aneb Kdo s čím zachází, tím také schází

Nerada si dělám soudy na základě cizích názorů. Zlášť pak na základě davových hysterií. A tak se ptám všech těch rozhořčených, na základě čeho podepisujeme petice a strháváme Zemanovy obrazy? Kdo ty inkriminované prezidentské Hovory z Vidlán opravdu slyšel?

Prezident Zeman mě v podstatě nezajímá od doby, kdy se dostal do své funkce. Vyhrál totiž mj. i tím, že v kampani vytrhl z kontextu pár vět Karla Schwarzenberga o poválečném odsunu Němců. Velmi podrazáckým způsobem tím svého protivníka zcela znemožnil před většinou veřejnosti. Davům totiž stačí cizí interpretace, protože původní myšlenky nečtou.

Napsala jsem vloni v lednu po prezidentských volbách do svého blogu: „Jak vysvětlit dětem, že vyhrála lež a nenávist? Nebrečím, že nevyhrál MŮJ KANDIDÁT. Děsí mě, že naši republiku bude reprezentovat lhář, který ještě než usedl na Hrad, bez skrupulí nemluvil pravdu, lživě osočoval, byl odhalen a usvědčen… a nic se nestalo. Naopak! Zatímco mým dětem lhaní doma nikdy neprocházelo, budoucího českého prezidenta právě taktika lži a nenávisti nesmazatelně vynese do dějin českého státu.“

Po včerejší mediální masáži a rozebírání toho, co stálo za Zemanovými sprosťárnami - vynořovaly se i názory, že musel být totálně opilý... apod. -, jsem si celý pořad Hovory z Lán pustila.

Ano, prezident v něm mluvil sprostě - a to je s funkcí neslučitelné! Ovšem na druhé straně, jeho odpovědi na otázky Jana Pokorného jsem si vyslechla se zájmem. Nepřesvědčil mě, co se týká „servility“ vůči čínskému režimu. Nicméně argumenty byly věcné. Naštval mě - jako obvykle - svými urážkami na adresu novinářů. Ovšem třeba jeho názor na „disidentky“ z Pussy Riot mi ve své podstatě konvenoval. Ani já nevidím nic obdivuhodného na protestu kapely, která – převeďme si to do českých poměrů – se prosouloží ke slávě na půdě Svatovítské katedrály.

V žádném případě se však prezidenta nezastávám. Vulgarity v jeho vystoupení mi velmi vadily. Ale zároveň si uvědomuji, jak je v dnešní mediální hysterii vše už zase vytržené z kontextu. Z 50timinutového a docela zajímavého pořadu.

A právě to mi připadá v souvislosti s Milošem Zemanem velmi pikantní. Už se podepisují petice na jeho odvolání... Možná přijdou i tisíce lidí na Václvavák... Já jsem však přesvědčená, že jen málokdo z těch roztrpčených původní rozhovor se Zemanem vlastně slyšel.

A tak vlastně jen škodolibě konstatuji, že kdo s čím zachází, tím také schází. A že boží mlýny melou...

P.S. Do Prčič, já bych tak strašně chtěla, abychom v naší zemi už konečně stavěli na něčem dobrém...

Převzato z blogu autorky s jejím souhlasem