Tak je to na stole. Evropská komise přijala léta připravovaný plán viceprezidentky unie Vivien Redingové na rovnější zastoupení žen (40 %) ve vedení a správních radách podniků. Zatím se týká pouze velkých firem (circa 5 000), které zaměstnávají nad dvě stě padesát zaměstnanců a mají obrat vyšší 50 milionů eur. Po schválení parlamentem EU nastoupí sankce, byť podle osvědčené salámové metody postupných krůčků, zatím ponechané na libovůli jednotlivých států.

V českých médiích se strhl povyk. Dobré dvě třetiny hlasujících takový zásah do chodu společnosti rezolutně odmítají a z té zbylé třetiny jen málokdo chce takovou věc přenechat zákonu. Většina článků si dělá z nápadu legraci a považuje novou směrnici za pitomost. Není snad v rozporu s Listinou základních práv, jde přece o zjevnou diskriminaci mužů; absolutně vyrovnané schopnosti kandidátů a stejné předpoklady k výkonu funkce neexistují, a dokud by se nenaplnil požadovaný počet žen, bude o přijetí rozhodovat sex? A jaký kariérní postup čeká muže ve firmě, která usiluje o naplnění kvóty? Nebude frustrován, že je mu a priori profesní kariéra znemožněna, ať dělá, co dělá? Myslí si snad někdo, že budou firmy vynucenou kooptací žen výkonnější? Nezačneme chudnout? Švédsko uzákonilo paritní zastoupení (2003), ale ukázalo se, že v mnohých firmách by drasticky klesla výkonnost pro nedostatek vhodných kandidátek, a tak se nechal věcem volný průběh a dnešní nesocialistická vláda nařízení zrušila.

Ozývají se i manažerky dotčené představou, že jejich schopnosti budou považovány za nadržování, za nefér výhodu, a jejich prestiž i autorita (firmy nemohou být demokratické) automaticky upadne. A kde je konec sociálnímu inženýrství, napsala jedna poslankyně, neměli bychom zavést kvóty pro muže v základním školství, kde pracuje 87 % učitelek a všichni víme, že feminizace školství není dobrá a nepochybně má i podíl na snížené disciplíně žactva a schopnosti vyučovat?

Nechápou tihle sociální inženýři, že není v přirozenosti mužů soutěžit se ženami, že muži chtějí naopak ženy ctít a rodinu zajistit, přestože padla dávná logika patriarchátu, která chránila ženské království domova před mužským světem nelítostné konkurence? Nechápou, že není v přirozenosti žen, aby se všechny věnovaly výlučně jen kariéře a nepomyslely na mateřství? A že naštěstí ještě některé dávají přednost domácí výchově dětí před kariérou, a proto nemůže v zaměstnání platit paritní zastoupení?

Pro všechno dobré i zlé západní společnost prošla procesem ženské emancipace. Starý model se možná právem přežil, ženy dnes mohou dědit, volit, studovat i konkurovat mužům v zaměstnání. Rozvodu a potratu nic nebrání. Byla však zpochybněna zásadní role otce a feministky zpochybňují ještě důležitější roli matky. Znovu platí socialistické: ženy do výroby, děti do jeslí! Není divu, že ženy oddalují a omezují své mateřství a těžko hledají věrohodného ochránce. Není divu, že Evropa vymírá.

Jak to, ptají se někteří, že nás bruselská komise nevolené a neodvolatelné nomenklatury neustále obtěžuje takovými pitomostmi, jež by v domácí politice neměly šanci? A bude to zkoušet tak dlouho, až se jí to prosadit podaří. Většina komentátorů považuje podivné škodlivé nápady z Bruselu za absurdní úlet byrokratů, který snad nemohou myslet vážně, jako by jen ospravedlňovali svou dobře placenou činnost a nemohli nic na světě nechat na pokoji.

Velký omyl. Unie byla založena pod dohledem nadřazené francouzské osvícenské absolutní
ideje společenské rovnosti. Jde o "fundamentální zásadu posvěcenou (enshrined) každou smlouvou a objektivní úloha Unie spočívá v prosazování rovnosti mezi muži a ženami ve všech aktivitách. Taková je specifická mise Evropské unie."

Posvěcená zásada a mise rovnosti "ve všech aktivitách" je ovšem namířena proti lidské přirozenosti. Občanská rovnost má existovat jen před zákonem a spravedlností. Ve "všech aktivitách" jsou si však lidé nerovni, a zasluhují proto nerovný ohled (meritokracie). Chránit máme především rodinu. Cožpak jsou ženy a muži unisex a mají mít v životě stejnou roli?
Taková je ale fanatická víra a diktát napravovatelů života, téhle světské a misijní unijní sekty. Vychází z nenávisti vůči křesťansko-židovskému pojetí světa a z revoluční víry plánovačů nového budoucího lidstva. Kde ale byly celá ta léta strany křesťanských demokratů, které měly bránit stvořený svět?

Psáno pro časopis Týždeň

Převzato z Blog.aktualne.cz/Alexander-Tomsky se souhlasem autora