19.3.2024 | Svátek má Josef


EVROPA: Skandál na Sudetendeutscher Tagu

27.5.2013

Ač již padesát let poslouchám, že otázka sudetských Němců je dávno vyřešena, nějak se to "dávné vyřešení" pořád posouvá do budoucnosti. Ukazuje se, že má pravdu moudrost, že "přání bývá otcem myšlenky". Což je jen zlidovělý výrok Julia Césara: "Libenter homines id, quod volunt, credunt." Česky: "Lidé ochotně věří tomu, co chtějí."

Myslím si, že většinu moudrých Němců nikterak zvlášť netěší, ale po ekonomické stoupá také německá politická síla. Ba dokonce si myslím, že to určitou část Němců doslova děsí. Jsou si vědomi sama sebe a hrůz, které byly ve jménu "němectví" spáchány. Na druhou stranu zároveň také více stoupá agresivita posledního "legálního" pozůstatku nacistické politiky, takzvaného "Svazu vyhnanců". Jehož je součástí, a to významnou, tzv. Sudetoněmecký landsmašaft, který stále více a více ovlivňuje přímo českou politiku a české společenské vědomí. Jak na to upozornil 21. 5. 2013 v Právu filosof Václav Bělohradský:

"Sudetoněmecký diskurz (zde spíše ve významu stálý monolog či zásadní názor) o české historické a politické identitě, o legitimnosti Československa, včetně označování Beneše za zločince, který se prolhal ke státu slepenci, má už dnes své pevné místo v našem veřejném prostoru a jeho důležitost spíše narůstá, jak dokázaly mimo jiné prezidentské volby."

Vzpomněl jsme si na tento výrok v okamžiku, kdy v televizních novinách na ČT běžel šot o posledním Sudetoněmeckém dnu a zprávy o tom, jak si představitelé sudetských Němců pochvalovali "vstřícný" postoj předsedy vlády Nečase. Typické bylo, že zprávy ČT vynechaly informaci o tom, že právě na tomto srazu autora jednoho z největších protičeských pamfletů zvaného "Zabíjení po česku", dokumentaristu Davida Vondráčka, sudetští Němci vyznamenali.

Jak praví tisková zpráva: Režisér David Vondráček převzal v Augsburgu sudetoněmeckou cenu za lidská práva. Dostal ji prý za filmy o poválečných událostech v Československu. Ve skutečnosti za deklamační film "Vraždění po česku" plný lží a demagogie. Podrobněji jsem o tom psal v článku Nebezpečné hrátky s dějinami. (No, každý může dostávat různé ceny podle svého vkusu.)

"Přijal jsem to z toho důvodu, že si za svými filmy stojím, pokouším se být humánní, vidět je v historickém kontextu, třeba i toho, co vyhánění předcházelo. Ceny si vážím právě i z toho důvodu, že krajanské sdružení beru jako velmi demokratickou, smířlivou a s českou stranou velmi spolupracující organizaci," řekl Českému rozhlasu Vondráček. Zvláštní použití slov jako "humánní" a v "historickém kontextu", když z poprav pražských Němců na Bořislavce přes protesty historiků obvinil Vondráček "zfanatizované Čechy" (a ČT to přes protesty historiků odvysílala a dokonce vydala na CD), zatímco se jednalo o trestnou akci Rudé armády za zavraždění jejích dvou příslušníků německým odstřelovačem 9. května 1945. Tedy po skončení války.

O jak smířlivé sdružení a "s českou stranou spolupracující organizaci" jde, ukázal hned vzápětí v Evropském parlamentu rakousko-sudetoněmecký europoslanec Ewald Stadler. Prohlásil neuvěřitelnou lež: "Musíme se podívat na vše, co se v České republice dělo po válce. Jedná se o miliony zavražděných lidí a miliony odsunutých lidí. Něco takového nemůžeme akceptovat. Nemůžeme v EU akceptovat stát, který se nepřizná ke své historické vině." No a protože se naše vláda ani ministerstvo zahraničí neozvalo, ba ani nešpitlo, budou to brát dnešní Evropané, zvláště ti mladí, za daný fakt. Zločinní češi vyvraždili miliony Němců... a podle toho se na ně budeme dívat a jednat s nimi. Logické, ne?!?

Zároveň Stadler explicitně spojil tzv. Klausovu výjimku s nároky sudetských Němců: "Česká republika se bohužel dostala do Evropské unie, přestože platily Benešovy dekrety. Znamenají porušování lidských práv a nyní se zdá, že Česká republika odmítá vše, co by se mohlo odsunutých občanů týkat." Tedy, jde o Benešovy dekrety a "práva sudetských Němců na Vaterland a hlavně…na majetek, že.

