Povinné imigrantské kvóty pro ČR jsou novým Mnichovem

„Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“ Slova Benjamina Franklina jsou přesným popisem současné situace.

Současná úroveň a forma demokracie v Evropské unii nemá se svobodou rozhodování jednotlivce, ale ani členských států nic společného. Ve skutečnosti se jedná o formu diktátu, ve které ti silnější a větší vlci hlasují skrze Lisabonskou smlouvu nově přijatá pravidla společně s neozbrojenými jehňaty o tom, co bude k večeři. Dokud je žrádla dostatek, resp. dokud si žrádlo, opojené dotacemi a možností cestovat s občankou v ruce, neuvědomuje, že žrádlem je ono samo, vše se zdá být v pohodě. V klidu a víceméně potichu je vlky pomalu upravováno na různé způsoby, aniž by si toho mnohdy všimlo. Běda, když se žrádlo probere, uvědomí si, že je jehnětem, a chce se svobodně ozbrojit, aby vyrovnalo onu demokratickou hlasovací sílu vlků.

Německo v Evropě vždy vlkem bylo a zůstalo jím i dnes. Čas od času se k němu přidali jiní. Někteří ze zdánlivé pozice vlků (například Francouzi či Italové), jiní z pozice jehňat v domnění, že se společně s Němci stanou vlky (naše v mnoha směrech kolaborantské vlády dříve i dnes). Vlci to vidí jinak. Eurozóna? Platí maastrichtská kritéria, ovšem Němci si v podstatě vyjednali výjimku, když došlo na trest za jejich nedodržování. Občanská válka na Ukrajině? Sankce proti Rusku jsou zavedeny pro všechny, naše firmy mají problémy, ale Němci v klidu obchodují dál. Schengen je nedotknutelný, ovšem jen do doby, než se Němcům kvůli jejich vlastní chybné imigrační politice nevyplatí. To pak běží kontrola hranic na plné obrátky. Kdo ve skutečnosti řídí Brusel, je zjevné i z reakce předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera: „Německé rozhodnutí z dnešního dne podtrhuje naléhavou potřebu shodnout se na opatřeních, která navrhla Evropská komise za účelem zvládat uprchlickou krizi.“ A jsme zase na začátku. To naléhavé opatření, tedy zavedení povinných kvót i pro ty státy, které mají imigrační a azylovou politiku oproti Německu podstatně přísnější, jako je například Česká republika, totiž není ničím jiným než demokratickým hlasováním vlků s jehnětem. Jehnětem neozbrojeným, kterému před pár týdny dokonce vyhrožovali, že mu uberou z výkrmných dávek skrze dotace předtím, než zase poslouží jako žrádlo.

Je čas si uvědomit, že geopolitické zájmy vlků nejsou a nikdy nebyly totožné se zájmy jehňat, že demokracie není synonymem pro svobodu, že neozbrojená jehňata, zdánlivě schovaná v bezpečí demokracie, vždy sloužila jako žrádlo pro vlky a že dnes tomu není jinak. V neposlední řadě je nutné vzít jako fakt, že solidarita, má-li být opravdovou, je založena vždy a výhradně na dobrovolném rozhodnutí jednoho pomoci druhému. Jste-li k takové pomoci donuceni, ať už jakýkoli způsobem, nemá to se solidaritou nic společného. V takovém případě se jedná o diktát a s tím máme u nás v České republice, zejména když jde o Němce, dost neblahou zkušenost.

Převzato z blogu se souhlasem autora