Generál Nikolaj Solovcov před týdnem pohrozil, že na nás Rusko kvůli americké základně namíří rakety. Nemyslím, že by to bylo něco nového, jenže za Gorbačeva fungovalo odstrašení a za Jelcina nefungovaly rakety. Za Putina vypuklo ropné požehnání a ruské rakety budou za pár let nejenom funkční, ale i modernější. K tomu aby pak zase fungovalo odstrašení by měla (ačkoliv se to neříká nahlas) přispět americká protiraketová základna. V první řadě však přesto nejde o bezpečnostní politiku, nýbrž o (naši) politickou bezpečnost. V čem je rozdíl?

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier kritizuje americký raketový systém - na první pohled – naivně. „S Ruskem se mělo předem mluvit,“ žádá Steinmeier a přitom ví, že se mluvilo. Zdá se, že Steinmeier říká mluvit a myslí vyjednávat; tak dlouho, až Washington dostane souhlas Moskvy. A právě to je na pováženou. Němci, stejně jako všechny státy střední Evropy, průběžně kalkulují možné ruské nebezpečí. Německo by se však muselo začít Ruska obávat podstatně později než my; mimochodem i proto, že u nich americké základny již jsou. Berlín se může s klidem a na dlouho soustředit hlavně na výnosné obchody všeho druhu. A právě tohoto rusko-německého obdchodního partnerství se musíme obávat my. Hrozí totiž nebezpečí, že se obě země dohodnou nejenom o dodávkách plynu, ale i o všech ostatních otázkách týkajících se středoevropského prostoru; říká se tomu regionální hegemonie. Není divu, že Němci považují základnu pouze za bezpečnostněpolitické téma. Nám však jde především o politické zabezpečení před nadvládou jiných. Proto nutně potřebujeme někoho, kdo přihodí na naši misku vah a vyváží tendenci ke vzniku rusko-německého dominia ve středoevropském prostoru. Dva mocní se vždycky dohodnou snáze než tři; čím více hráčů v regionu, tím větší šance pro zájmy malých států. Hlavně proto potřebujeme americkou přítomnost ve střední Evropě.

Pro Ameriku není protiraketový systém produktem bezduchého velikášství, nýbrž nástrojem k udržení globální mocenské pozice; nejvýchodnější americké základny leží pořád ještě v Německu. Pro Rusko není americká základna skutečné ohrožení, nýbrž spíše vhodná záminka k zaujetí velmocenské pózy. Chápat ruské pohnutky však neznamená strpět jejich negativní důsledky. A proto pro nás přicházejí americké plány jako na zavolanou. Americká základna na našem území je v souladu s naší bezpečnostní politikou a s politickým zabezpečením naší nezávislosti. A ještě něco: Stavba spojenecké základny na našem území představuje první počin skutečně národní zahraniční a bezpečnostní politiky.

Psáno pro Týden