Na rozdíl od politických a mediálních nátlaků Rakouska na Českou republiku a zcela nelogického požadavku na zastavení provozu Jaderné elektrárny Temelín je Evropská komise názoru, že se jedná o technicky a ekologicky bezpečné zařízení. Plnění bezpečnostních požadavků potvrdilo mnoho mezinárodních kontrol včetně Mezinárodní atomové agentury se sídlem ve Vídni. Temelín se tím stal nejkontrolovanější jadernou elektrárnou v Evropě.

Je rovněž potřebné konstatovat, že ČR učinila mnoho vstřícných a ve světě zcela nadstandardních přístupů a kroků, aby vyšla vstříc požadavkům svého souseda. Zásadní bylo například posouzení vlivů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí podle mezinárodní směrnice Evropské unie. Posuzování proběhlo za účasti pozorovatelů Rakouska, Německa a Evropské unie a bylo ukončeno s tím, že vliv jaderné elektrárny na prostředí a obyvatele je málo významný. Zcela byl proto zamítnut požadavek rakouských iniciativ na provedení „nulové varianty“ znamenající odstavení nebo raději zbourání Temelína. Uvedený požadavek se ale zpětně po pěti letech znovu zcela bezdůvodně objevuje. Na vše se snad z čistě politických důvodů zapomnělo. Bylo proto obrovské množství studií, protokolů, a posudků dosahujících výše několika metrů zcela zbytečných? Domnívám se, že nikoliv, musí být však snaha si alespoň některé přečíst.

Je zcela marné neustále a opětovně opakovat, že mezistátní dohodu známou jako protokol z Melku ČR bez výhrad splnila. O jeho plnění byla každoročně po projednání s rakouskými partnery informována vláda. Zcela nesmyslný jak po stránce ekonomické, tak i ekologické je i teoretický požadavek náhrady jaderného zdroje výstavbou obnovitelných zdrojů. Celá a do nekonečna se táhnoucí kauza Temelína je pouze zástupným rakouským problémem, neboť v souladu se stanovisky Evropské unie je energetická politika zcela výhradní záležitostí příslušného státu.

Takže jedinou možností v uvedeném martyriu zhoršujícím vzájemné vztahy musí být naše snaha splnit bezpečnostní a ekologické závazky vyplývající ze závěrečného melkského procesu. Pokud se týká ekologické bezpečnosti, půjde o společné česko-rakouské sledování navržených 21 opatření, které i do budoucna zaručí málo významný vliv jaderné elektrárny na životní prostředí. Opatření navržená našimi experty jmenovanými vládou spočívají především v důsledném monitorování nízkých a podlimitních hodnot vypouštěných radionuklidů do prostředí. Obdobný vstřícný přístup byl českou stranou navržen i z okruhu jaderné bezpečnosti. Na opačné straně hranic však nejsou zdaleka tak vstřícní. Skončené petiční referendum v Rakousku zneužilo Jadernou elektrárnu Temelín k nevysloveném cíli - rozbití vládní koalice kancléře Schüssella, vyvoláním předčasných voleb a převzetím moci populistou Haiderem. Bylo rovněž i výrazem málo skrývané nadřazenosti vůči Čechům. Oba uvedené a zcela rozdílné přístupy obou států vyvolaly politickou mediální přestřelku. S názory premiéra Zemana k neserióznosti probíhajícího referenda v režii výmyslů pana Haidera zneužívající politickou situaci v Rakousku osobně souhlasím. Jsem přitom přesvědčen, že obdobného smýšlení je nezanedbatelné množství občanů.

Rakousko se již delší dobu vměšuje do vnitřních záležitostí ČR a využívá k tomu všech možností. Neopomene ani zneužít Evropský parlament a svoje proklamace prosazuje především při nereprezentativní účasti pléna sestávajícího pouze z vlastních zástupců. O svém vměšování nechce oficiálně vědět a pouze střídmě je jim připomenuta Evropskou komisí. Ze své profese uvedu neustálé výhrady k posouzení vlivů Temelína na životní prostředí, požadavky na energetickou politiku státu vyhovující pouze jejich podnikatelským cílům i naprosto nesmyslné ekonomické hodnocení naší energetiky. K tomu lze připočíst důsledné, nepravdivé až demagogické informování vlastní veřejnosti překonávající všechna vžitá pravidla. Rakousko má značné problémy sociálního, ekonomického i technického charakteru. Připomenu například značné daňové zatížení, obchodní politiku, zastaralý technický stav lanovek a tunelů. To vše je proto nutné přehlušit velkými řečmi a plíživou taktikou stoupenců pana Haidera, které dostane Rakousko do mezinárodní izolace. Pro své politické cíle dnes používají Temelín, ale naprosto již mlčí o stejných mnohem technicky zastaralejších elektrárnách v Evropské unii. Zde by však tvrdě narazili, proto hurá na Čechy.

Hlavním argumentem odpůrců proti všemu a dnes proti Temelínu, kterými je systematicky zpracovávaná veřejnost, je megalomanská stavba, kterou platí daňoví poplatníci, což je nesmysl. Ve druhém sledu pak následují námitky na neekologičnost a nebezpečnost elektrárny. Jak se v tom může občan vyznat? Co je skutečnost a co je lež? Zatím však dosud nikde nezaznělo, že dnešní Temelín představuje špičkovou záležitost českého průmyslu a může být chloubou umu našich inženýrů i montážních techniků. Rakousko v žádném případě nezatajuje, že na protitemelínská tažení bylo za poslední dva roky vynaloženo kolem 70 milionů korun. To se již musí projevit v činnosti aktivistů jak na hraničních přechodech, tak i ve vnitrozemí. Je možné pozorovat i vliv některých medií. Další nekontrolovatelné prostředky pochází od různých zahraničních nadací. Smutné je, že činnost různých iniciativ, které jdou proti ekonomickým zájmům státu, je dotována i granty ze státního rozpočtu.

Závěrem uvedu, že v kauze Temelín jde zásadně o to, zda bude Česká republika do doby revitalizace průmyslu exportovat přebytky elektrické energie, anebo se v budoucnu stane zemí politicky a hospodářsky závislou na dodávkách velkých západních koncernů. Potíže naší zprivatizované energetiky nastanou asi za 15 let, kdy budou postupně dožívat tepelné elektrárny. I při nutných a nezbytných úsporách energie bude nutné nahradit kolem 6 000 MW, což představuje kapacitu asi tří Temelínů. Budoucí vlády musí rozhodnout, zda budeme dovážet mnohem více zemního plynu i ropy, jejichž cena bude mít v závislosti na vyčerpávání zásob stoupající úroveň a současně dovážet i elektrickou energii za dnes neznámé ceny. Otázkou bude, zda a čím budeme schopni toto obrovské břemeno zaplatit.

ekologický expert a člen týmu pro posouzení vlivů Temelína na prostředí