21.8.2017 | Svátek má Johana


EVROPA: Politická ekonomie voleb

16.6.2017

Britové a Francouzi hlasovali v parlamentních volbách zcela odlišně

Nedávné volby v Británii a ve Francii dopadly tak odlišně, jak jen vůbec je možné. Těžko si lze představit větší divergenci v politickém směřování. Proč?

V Británii těsně zvítězila Konzervativní strana. Opravdu velmi těsně: podle propočtů by bývalo stačilo několik tisíc hlasů ve „správných“ obvodech a k moci by se dostala Strana práce pod vedením Jeremyho Corbyna. Pokud někdo nezná Corbyna: představte si názorového křížence předsedy KSČM s Adamem B. Bartošem – s tím rozdílem, že Vojtěch Filip se nikdy osobně nekamarádil s irskými teroristy a nejznámější český antisemita není v osobním styku s představiteli teroristické organizace Hamas. (Alespoň pravděpodobně není.)

Takhle to dopracovala nejstarší evropská demokracie s nepřerušeným vývojem: přes 40 procent hlasů získala strana, jejíž předseda je očividný extremista. A to nemluvíme o jeho názorech na nutnost znárodňování, které připomínají rok 1946.

Kdo nebyl ve dvaceti levičákem...

Proč Britové volili radikální levici? Část odpovědi leží v její široké popularitě mezi mladou generací. A nejde jen o falešný Churchillův citát, že kdo nebyl ve dvaceti levičákem, nemá srdce. Jde o to, že britská mládež zaznamenává opravdu silný trend v preferencích směrem doleva.

Jak je to ale možné? Vždyť Británie má na evropské poměry velmi nízkou míru nezaměstnanosti mládeže. Tak nač si mladí stěžují?

Stěžují si například na to, že po finančně náročném absolutoriu vysoké školy těžko seženou práci v oboru. Statistika zaměstnání absolventů například udává, že 20,5 procenta mladých sociologů pracuje půl roku po ukončení vysoké školy v odvětví „maloobchod, občerstvení, restaurace a bary“. Dalších 13,5 procenta pracuje jako „úředníci v podřízených a asistentských pozicích“. Jen velmi málo studovaných sociologů má dobře placenou kvalifikovanou práci, což ostatně není divu vzhledem k předmětu studia. Ten má blíže k ideologii a levicové propagandě než k vědě. Ale nejde jen o sociology. Také většina absolventů uměleckých škol, angličtiny, psychologie a historie se živí podřadnými profesemi.

Naproti tomu jen 6,1 procenta vystudovaných ekonomů pracuje jako číšníci, baristé nebo prodavači. Z absolventů stavebního inženýrství je to jen 3,8 procenta. Trh práce je nemilosrdný, nabídka absolventů snadných oborů je vyšší než poptávka po nich. Tak vznikají aktivisté a „bojovníci za sociální spravedlnost“, kteří významně ovlivňují politiku a volební výsledky.

Dalším faktorem je skutečnost, že v britských parlamentních volbách smějí volit i občané Commonwealthu, pokud jsou britskými rezidenty. Indové, Pákistánci, Bangladéšané, Nigerijci a občané dalších padesáti zemí smějí rozhodovat o budoucnosti Británie, i když nejsou jejími občany. Vzhledem k sociálnímu postavení, původu a náboženství většiny z nich není divu, že převážně hlasují pro ještě štědřejší sociální stát, pro omezení svobody projevu, proti Izraeli a proti Židům obecně. Statistika z voleb roku 2015 ukazuje, že dvě třetiny britských muslimů hlasují pro Stranu práce.

Naproti tomu hinduisté a sikhové mírně preferují konzervativce. Židé jsou poměrně málo početná, ale zajímavá menšina. Tradičně se kloní spíše ke Straně práce, ale v poslední době se pod vlivem agresivního antisemitismu některých jejích vůdčích osobností kloní ke konzervativcům. Poměrně malý počet židovských voličů v severolondýnských čtvrtích Finchley, Golders Green, Hendon a Chipping Barnet rozhodl o vítězství konzervativců v těchto obvodech. Bez těchto čtyř poslanců by Theresa Mayová nemohla sestavit vládu a politický vývoj v Británii by byl ještě složitější!

Evropský prezident z Paříže

Francouzské volby naproti tomu dopadly jednoznačně ve prospěch nové strany čerstvě zvoleného prezidenta Macrona. Emmanuel Macron pracoval několik let v Rothschildově bance a díky této praxi ví, co ekonomové a analytici z bank a investičních společností chtějí slyšet. Konkrétně například chtějí reformu monstrózně složitého zákoníku práce, který je jedním z nejtěžších kamenů na krku francouzského hospodářství. S masivní většinou v parlamentu by to neměl být problém, ale uvidíme, co řeknou mocné francouzské odbory.

Pokud jde o Macronovu zahraniční politiku, zdá se, že se ujal role evropského prezidenta a ohledně východní Evropy nastolí doktrínu omezené suverenity. Podle vyjádření Macrona i některých jeho spolustraníků bude Francie od zabedněných necivilizovaných Východoevropanů vyžadovat poslušnost výměnou za poskytované dotace. „Tvrdá reakce přijde, ale proto, aby těmto zemím pomohla,“ nechal se slyšet Frédéric Petit, člen Macronovy strany, na adresu Polska a dalších zemí. To zní příjemně, že ano.

Mimochodem, kdyby britští konzervativci byli bývali poskytli Polákům a dalším národům z Východu volební právo, nemuseli by po volbách poníženě škemrat o podporu obskurní severoirskou straničku. Jak dopadnou příští volby obohacené o další hlasy nově příchozích z jižní Asie, je velká otázka.

LN, 14.6.2017

Autor je ekonom, spoluautor programu strany Realisté



Diskuse


M. Valenta
11:14
16.6.2017

Z. Rychlý
12:00
16.6.2017

R. Gramblička
12:30
16.6.2017

Z. Rychlý
14:25
16.6.2017

J. Jurax
21:07
16.6.2017

T. Kočí
10:18
16.6.2017

J. Jurax
21:39
16.6.2017

V. Hájková
9:09
16.6.2017

J. Macků
8:55
16.6.2017

F. Kusák
9:16
16.6.2017

M. Prokop
11:05
16.6.2017

A. Alda
11:14
16.6.2017

P. Čoupek
8:45
16.6.2017

M. Prokop
11:06
16.6.2017

J. Schwarz
7:17
16.6.2017

P. Lenc
8:34
16.6.2017

J. Chodur
4:08
16.6.2017

F. Kusák
9:25
16.6.2017

V. Pavelka 263
19:42
16.6.2017

počet příspěvků: 20, poslední 16.6.2017 09:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.