28.3.2024 | Svátek má Soňa


EVROPA: Zařídí nám Brusel referendum o czexitu?

24.2.2018

Několik dní strávených rozhovory v Bruselu mne naplnilo obavami, že se české referendum o vystoupení z EU nezadržitelně blíží. Úhelným kamenem, jak všichni tušíme, budou smlouvy o trvalém mechanismu na přerozdělování migrantů.

Všichni vidíme, že nejen německá kancléřka opakovaně vyzývá nové členské státy k větší solidaritě pod heslem „čerpáte, tak přijímejte“. Když Andrej Babiš vysvětloval předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi postoje českého parlamentu, vlády a veřejnosti k možnému přehlasování Česka v této otázce, Juncker ho vyzval, ať tedy předloží alternativní návrh. Za alternativní návrh se ovšem nepovažuje důsledná ochrana vnějších hranic EU, protože zastavit příliv migrantů zejména po moři prostě není možné. „Copak můžou stát Italové na břehu a dřevěnými tyčemi odstrkovat ty čluny s migranty zpátky do moře?“

Mezi úředníky v Bruselu, a to i mezi těmi zastupujícími Českou republiku, panuje shoda na tom, že tzv. Dublin IV bude přijat a odpor zemí visegrádské čtyřky bude přehlasován. „K vaší škodě, stále říkáte ne ne ne, ale alternativní návrh jste nepředložili.“

Nelze tvrdit, že se EU i členské státy nesnaží omezit proud migrantů, a objektivně je třeba konstatovat, že se to i daří. Nicméně vedení EU přijalo zároveň jako fakt skutečnost, že proud nelegálních migrantů nelze trvale zastavit a změnit evropské zákony, které s podobným exodem nepočítaly, není z lidskoprávních, humanitárních a politicko-korektních důvodů možné. Je také potřeba souhlasit s faktem, že Dublin IV se bude týkat pouze cca pěti procent přijíždějících migrantů, protože to jsou ti, kteří mají právo na politický azyl. Dublin IV ale zároveň neřeší, jak naložit se zbývajícími 95 % ekonomických migrantů, kteří by měli být vráceni do zemí původu. Často není kam - jejich původní státy je nechtějí nebo jsou rozpadlé, a jak vidíme v Německu, německé soudy jsou zavaleny žalobami odmítnutých žadatelů, kterým je nabízeno několikatisícové odstupné, když dobrovolně odejdou, nebo odchod do „šedé zóny“ muslimských komunit. A to nemluvíme o stále vzrůstající populaci střední Afriky, která může být větším migračním problémem, než současná migrace z muslimských států.

Z české kotliny se tak díváme s překvapením na kancléřku Merkelovou, když říká, že „islám je součástí Německa“. Díváme se s obavami na vzrůstající počet západoevropských městských čtvrtí se vzrůstající majoritou muslimů, kteří začínají požadovat uplatňování svých zákonů a obyčejů naprosto neslučitelných s evropskými tradicemi, zákony a morálkou. Bezbranně se díváme na skutečnost, že kdokoli bez víza či pozvání překročí nechráněné hranice Evropské unie, zůstává. Armáda nevládních humanitárních organizací a jimi placených právníků zajistí každému migrantovi bezpečný pobyt. Refugees welcome!

Lze předpokládat, že i když po našem případném přehlasování v otázce Dublinu IV žádní migranti do Česka nepřijdou, kritická nálada veřejnosti vzroste. A z této kritické nálady mohou těžit ta politická uskupení, která referendum o vystoupení z EU prosazují. A ostatní politické strany se budou muset rozhodnout, zda se utopí ve vysvětlování, že nám exodus migrantů fakticky nehrozí, nebo se budou muset k podpoře referenda, byť s doporučením pro czexit nehlasovat, přidat.