Po kvótách bude Berlín prosazovat standardy

Ptáte-li se, zda je Německo opravdu hegemonem EU, jasnou odpověď dalo včerejší ráno. Zatímco premiér Sobotka v ČT odpovídal na otázky, co znamená summit v Bruselu pro Česko, kancléřka Merkelová už ve Spolkovém sněmu vysvětlovala, co znamená pro Evropu: „To, jak vyřešíme aktuální krizi, určí podobu kontinentu v budoucnu.“

Mysleli jste si, že přerozdělení kvóty 120 tisíc běženců řeší hlavní problém? Kdepak. Kancléřka vyzvala k zahájení permanentního procesu řešení uprchlické krize – s tím, že schválená redistribuce oněch 120 tisíc je jen začátek. Evropa podle ní potřebuje dlouhodobý mechanismus pro spravedlivé rozdělování uprchlíků mezi členské státy.

Ta pozoruhodně jasná slova utvářejí mnohem jasnější obraz než naše domácí spekulace, analýzy či prognózy. Postoj Německa mění tradiční pojetí krize. Už před dvěma měsíci o tom psal novinář Georg Diez. Krize, jak ji chápali staří Řekové, není setrvalý stav, ale zlom rozdělující příběh na to, co bylo předtím, a to, co přijde poté. Sugeruje dynamiku i možnosti volby řešení, neboť už to slovo v sobě obsahuje přechodnost. Pokud přechodný charakter ztrácí, stává se stavem. Pak je krize nebezpečná, neboť až dosud nabízené varianty ztrácejí věrohodnost. Výsledkem je strach, ochromení či obojí.

Kancléřka se do Diezovy výstrahy trefila. Krizi a její řešení vnímá jako permanentní proces a dlouhodobý mechanismus. A především nenechává na pochybách, že nemluví o řešení německém, nýbrž evropském. Konkrétně: jsou nutné minimální standardy pro péči o uprchlíky, platné pro celou EU. A minimální standardy, jež mají politicky projít v Německu, musejí vycházet ze standardů německých. To dá rozum.

Ať už si o tom myslíme cokoliv, připravujme se asi na toto: Německo určilo evropskou politiku otevřených dveří (rezignovalo na pravidla z Schengenu a Dublinu). Německo určilo evropskou politiku kvót, jež má řešit problémy otevřených dveří. A Německo určí evropskou politiku minimálních standardů, jež má řešit problémy kvót.

LN, 25.9.2015