Nejvyšší představitel sudetských Němců a zároveň europoslanec Bernd Posselt, který předával sudetoněmeckou cenu "za lidská práva" Davidu Vondráčkovi, požadoval v parlamentu EU, aby bylo vydáno doporučení členským státům, aby se (Klausovou) výjimkou k lisabonské smlouvě nezabývaly. A neuznaly ji. No a je to.

Mimochodem, v Ausburgu zněla obrovská chvála na ministra Schwarzenberga. V kuloárech se nejvíce oceňovalo jeho vyjádření, že by Beneš měl stanout před Haagským tribunálem. Dle informací z místa se prý v kuloárech uvažovalo, že poslat před Haagský soudní tribunál, alespoň "morálně", "české zločiny vyhnání" by mohlo už brzy být možné. Prý si to už uvědomují i sami Češi.

Václav Bělohradský v Právu precizně reaguje na dnešní politickou situaci silně ovlivňovanou tzv. uměleckou a intelektuální českou frontou, podléhající stále více a více sudetoněmeckému pohledu, když říká:

Sudetoněmecký diskurz v různých svých formách je také stále podstatnější součástí umělecké reflexe našich dějin jak v literární, tak filmové tvorbě. Jeho stále souhlasnější recepce je jistě také důsledkem únavy Čechů z jejich neúspěšných politických dějin…

Jen si vzpomeňme na vyloženě antičeská, vyrobená za cizí peníze anebo cizími, a to většinou německy mluvícími okruhy, adorovaná díla, kde se agresivní protičeská a proněmecká často i pronacistická propagace skrývá za "uměním" a "hledáním pravdy", jako jsou knihy "Bergersdorf" od H. Kennel, "Zamlčené dějiny" od Tomáše Krystlíka, "Vyhnání Gerty Schnirch" od Kateřiny Tučkové či film "Habermannův mlýn" od Juraje Herze. Ten osobně považuji za největší lidské selhání jak režiséra, tak herců, je totiž dnešním pandánem nacistického filmu Žid Süss. O vylhanosti celého filmu musel režisér Hertz vědět, protože se potomci lidí v příběhu ztvárněných bránili i podáním žaloby. Tu však český soud odmítl pod nechutnou záminkou, že se "jedná o umělecké dílo" (více např. zde).

Zajímavou sondou do myšlení dněních mladých intelektuálů je dokument Petry Nesvačilové "Řekni, kde ty Němci jsou" (FAMU 2011), kde, jak dokládá Bělohradský, nejdete například všeodhalující slova B. Posselta: Češi nemohou v dialogu s námi tvrdit, že vyhnání je důsledkem toho, co udělal Hitler, největší zločinec v dějinách, protože tak vlastně sestupují na jeho úroveň.

Bělohradský správně dodává: Téma Hitler ale není "to, co (Hitler) udělal", ale proč jeho zločinný diskurz tak silně rezonoval v německé společnosti, proč se Němci stali "ochotnými pomahači Hitlera", jak říká titul jedné slavné knihy. A pak dodává: "Je třeba vypudit z německé a středoevropské demokracie všechno, co tuto rezonanci …., třeba právě (německé) pokrevní pojetí občanství, celou tu "landsmannschaftskou tradici… Je to nemoc celé střední Evropy, jak dokazuje (i současný) vývoj v Maďarsku…

Jako zdánlivá drobnost, které většina diváků zpráv ČT nemohla rozumět, byl zpravodajský příspěvek ze 64. Sudetoněmeckého dne (Sudetendeutscher Tag 2013 - Augsburg), kde byl záběr na sál, v němž bylo shromáždění Witiko-bundu. Tedy spolku který je i v Německu považován za extrémní pronacistickou organizaci (viz, v německé verzi zde).

Reportér ČT se radoval, jak prý už se na tomto srazu Witikobundu zůčastnilo málo členů. Ovšem nějak zapomněl divákům sdělit, že Witikobund na zasedání přivítal "milé hosty" z České republiky, například známého propagátora myšlenky, že nejlépe bylo Čechům a Moravanům v době Protektorátu, Lukáše Beera. Tzv. šéfredaktora jednoho pronacistikého serveru, na němž jsou neustále opěvována myšlenky, že Čechy vždy patřily do německé Říše.

