20.3.2019 | Svátek má Světlana


FEJETON: Dávejte pozor

16.11.2010

Kolikrát jsem slyšel na svou adresu tuhle rozkazovací větu? Dávej pozor! Přísně a nahlas vyslovená při obvazování mého znovu odřeného kolena. Starostlivě uložená před mým začátečnickým cyklistickým výletem. S učitelskou naléhavostí podotknutá při řešení maturitního rébusu. Se smíchem spolutanečnice, které jsem na mysliveckém bále přišlápnul nárt. Bojácně zašeptaná na voňavém seně za letní horké noci.

Teď dávej pozor - říkával mi na poradách kolega Josef a udělil mně - dřímalovi - přátelský dloubanec během proslovu soudruha generálního ředitele (Procházka se jmenoval, ne, toho jste nemohli znát, je to dávno). Tutéž větu se zastřenými obavami pronesla moje snacha, když jsem chtěl vnukům předvést, jak se skáče šipka do vody. Tu větu slýchám i ve snu, větu vyřčenou pokaždé s bolestivým zasyknutím: zase jsem na odpolední návštěvě v Domově důchodců a nešikovně stříhám matce zanedbané nehty na noze.

Včera pozdě večer jsem si uvědomil větu Dávej pozor! opět. Sedím takhle v křesle a čtu v čerstvém čísle časopisu Vesmír dlouhou stať s dlouhým názvem Mezi minulostí a budoucností našeho domova: Malá úvaha nad Evropou. (Autorem stati je prof. PhDr Jaroslav Pánek, DrSc, v současné době třiašedesátiletý místopředseda Akademie věd České republiky, renomovaný historik. Časopis Vesmír byl založen v roce 1871, čtu ale v č.11, 2010, str. 705 - 709).

Tak si čti a neotravuj své blízké, říká mi můj vnitřní hlas. V tomto případě to nepůjde - odpovídám vzpurně. Tady by ses měl nad myšlenkami, argumentací a návrhy pana profesora zamyslet, neřku-li na ně upozornit všechny, kterým to myslí. Dávejte pozor!

Profesor Pánek ve svém článku upozorňuje - hodně důrazně - že dnešní Evropa je opět na pomyslném historickém rozcestí: Jedna cesta předpokládá, že Evropané se vzchopí, uvědomí si nebezpečí islamizace svého území, táhnoucího se od Gibraltaru až k Thessaloniki a od polárního kruhu až po Sicilii a Maltu, a začnou si svých domovů více vážit. Pozbytí vlastní existence - potupným postupným úpadkem kultury, společnosti a politických struktur - čeká na cestě druhé.

Dřív než evropské obyvatelstvo doputovalo ke zmíněnému rozcestí, vytrpělo si své. V 11. století se osudově rozštěpila evropská populace na západní a východní křesťanský okruh. Od 15. století se západokřesťanská společnost vzájemnou nevraživostí rozložila na katolické, protestanské a mnohé další oblasti, kde krvavé vojenské střety a následné hladomory, epidemie a davové fanatismy takřka vylidnily celé krajiny. Čtenář by řekl, že si tu strastiplnou pouť evropští křesťané vykoledovali sami sobě - ale autor ve svém pojednání publikovaném ve Vesmíru neopomněl připomenout historii středověkého zápasu evropských států s Araby (Pyrenejský poloostrov! Maurové!) a novověkého válčení s osmanskými Turky - vždyť v roce 1683 turečtí vojáci obkličovali Vídeň! Řeknete: nezkoušejte nás z dějepisu - co to má společného s dnešními hotely na tureckém středomořském pobřeží? Tolik slunce a příjemných lidí!

