Tak pravil 12. ledna pan Hynek Pallas v rozhovoru pro DVTV. Rozhovor vznikl jako reakce na předchozí interview s paní Kateřinou Janouchovou, která líčila podstatně chmurnější obraz. Oba rozhovory stojí za to, i když každý z jiného důvodu.

Na otázku „Jak zvládá Švédsko imigraci“ vyrazil pan Pallas ke zteči tvrzením, že 93 % Švédů chce uprchlíkům pomáhat a 62 % si myslí, že imigrace je pro Švédsko dobrá. S takovými průzkumy ve Švédsku je jediný problém: lidé i v anonymních průzkumech zatajují názory, které nesouhlasí se současným establishmentem. Co si Švédové v citlivé otázce imigrace myslí doopravdy, si sdělí mezi třemi kamarády po čtvrtém pivu. Průzkum veřejného mínění řekne starou belu o tom, jak Švédsko zvládá poslední imigrační vlnu doopravdy. Od toho tu bývaji statistiky, které jsou velmi neradostné, např. (ne)zaměstnanost [1],[2].

Okolo páté minuty rozhovoru pan Pallas s vážnou tváří prohlásil, že prý máme ve Švédsku férovou debatu o imigraci. Férová debata o imigraci probíhá tak, že půlka diskutujících řve „náckové! fuj!“, zbytek, včetně pana Pallase, se pak stará o kultivaci debaty označováním oponentů za ruské agenty, xenofoby a podobně. Na racionální argumentaci nezbývá prostor.

O dvě minuty později jsme si opět poslechli, že Švédové si prý myslí, že zvládají imigraci dobře. To jsou mi novinky! Proč si Švédové myslí, že imigraci zvládají dobře, a přitom stoupají preference takzvaně proti-imigrantské strany Sveriedemokraterna (SD)? Postoj SD vůči imigrantům se přitom zásadně neliší od přístupu české politické reprezentace. I to je označováno ve Švédsku za extremismus. Volby jsou v roce 2018, hyn sa Hynku hukáže.

Pan Pallas se jako čert kříži vyhýbal výrazu no-go zóna. Prý tu neexistují a prý se tomu smějeme. Já se nesměju. No-go zóny jsou takové docela normální ošuntělé paneláky, kde se skoro nic neděje, průměrné šedivé kulisy, trochu jako Jižní Město.

Jenom občas, kdybyste chtěli natočit reportáž, jako třeba australské 60 minutes, tak se sejde partička, dá vám do zubů a vyžene vás pryč [3]. Nebo kdybyste byl Tino Sanandaji a natáčel v kavárně v Husby rozhovor, to vás taky vyhodí [4]. Nebo třeba jako Horowitz z Fox News, dostanete v Rinkeby po papuli [5].

Soud v Solna ve svém předvánočním rozsudku bez obalu konstatoval, že policisté zasahující ve stockholmské čtvrti Tensta se musí mentálně připravit na to, že po nich budou házet kameny, protože je to “často se opakující fenomén” [6]. Hasiči a záchranka se podobného rozsudku ještě nedočkali, ale okna od aut mají vymlácená už teď. Od šutrů, které neexistují, v no-go zónách, které taky neexistují. A policejní zpráva z prosince 2015, která 53 neexistujících zón vyjmenovává, ta taky neexistuje [7]. Obchody, které 30.12.2016 v centru Husby naráz zavřely na protest proti každodenní kriminalitě, ty taky neexistují [8].

Ke strachu a obavám není důvodu, za všechnu negativní publicitu může podle pana Pallase jenom SD a změněný mediální obraz. Kdyby se mediální obraz změnil k lepšímu, třeba by ty šutry začaly policajty míň bolet?

Nejvíce je třeba se bát nacistů. Ti sedí hlavně v SD v parlamentu a potom prý celý podzim demonstrují před synagogou ve Stockholmu. Po hodině pátrání jsem dokázal najít jednu jedinou nacistickou demonstraci v minulém roce. Počet policistů na ní převyšoval počet demonstrantů.

Páně Pallasovo prohlášení, že žurnalista by ve veřejné diskusi neměl lhát, jsem pochopil jako náhlý záchvat sebekritiky. Zejména po tom honu na čarodějnice, který rozpoutal na paní Janouchovou ve švédských novinách.

Pan Pallas zopakoval pěknou bajku o kvalifikovaných pracovních silách, které zachrání švédské zdravotnictví. Pan Pallas očividně ví víc, než statistický úřad, neboť v oficiální statistice není po zástupech vzdělaných lékařů a sester ani vidu, ani slechu. Možná nám Assad ze Sýrie poslal aspoň zkušené chemické inženýry, kdo ví?

Když už jsme u těch čísel: Švédsko přijalo jen v roce 2015 asi 35 000 mladistvých uprchlíků, pravděpodobně nejvíc z celé EU. Není se čemu divit. Zdravotní screening pro azylanty je dobrovolný, a to včetně lékařského určení věku. Povinné lékařské určení věku ve sporných případech by totiž zasahovalo do citlivé osobní integrity běženců. Švédové v podstatě uznali za mladistvého skoro každého, kdo o sobě prohlásil, že je mladistvý. S následnými výhodami v azylovém řízení. Zkušenost z Dánska přitom ukazuje, že asi 72 % imigrantů lhalo o svém věku, aby měli lepší pozici pro získání azylu [9]. Švédové to spolkli i s navijákem.

Kdyby mě pan Pallas na konci rozhovoru neuklidnil, že to dobře dopadne, začínal bych se znepokojovat.

Odkazy
[1] http://www.migrationsinfo.se/arbetsmarknad/sysselsattning/#fn-181-5
[2] http://www.scb.se/sv_/Hitta-statistik/Artiklar/Stor-skillnad-i-sysselsattning--mellan-inrikes-och-utrikes-fodda/
[3] https://www.youtube.com/watch?v=sEeXd9b01uY
[4] https://www.youtube.com/watch?v=28e20635DwI
[5] https://www.youtube.com/watch?v=znN3Tm36Vt8
[6] http://www.blaljus.nu/nyhetsartikel/stenkastning-mot-polis-mindre-krankande-i-tensta
[7] ”Utsatta områden -sociala risker, kollektiv förmåga och oönskade händelser”, HD 5800-61/2015
[8] http://www.svt.se/nyheter/lokalt/stockholm/butikerna-proteststanger-i-husby
[9] http://www.mx.dk/nyheder/danmark/story/10542201

Västerås