28.3.2024 | Svátek má Soňa


EVROPA: Putin a pakt Molotov-Ribbentrop

24.11.2014

Není to tak dávno, co ruský prezident Vladimír Putin obhajoval pakt Molotov-Ribbentrop ze srpna 1939. Tvrdil, že bývalý Sovětský svaz či dnešní Rusko se za něj nemají co stydět či omlouvat, neboť prý to byl pakt o neútočení; a přeci mír a neútočení nejsou špatné, nýbrž naopak dobré.

Tento revizionismus by byl komický, kdyby nebyl tak tragický. Pakt Molotov-Ribbentrop nebyl o míru a neútočení, nýbrž o rozdělení Evropy a zahájení války. Válku rozpoutaly nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz jako spojenci. V paktu Molotov-Ribbentrop si rozdělily Evropu: vše na západ od linie vytýčené tímto paktem mělo připadnout Hitlerovi, vše na východ od ní Stalinovi.

V letech 1938 až 1939 existovaly v Evropě tři politické bloky – západní demokracie jako Francie či Velká Británie, nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz. Demokracie byly z hlediska mezinárodního řádu konzervativní, chtěly zachovat status quo a válku si nepřály; což ukázaly v Mnichově v roce 1938; kvůli Československu do ní nevstoupily. Nacismus a komunismus byly z mezinárodního hlediska revoluční, revizionistické – chtěly, i za cenu války, změnit status quo ve svůj prospěch. Proto se spojily a válku společně rozpoutaly.

Nacisté v září 1939 napadli Polsko, v roce 1940 okupovali Dánsko, Norsko, Benelux a Francii. Sovětští komunisté v září 1939 rovněž vpadli Polsku do zad, okupovali jeho východní část, v zimě 1939-40 se dopustili agrese proti malému Finsku a vedli vůči němu válku, později okupovali Estonsko, Litvu, Lotyšsko a rumunskou Besarábii, dnešní Moldavsko. Němci a Sověti byli v letech 1939-40 agresory a spojenci, společně Druhou světovou válku rozpoutali a vzájemně si v ní pomáhali. To vše v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop.

Británie a Francie nebojovaly proti Německu na podzim 1938 kvůli Československu, ale až na podzim 1939 kvůli Polsku. Cílem západních demokracií v září 1939 byla nezávislost polského státu, které však, to si musíme uvědomit, nebylo dosaženo v květnu 1945.

V letech 1944 až 1945 totiž jen jednu okupaci Polska – a celé střední Evropy, jíž je Polsko nejdůležitější a nejvýznamnější zemí – nahradila jiná; okupaci Hitlerovu nahradila okupace Hitlerova spojence z roku 1939, který společně s ním tuto válku v Evropě rozpoutal, a kterým byl Stalin a jeho Sovětský svaz.

Stalinovi a Sovětskému svazu nešlo o osvobození Evropy od nacismu, nýbrž o její dobytí a okupaci ve prospěch komunismu. Stalin nechtěl pro malé národy na západ od Sovětského svazu jejich svobodu, nýbrž je chtěl obsadit pro sebe a pro celosvětový komunismus.

Skutečné svobody a samostatnosti Polsko a celá střední a východní Evropa dosáhly až v roce 1989. Cílů západních demokracií ve válce, jež v Evropě začala 1. září 1939, tak nebylo dosaženo v roce 1945, ale až v roce 1989. Proto lze až tento rok považovat za konec konfliktu, který vypukl před pětasedmdesáti lety.

Alespoň prozatím. Putin, který toto zpochybňuje, jako by otvíral konflikt nový – či lépe řečeno, pokračoval v tom starém.

Jeho revizionismus a falšování dějin ohledně paktu Molotov-Ribbentrop – ale i ohledně celého evropského uspořádání po porážce komunismu a rozpadu Sovětského svazu - jsou stejně nebezpečné, jako byl revizionismus Němců a nacistů v 30. letech 20. století ohledně příčin a výsledků první světové války.

Pokud bude Putin na základě tohoto svého revizionismu a falšování dějin jednat, výsledkem nemůže být nic jiného než nová světová válka. Toho si buďme vědomi naprosto. Jedinou otázkou jen bude, zda válka studená, nebo horká.  

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus