Pojem „obnovitelné zdroje“ se skloňuje ve všech pádech, láme se a ohýbá, skáče se kolem něho i po něm, je vzýván jako boží slovo i popliváván. Přitom ať vezmeme kterýkoli z jeho projevů, v pozadí tiše sedí a svítí jeden jediný, velmi neobnovitelný zdroj. Je to naše Slunce. Svítí necelých pět miliard let a ještě jednou tolik a půlka navrch ho čeká. Bez slunce by nebylo biomasy a nefoukal by vítr a fotovoltaické destičky by nám byly méně platné, než pověstný pes v kostele.

Třebaže se ukazuje, že neobnovitelných zdrojů je víc, než se tušilo, a zejména ropy že je víc, než zdrávo, ke Slunci se upínají naše zraky a naše naděje. Koncem předminulého týdne se z hlubokého vesmíru ozvala kosmická sonda Philae. Loni začátkem listopadu přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Přistála nešikovně, zapadla do rigolu a skály jí zastínily sluneční panely. Baterky se jí vybily, takže přestala vysílat. Pak se něco stalo, možná se posunula doslova o centimetry, takže sluneční paprsky znovu olízly její panely a sonda se ozvala. Sice jen na pár desítek vteřin, ale ozvala se.

Úspěch nebo debakl? Hlavně je to připomenutí, jak mocné je naše Slunce a jak mnoho od něj můžeme čekat.

Philae sedí v rigolu a mlčí kvůli stínu, sluneční letadlo Solar Impulse 2 dřepí na letišti v japonské Nagoje a čeká na lepší počasí. Jeho piloty jsou André Borschberg a Bertrand Piccard, ano, příslušník té slavné rodiny techno-dobrodruhů, jeho dědeček Auguste podnikal výškové lety v balónu a otec se nořil do nejtemnějších hlubin oceánu. Letoun startoval v březnu z Abu Dhabi a tam by se měl vrátit po přeletu Pacifiku, Ameriky a Atlantiku. Má za sebou deset tisíc kilometrů a před sebou přes čtyřiadvacet. To není moc povzbudivé číslo. Nicméně ať už Solar Impulse 2 svoji misi splní nebo nesplní, jedno je jisté: jde o pokus, jehož praktický cíl si dovedeme představit. Na svých křídlech s rozpětím srovnatelným s airbusem nese letoun fotovoltaické články a v trupu má akumulátory. Můžeme se v duchu přenést do pracovny Julese Verna. Ten věděl už v hloubi devatenáctého století, že budoucnost patří letadlům a nikoli balónům, byl členem vizionářské aeronautické společnosti dřív, než začal psát své utopické romány. Jenže věděl, že se čeká na dostatečně výkonný a dostatečně lehký motor. My zase čekáme na dostatečně výkonné články a hlavně na dostatečně kapacitní akumulátory. Články budeme mít na střeše a akumulátory ve špajzu.

Na jednom i druhém se pracuje a zdánlivě šílené projekty, jako je Solar Impulse 2, pomáhají vývoji. Proto bychom měli držet palce, aby se počasí v Nagoji umoudřilo.

Takže ten, kdo dnes uvažuje o stavbě domu, by měl myslet na to, aby měl střechu šikmou a nakloněnou k jihu. Jednou se mu to velice, převelice vyplatí.

Troufnu si předpovědět,. že to bude dřív, než tušíme.

LN, 22.6.2015