Jenomže tisíciletí válek, výbojů a násilí nelze vymazat z evropského ani arabského povědomí. Ten stereotyp úhlavního nepřítele přetrvává, jen se transponuje do jiných, modernějších verzí. V citovaném článku se autor zabývá soudobým problémem masivního přistěhovalectví z islámského světa například do Francie, Velké Británie, Německa a též do Nizozemí, Švýcarska i Dánska. Tam všude po jisté inkubační době domácí lidé zjistili, že tyto imigrantské skupiny se nezařazují do hostitelské, většinové společnosti, naopak vědomě se od ní chtějí odlišovat, mění ke svému obrazu celé městské čtvrti a dávají najevo, že mají své pojetí práva, své pojetí společenského chování a svou vlastní sociální organizaci. Neděje se to jenom v Paříži nebo v Londýně či v Amsterodamu, připomíná profesor Pánek. Na letošním pražském knižním veletrhu (Svět knihy, 15. května, v pravém křídle Průmyslového paláce) byly rozdávány informační materiály, vydané ústředím muslimských obcí v České republice a též Islámskou nadací se sídlem v Praze a v Brně - publikace o muslimském pojetí práva, o islámských zásadách společného soužití žen a mužů, o islámských zvycích a tradicích aj. Životní styl a pravidla islámu jsou podle těchto pramenů nadřazeny nad jiné civilizační a náboženské formy...

Profesor Pánek se přiklání k názorům britského historika N. Fergusona, že období takzvané politické korektnosti, ve kterém se vedoucí státní orgány snažily přistěhovalecké komunity přimět k symbióze s domácím obyvatelstvem, končí dnešním zklamáním, strachem z organizovaných teroristických skupin, rekrutujících se z muslimských imigrantů druhé a třetí generace, a vážným znepokojením veřejnosti.

Měli bychom dávat pozor a nedovolit zpolitizovanému islámu, aby zneužíval společenské, právní a kulturní výhody, ke kterým většinová společnost v České republice dospěla. To nestačí - píše profesor Pánek ve své úvaze - máme-li jít z rozcestí evropských současných dějin správnou cestou. "Málo Evropě pomůže, kdo jednostranně snáší doklady o údajném evropském úpadku. (...) Pokud usoudíme, že tato civilizace je naším domovem a že svůj domov má každý člověk chránit před zánikem či pohlcením, musíme si stanovit, které jsou podstatné rysy tohoto domova v porovnání s ostatními civilizacemi ve světě." A též - dodávám já - si musíme stanovit, co dělat, abychom své domovy natrvalo obhájili. Je zapotřebí to učinit včas a předejít domácí neonacisty a šovinisty.

Odmítnout rasové pojetí Evropy, protože "člověk, který přijme evropské kulturně-civilizační hodnoty, může být člověkem bílým jako žlutým nebo černým," píše dál pan profesor a pokračuje:

Otevřenou diskusí hájit základní civilizační body, ve kterých dochází mezi evropskou a islámskou civilizací ke konfrontaci: pojetí svobody, úcty k životu, rovnoprávnosti žen. Zejména odmítnout dávno překonanou personalitu práva (mj. to znamená řídit se při právních procesech zákonem, který pro daného obžalovaného platí diferencovaně z hlediska jeho osoby, např. je-li muž nebo žena). Obecná rovnost všech osob před právem je v evropské civilizaci zajištěna principem teritoriality, což je výsledek tisíciletého evropského vývoje.

Přihlásit se v základních dokumentech ke kulturnímu dědictví v Evropě a opustit pojetí bezbarvého, bezpříznakového evropského občana. Učinit z tématu evropské civilizace závažný předmět na školách všech stupňů, nejdříve však na univerzitách, kde se vzdělávají příští učitelé.

Rozvinout v zemi celospolečenskou diskusi na téma budoucnosti, strachu z budoucnosti a strachu z přemýšlení o budoucnosti.

Vědecky se zabývat soužitím nemuslimského a muslimského obyvatelstva - to už není výhradní téma orientalistů, nýbrž aktuální téma. Pokud se výsledky včas a srozumitelně nepředají mladé generaci, uvolní se prostor pro podbízivou propagandu.

Pan profesor Josef Pánek zakončuje své závažné návrhy důrazným napomenutím: Nespoléhejte, že se naše problematická budoucnost vyřeší "sama". Má-li mít náš evropský domov zajištěnou dobrou budoucnost, musí ho obývat poučení, vzdělaní a sebevědomí lidé. Dávejte na to pozor!

© Petr Kersch, Děčín, listopad 2010



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.