K zamýšlené stavbě nové budovy Národní knihovny České republiky podle návrhu světoznámého architekta českého původu Jana Kaplického a jeho britského ateliéru Future Systems už se vyjádřili mnozí, včetně pana prezidenta republiky, takže nejspíš mohu také cosi poznamenat. Předem ale hlásím, že nejsem architekt, urbanista, stavitel, dokonce ani zedník. Hodlám se proto ve svém mínění opřít pouze o jednu z mála mých kvalifikací: jsem nevoják. Takže se snad smím vyjadřovat k otázkám blízkým armádě, aniž bych riskoval, že budu ze své vojenské hodnosti degradován.

Důvodně předpokládám, že mi všichni odborníci podrobně, ochotně a přesvědčivě vysvětlí, že je mnohem snazší a nejspíš i výrazně levnější stavět cokoli na zelené louce, byť by tou loukou byla Letenská pláň v Praze. Opravdu si to umím představit. Dále: musel jsem si všimnout, kterak je Praha městem architektonicky převelice tolerantním. Vždyť třeba stačí projít se po Národní třídě tam a zase zpátky a uvědomit si, co všechno tam stojí vedle sebe a proti sobě, bez hádek a nepřátelství vůbec, v jakési laskavé shovívavosti, která možná právě dává městu charakter. Ano, Praze už nejspíš vůbec žádná další budova neublíží a snad ani ublížit nemůže; naše metropole přece pojme do své náruče cokoli, a ono cokoli se zakrátko stane její neodmyslitelnou součástí. Proč tedy ne jakási kuriózní stavba na Letné, navíc posvěcená názory odborníků shromážděných v mezinárodní porotě, která bude krom jiného pomníkem (i posmrtným) iniciátorovi záměru i architektovi, o což přece vždycky také alespoň trochu jde. Fotografie takového díla pak obletí celý svět a vstoupí do učebnic. Nic proti tomu. Jenomže teď už se konečně dostávám k avizovaným otázkám vojenským.

Jako pražský chodec si nemohu nevšimnout například žalostného stavu karlínské Invalidovny. Co s ní bude? A co bude o kousek dál s rozlehlou stavbou karlínských kasáren, původně Ferdinandových? A co takhle úžasný komplex někdejšího Vojenského zeměpisného ústavu v Praze – Dejvicích, důmyslně vybudovaného ve 20. letech minulého století na ploše rovnající se fotbalovému hřišti? A opravdu potřebuje naše dnešní armáda celou bývalou kadetku tam poblíž Hradu pro své ministerstvo a sérii dalších mohutných budov kolem a v blízkosti dejvického náměstí prostořekými Pražany nazývaného Kulaťák? Vůbec nic z toho by neposloužilo (po zajisté třeba i velmi nákladné přestavbě) potřebám Národní knihovny? Ani ten Generální štáb?

Nevím. Jenom si nejsem zcela jist, zda je rozumné a slušné ponechat starosti o zmíněné objekty na bedrech příštích generací. Možná však má naše armáda s těmito nemovitostmi nějaké dalekosáhlé záměry … ale to pak snad není vojenským tajemstvím?

Takže – nic proti stavbě čehokoli nového na pražské Letenské pláni. Upravený park by mi tam ale vůbec nevadil.

(Psáno po Virtually)