předělat.

Shovívavě se na mě usmál.

„Nebuď labuť,“ řekl mi. „Vysílat to budeme v říjnu. To se na nějakou havárii dávno zapomene.“ No a vidíte, nezapomnělo se. Teď tu máme Fukušimu. O Černobylu se říkalo: katastrofa byla výsledek sovětského šlendriánu. O Fukušimě jsem zrovna četl, že tamní elektrárna byla postavená v době, kdy japonské zboží bylo ještě okopírované a šmejdové. Za deset let budeme číst totéž a za dvacet jakbysmet. Ta debata neskončí. Jaderná energetika je trvalé téma. Poskytuje ideální platformu pro určitý typ lidí.

Především nabízí něco, proti čemu lze být, aniž by se člověk zesměšnil. Postavte se proti letnímu času a rázem je z vás komik. Vykřikujte, že je třeba zakázat auta, a lidi si budou klepat na čelo. Každý má auto, jak to chcete zakázat? Ale jaderná energetika není jediný zdroj elektrické energie. Dá se zakázat a někde to už udělali.

Dále: jaderná energetika z povahy věci samé je spojená s velkými penězi. No a velké peníze jsou automaticky spojené s politickou mocí. Robin Hood lidem ukázal, jak krásné to je, stát proti mocným. Odbojnost proti pánům je sympatičtější než servilnost, to platí napříč dějinami.

Odbojem proti jaderné energetice nic neriskujete, to je další výhoda. Nezavřou vás, nevyhodí ani ze školy, ani z práce, nenamalují vám černou tečku do papírů. Hrdinství bez rizika, no, nekupte to! Navíc vás může hřát myšlenka, že patříte k celosvětovému hnutí, že jste historická síla. To je ještě lepší pocit, než kdybyste řvali na stadionu uprostřed sparťanského kotle, i když jde principiálně o totéž.

To všechno dohromady tvoří úžasnou nabídku pro lidi milující kverulaci, nezávaznou revolučnost a hrdinství bez rizika. Fukušima je pro ně dar z nebe. Stane se trvalou zásobárnou munice pro jejich slovní kanonádu. Samozřejmě že je to zároveň i velké lákadlo pro politické strany. Na tenhle špek jistě neskočí strany, které nesou hlavní podíl vládní odpovědnosti, v našich poměrech je to střídavě ČSSD a ODS. Pravda, pád zelených bude ještě nějakou dobu fungovat jako odstrašující příklad, ale co není dnes, může být zítra. Čekají nás ještě hory prázdně namlácené slámy.

Závěrem ale chci vzpomenout s úctou a obdivem na ty statečné lidi, kteří se v poraněných blocích elektrárny snaží napravit, co živel zničil. Bylo by poučné, kdyby nám řekli svůj názor na celou tu věc. Věru bych ho rád znal.

LN, 21.3.2011