29.8.2016 | Svátek má Evelína






FEJETON: Kosmas nebo Karbusický?

5.7.2014

Jména v naší rodině, zejména na otcově straně, se většinou nevyznačují běžností. Dědeček byl vlastencem a svým četným dětem podle toho dával i jména. Na mého otce například se dostal Dalibor, mezi strýci se nacházeli Rostislav, Lumír či Záboj, dvojčata Přemysl a Libuše, atp. Táta se tolik vyřádit už nemohl; nebyl zdaleka tolik plodným. Kromě dcery Lady z prvního manželství měl už jenom mne, kde si to ale patřičně vynahradil. Takto se ze mne stal Vojen.

Nepamatuji si, že by si mě ostatní děti kvůli tomu jménu nějak zvlášť dobíraly; byl jsem ale přesto tak trochu divným zvířetem. Jakmile jsem začal rozum brát, počal jsem se o původ svého jména zajímat. Objevil jsem brzy, že jediným zdrojem informací je pověstná Kosmova kronika, jinde že se neuvádějí. V kronice se nacházejí jména knížat, která přišla po Přemyslovi Oráčovi. Jsou jimi Nezamysl, Mnata, VOJEN, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Teprve potom přichází první historicky doložený Přemyslovec, kníže Bořivoj.

Jedna věc mi ale byla vždycky divná. Před Přemyslem a Libuší, která si svého ženicha sama vybrala (údajně, ve svém post-feminismu nechtěla čelit námitkám staršinů kmene Čechů, typu “Toho bohdá nebude, aby mužům žena vládla!”), se v kronice uvádějí jména Libušiných sester, jimiž byly Kazi a Teta. Předtím ještě jejich otec Krok. Čech a Samo, jimiž se tato posloupnost začíná, jsou ještě jaksi mimo, přesto tam jistě svým významem patří. Čech byl tím, který údajně přivedl kmen kočovníků do země oplývající mlékem a strdím, Samo měl být franským kupcem, který jim pomohl se v té zaslíbené zemi udržet. To ale už mohlo být desítky let před vládou Krokovou.

Co tam nicméně dělají ony dvě sestry Libušiny? Vždyť ani jedna z nich národu, či tehdy snad jen kmenu, nevládla. Kosmas o první ze sester praví: “Z nich nejstarší se jmenovala Kazi, jež Medeji z Kolchidy nic nezadala v znalosti bylin a věšteb ani Asklepiovi v lékařském umění, poněvadž často způsobila, že Sudičky ustaly od nedokončeného díla, a přiměla kouzlem i osud, by se její vůlí řídil.” Atp. Prostřední sestra Teta podle našeho kronikáře potom „zavedla pověrečnou nauku a učila modloslužebným řádům.“ Takže první léčitelka, druhá pohanská kněžka. Nic z toho nám nevysvětluje, proč se na tomto seznamu vládců vyskytují.

To moje jméno má význam jednoznačný; jednalo by se o někoho kdo měl schopnosti vojevůdce ─ nic za co by se člověk v tomto světě musel stydět. Ta další jména ale většinou moc smyslu nedávají. Dobře, Přemyslovi to přemýšlelo, když pro něho Libuše poslala, zatkl prut do země, pustil voly na špacír a šel vládnout. Co ale Nezamysl? Co ten asi nezamýšlel? Nebo Mnata, či Vnislav, ta jména už moc smyslu nedávají! Existují ovšem hypotézy, podle nichž si Kosmas prostě jména prvních Přemyslovců vymyslel. Proč by to dělal? Asi proto, aby národ nějak povzbudil, dal nám s delší “zaznamenanou” historií větší sebevědomí, určitou legitimitu.

Až poměrně nedávno jsem objevil teorii Vladimíra Karbusického. Ten, podobně jako já, odešel po roce 68 do zahraničí, kde působil v Hamburku, až do své smrti v roce 2002. Podle něj se jedná o tzv. koruptelu neboli zkomolení původního textu psaného ve staročeštině, zhruba asi takto:

Crocco kazi thetka lubossa premizl
nezamysl mnata voyn unizla(v)
crezomysl neclan(am?) gostivit

V jazyce, kterému snad trochu snadněji porozumíme:

Zastav svůj krok, cizinče (Němče, Theute), a raději přemýšlej;
nezamýšlíme (na tebe) ani vojny ani zla,
kříži my se neklaníme, hosty vítáme…“.

Čili prohlášení obsahující jak skrytou hrozbu, tak i nabídku míru. Vysvětlovalo by to ony nikam nám nezapadající sestry Kazi a Tetu, tak i některá jiná jména. Kosmas mohl trochu dost povolit uzdu fantazii, Václav Hájek z Libočan to mohl opsat a ještě k tomu přidat data panování těchto fiktivních českých knížat, zhruba od poloviny 7. až ke konci 9. století, která by si asi byl prostě vymyslel. Karbusický zveřejnil svou teorii v 60-tých letech a, což jistě není překvapením, establishment ji až doposud nepřijal. Nevím, co si já o tom mám myslet. Na jednu stranu to zní docela přijatelně, na druhou se člověk jako já jen těžko vzdává hrdinného Vojena, který podle Hájka z Libočan měl vládnout v létech 804 – 831 a nechal prý za své vlády obehnat Staré Město hradbami. Ty se mi nyní uprostřed mračen prachu hroutí.

Autorovy memoáry: http://www.mujbibr.com
Autorovy české stránky: http://www.vojen.com



Diskuse


J. Kraus
13:28
5.7.2014

O. Kadlec
10:38
5.7.2014

P. Sulc
3:20
5.7.2014

počet příspěvků: 3, poslední 5.7.2014 01:28









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.