Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996FEJETON: Naber si mu
Začnete si kupovat větší a pohodlnější oblečení. Prodavač, který na první pokus uhodne vaši konfekční velikost, je netaktní hajzl! Nosíte plandavé košile a plandavé kalhoty. Někde mezi tím je období, kdy je vám líto dát sbohem starým riflím. Marně se v hlubokém nádechu snažíte nasoukat do značkových džín. Poskoky snožmo po ložnici se dostáváte po milimetrech do nohavic a zip zapínáte vleže a kombinačkama. Z večírků nic nemáte. Sedíte u stolu, protože se vám rozjel zip. O své potupě víte ještě pozdě večer. Na památku se vám obtisknuly švy od riflí hluboko do špeku. Navíc má vaše partnerka ještě ve tři hodiny ráno škytavku, jak moc se ten večer nasmála, když vám ruply kalhoty při obouvání bot.
Dospělí samci v mém okolí se dožívají až 150 kil. Některé samice jim zdatně konkurují. Když soused se sousedkou sedí na motorce, tak to vypadá, že po silnici běží těsně za sebou dva hroši. Mladší ženy vypadají překvapivě dobře – v přírodě se tomu říká „mimikry“. Rodí se s jediným cílem: najít a vykrmit samce, který se pak postará o rodinu.. Podle statistik za první 3 roky manželství muž ztloustne průměrně o 10 kilo. Typická hláška z našich rodinných srazů: „Naber si mu“, znamená pokyn tchýně pro mou manželku: „Ty jediná víš, jak ho správně živit“. O vypaseného samce nemají cizí samičky zájem. Toť základní předpoklad šťastné domácnosti. Tlustej nikam neuteče! Navíc v businessu platí – čím je manažér větší, tím má větší autoritu a posléze (snad) i víc peněz. I kdyby ho nakrásně klofla nějaká vyžle – musí mu být jasné, že je to jen kvůli jeho penězům. Taky by měl utrum s domácí stravou a na „naber si mu“ by vzpomínal se slzou v oku.
Jak v těchto podmínkách zhubnout? Žena je schopná začít hubnou pokud má zdravotní obtíže nebo se zamiluje. Třetí důvod je estetický - nelíbí se sama sobě. Muž zhubne pouze ze zdravotních důvodů nebo kvůli milence. Estetické hledisko prý nehraje velkou roli. Hubnoucí muž je tudíž nutně podezřelý a rodinou není příliš podporován („Tobě už nechutná, co ti vařím?“).
Pomyslná hlava rodiny začne chytat ujíždějící vlak zpravidla výhodnou koupí rotopedu („mámo, když jsem jezdíval do práce na kole, tak jsem měl postavu jako proutek“). Doba používání rotopedu je nepřímo úměrná jeho cenně. Čím je dražší, tím dřív je z něj věšák na prádlo. U žen je tento interval nepatrně delší. Jen výjimečně mi některé babička hlásí, že jezdí pravidelně na „ortopedu“. Minule mi taky jedna důchodkyně volala, že si vzala mé rady k srdci a má teď ideální míry. Alespoň někdo! Jen nerozuměla mému dotazu, jestli měří 90-60-90 a kdy přijde na kontrolu. Prý na výšku má 160 centimetrů a váží 60 kilo...
Dalším zrádným stupněm je teleshoping. Tam se dozvíte, že Chuck Noris by na rotoped taky nesedl. A jaký má panečku svaly na břiše! Známý si jednou při reklamě v televizi objednal něco, co se jmenuje Abflex. Vypadá to jako luk a uprostřed to má „nohu“ na pružině. Tou si snažíte zatlačit špek směrem k páteři. Bohužel se stala chyba. Výrobce nepočítal s velikostí českého panděra. Kamarád nedosáhne přes břicho na madla přístroje. Ještěže se to dá do 30 dnů vrátit!
Některá těla jsou skutečně impozantní. Hlavně v Americe ztratíte komplex méněcennosti ze své tloušťky. Celých 60 % Američanů má nadváhu. A řešení? Typicky americké - posunuli si normu směrem nahoru. Letecké společnosti musely dokonce přepočítat spotřebu paliva. Letadlo má kolikrát co dělat, aby dopravilo tlouštíky za velkou louži. Největší člověk, kterého jsem vyšetřoval (s kolegou každý z jedné strany) měl 256 kilo a plakal, že mu chceme dát injekci!
Jeden můj známý internista z menší nemocnice často vzpomíná na svou veleobézní pacientku, která se odmítala v parném létě během hospitalizace oblékat. Chodila nahá mezi návštěvami na interně, protože jí bylo ve všem horko. Zkoušeli jste někdy obléci vzteklé 10 kilové dítě? Tak si zkuste násilím obléct někoho, kdo má kil 200. Paní si navíc nedosáhla na některé části těla a tak si motala toaletní papír na půjčenou vařečku… Těm, co ji chtěli obléknout, pak hrozila. Vařečkou!
A jsme u fáze poslední – dietní a pilulkové. Tukožroutské polévky, Atkinsonova dieta, ananasové pilule obsahující zázračný boswelin, chrom zbavující chuti na sladké, Herbalife a podobné zaručené dobroty. Možná že dělená strava je řešení? Jeden můj přítel má vlastní teorii podle ní hubne kilogram za hodinu, kterou stráví v bdělém stavu po půlnoci. Sice to nefunguje, ale je to fajn výmluva, proč chodit domů nad ránem. Samotná medicína moc nepokročila. Kromě chirurgických zákroků zmenšujících obsah žaludku jsou na trhu dva druhy moderních pilulek na recept a ze zámoří se blíží třetí. Po jedné z nich mi bylo jako „na přechodu při přechodu“. Podle mojí kolegyně dietoložky jí hravě stačím přejíst. Druhá – pro mě prý bohužel nejlepší – působí výchovně. Každé zhřešení v podobě tuku v potravě vás vytrestá imperativním průjmem. Zkrátka nedoběhnou ani nejlepší olympionici. Po hranolkách od McDonalda prý jen přefiltrujete olej. Musel bych obědvat nejlépe na toaletách, což by trochu narušovalo některé pracovní schůzky. Kamarád si takhle koupil hamburger v „drive through“. Zapomněl na tablety a problém ho zastihl po pár metrech na dálnici. Musel pak vyhodit novou anatomickou sedačku ze svého sporťáku. Tak poraďte! Ještě jsem zapomněl na ty nejjednodušší poučky – nežrat a cvičit! Ale copak to jde?!