Na tomto sudetoněmeckém srazu také proběhla nenápadná aféra, kdy si členové Witikobundu a jejich čeští příznivci stěžovali na to, že "přednáška" jiného hosta Witikobundu z Moravy, jistého Pavla Kamase, který prý oslnil členy Witikobundu svojí přednáškou, byla vyhlášena za uzavřenou bez účasti veřejnosti. Při ní prý: "Mezi posluchači vzbudily velký zájem některé Kamasovy informace ohledně spíše tabuizovaných dějin Protektorátu Čechy a Morava a pokusů na české straně tyto z taktických důvodů překrucovat. Těmto pokusům o zkreslenou interpretaci protektorátní historie přihrává skutečnost, že němečtí a rakouští historikové se pouze slepě spoléhají na výklad oficiálních českých historiků (sic!), pokud jde o dějiny Čech a Moravy v letech 1939-1945."

Komentátor onoho pronacistického webu zřejmě považuje veřejnost za idioty, kteří nikdy neviděli a nečetli díla Detlefa Brandese, Christophera Hala, V. Zimmnermanna, von Arburga a dalších.

Ten ušlechtilý muž Kamas, následně vyzývající ke spolupráci Němce a Čechy, se nedávno proslavil tím, že vydal v Brně (není jasno, za čí peníze, ale lze to odhadnout) "nekomentovaný výběr z projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera z let 1939 až 1942". Jak pravil novinářům, pouze chtěl "lidem poskytnout dosud prakticky nedostupné projevy jako podklad pro svobodné utváření názorů." Vzácný to člověk! Chápete to? Jakou má starost o českou vzdělanost!?!

Ty názory "nakladatele a překladatele z Brna" byly tak úžasné, že německá policie zakázala tento projev přednést veřejně, a byl tedy pronesen jen na uzavřeném zasedání Witikobundu. Jeho členové to odsoudili jako policejní nátlak na "svobodou diskuzi" na základě "politického tlaku České republiky".

Jistěže to bylo nepřípustné, zvláště když, jak řekl český účastník "Sudetoněmeckého dne" Lukáš Beer: Je zcela absurdní a nepochopitelné, že německá ochrana ústavy posílá na podobná setkání zpravidla své špicly…. setkání proběhlo ve velice moderátním a seriózním duchu, kde zazněl pouze nesouhlas s kurzem vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jež se přehnaně spokojilo s nedávnými Nečasovými slovy v Mnichově…"

Nejdřív jsem se domníval, že premiér Nečas byl v Mnichově jen za užitečného idiota. Ale podle pištění pana Bauera a členů Witikobundu, spolku skrz naskrz prolezlého nácky a čechožrouty, možná to nebylo tak marné. Možná jsme se o malinký krůček přiblížili k řešení problému, o kterém napsal německý filosof Friedrich Wilhelm Foerster předákům sudetských Němců v roce 1938: Proč chcete utonout v germánském moři? Ztratíte své místo ve slovanském světě, aniž za to v germánském světě dostanete místo odpovídající vašemu svérázu a vašim dějinám…. necháte-li se zneužít pro bezbřehou světovou politiku pangermanismu, pak se vaše země nestane ničím než bojištěm nové světové války - to je smrtelně jisté. A právě tak smrtelně jisté je, že oběť, kterou tím vaše země přinese expanzi třetí říše, nebude ku prospěchu ani sudetským Němcům.

Evropa se mění. Aniž bychom si to uvědomili, Evropu ovládá Evropská unie a Unii … ovládá Německo. Jak říká Miloslav Bednář: Dnes snad již nikdo nepochybuje o tom, že se o Evropské unii rozhoduje v Berlíně. Německé evropské politice se vymstilo, že se Německu po dvou prohraných válkách nezdařil přesvědčivý návrat ke svým lepším myšlenkovým tradicím.

To, jak se ukazuje, se vymstilo celé Evropě a potažmo celému "Západu".

Německo – tedy jeho nejnacionalističtější část, ke které paří Svaz vyhnanců, a tedy i landsmašaft - nikdy neopustilo ideu Grossdeutschland, a tedy německé Evropy. Místo ideálu evropského Německa. Dnešní vláda Angely Merkelové může být ta, která, nedá-li si pozor, skončí u německé Evropy. Tedy uprostřed dalšího konfliktu.

Šedesát sedm let trpělo a hýčkalo a politicky využívalo Německo "vyhnaneckou" skupinu staronacistů, jedinou takovou státem podporovanou organizaci v Evropě. Tu, jejíž většina dodnes veřejně hlásá požadavek německé expanze a změny poválečných smluv a hranic. Jako vždy má u nás své politicky naivní zastánce kolaborace, kteří by pak byli, jako vždy, první obětí změny poměrů.

"Sudetendeutscher Tag 2013" byl daleko zajímavější, než nám předvedla veřejnoprávní ČT. Co bychom ale od ní mohli chtít, že?!