28.3.2024 | Svátek má Soňa


EVROPA: O maďarské revoluci roku 1956

30.10.2006

Příspěvek prezidenta České republiky do připomínkového alba

Maďarská revoluce roku 1956 patří – spolu s povstáním polských dělníků v Poznani, které jí předcházelo, československým Pražským jarem roku 1968 a polskou revoltou, vedenou odborovým svazem Solidarita v letech 1980-81 – k zásadním mezníkům, které charakterizují boj národů střední Evropy proti komunistické totalitě. Tento desetiletí trvající boj za občanskou svobodu a národní suverenitu v roce 1989 po 40 letech útlaku vedl ke zhroucení komunismu a k vítězství svobody.

Maďarská revoluce byla projevem spontánního masového odporu lidí proti stalinistické tyranii, která byla po druhé světové válce Sovětským svazem vnucena všem zemím, které se ocitly za železnou oponou. Její inspirací však nebyla pouze Chruščovova odhalení Stalinových zločinů na XX. sjezdu KSSS, která celému světu ukázala zločinnou podstatu sovětského komunismu, ale i tradice bojů za svobodu z maďarské revoluce roku 1848, spojená se jmény básníka Sándora Petöfiho a polského generála Józefa Bema. Budapešťské demonstrace na podporu polských dělníků rychle přerostly v požadavky na obnovení politické plurality a komunistickému režimu se situace vymkla z rukou. Trvalo to však jen krátce. Naděje na možný přechod k demokracii rychle skončily. Sovětský svaz pochopil, že vývoj v Maďarsku jde daleko za rámec povolené destalinizace a že sovětskému impériu hrozí ve střední Evropě zásadní nebezpečí. Proto neváhal brutálně zasáhnout.

Osud maďarské revoluce byl tragický. Sovětská intervence ji utopila v krvi a ani mimořádná odvaha demonstrujících občanů čelit se zbraní v ruce sovětským vojskům neměla šanci na úspěch. Tisíce mrtvých a raněných a statisíce Maďarů v emigraci byly cenou za občanskou odvahu a touhu po svobodě. Následovala desetiletí reálného socialismu, i když maďarského stylu.

Maďarská revoluce a její osud otevřely oči všem, kteří vidět chtěli. Ukázaly podstatu toho, na čem byl založen sovětský systém a demaskovaly brutalitu a násilí, jimiž byl udržován pohromadě. Sovětská intervence byla od té doby v celé střední a východní Evropě stálou hrozbou a museli s ní počítat všichni, kteří usilovali o více svobody či o větší míru nezávislosti na SSSR. Oběti maďarských bojovníků za svobodu z roku 1956 však marné nebyly. Zůstaly navždy v paměti jak Maďarů, tak celého světa a komunistický režim se s nimi – přes veškeré zamlčování a perzekuci – nedokázal vyrovnat. Jejich svobodné připomenutí na konci 80. let znamenalo otevřenou výzvu režimu a předznamenání jeho konce.

Maďarská revoluce roku 1956 je i dnes, po 50 letech, pro všechny, jimž jsou svoboda a odpor proti totalitě drahé, zásadní událostí evropských dějin druhé poloviny XX. století. Událostí tragickou i nadějnou zároveň, obdobím, kdy totalitě poprvé zazvonila hrana.

1956 – 2006 Memorial Book