24.4.2024 | Svátek má Jiří


EVROPA: Zapomenutí Romové na Kosově poli

20.2.2008

Jakmile sem vkročí Čunek, prásknu ve vládě dveřmi já, ujistil už před časem veřejnost Karel Schwarzenberg. Ostře, jednoznačně, bez obojetných alibistických kliček a hraného slušňáctví jinak příznačného pro většinu zeleného kontingentu v modročerném kabinetu i parlamentních lavicích. Dal tak najevo, že ani za tmavými skly ministerského bouráku, v zámeckých komnatách jeho majestátního Orlíku či na panských honech v rakouských lesích se z potomka vrchnosti nemusí ve všem stát elitář, kterému jsou osudy té nejhůře postavené sociální vrstvy v ghettech šuma fuk. Alespoň tedy v českém měřítku.

Romská karta se však skrývá ještě v jinačí, právě probíhající hře, do níž náš ministr zahraničí zasahuje. V ní hrdinsky vypnout knížecí hruď a s aristokratickou noblesou se postavit na obranu Romů by už vyžadovalo větší furiantství než si štrejchnout do dnes profláknutého Čunka, na něhož už stejně v podzemí čeká rohatý personál u roztopeného kotle. V mezinárodním měřítku totiž právě sledujeme finále zápasu o Kosovo. Jedna strana sporu, Srbové a jejich spojenci v pravoslavné církvi, Rusku a Řecku pomalu prohrává, druhá aliance, kosovští Albánci s podporou velké části západní Evropy a Spojených států se už už chystají oslavit co nejdřív vyhlášenou samostatnost. Ministr zahraničí, i když s jistou opatrností, informoval, že Česko samostatnost dosavadní srbské provincie odkývne.

Schwarzenberg přitom ale jistě ví, že mnohaletý útlak kosovských Albánců srbskými úřady počínaje srbským králem Alexandrem Karadrojevičem a srbskými komunisty konče nahradila od jara 1999 snaha albánských nacionalistů vyčistit Kosovo od všeho srbského – a také romského. Že spolupráce některých romských předáků v Kosovu s Miloševičovou administrativou a šikovně podávané zprávy o rabování albánského majetku některými Romy v časech srbské ofenzívy v letech 1998-1999 posloužily albánským nacionalistům jako záminka k násilí a k vyvolání vystěhovalecké vlny Romů. Ti pak zaplnili uprchlické tábory po Evropě. Že zbytky nealbánského obyvatelstva v současném Kosovu přežívají jen v malých enklávách střežených mezinárodními jednotkami. A hlavně, že vyhlášení úplné samostatnosti tohoto regionu s neklidnou historií a jeho předání do správy ostrých hochů z Kosovské osvobozenecké armády UCK by sotva vedlo k vytváření jakéhosi multikulturního útvaru, ale spíš k choutkám vydobyté území ještě důkladněji „dočistit“, v lepším případě odolávající menšiny poalbánštit.

Schwarzenberg tak svým podílem na uznání nezávislosti Kosova může posvětit takové protiromské praktiky bossů UCK, že český Čunek se vedle nich bude jevit jako sněhobílý anděl milosrdenství. Že by na to kníže-ministr pod tíhou českých zahraničně politických závazků a vazeb zapomněl?

Text vyšel v listu Romano hangos č. 1–2 / 2008 vydávaném Společenstvím Romů na Moravě.