19.4.2024 | Svátek má Rostislav


EVROPA: Neutralita jako zbraň

28.8.2007

Rakouský odpor k radaru nahrává Moskvě i KSČM

Není to dávno, kdy Rakousko bylo rejdištěm sovětských a vůbec komunistických agentur. Právě z Rakouska v roce 1953 StB unesla lídra sociálních demokratů Bohumila Laušmana. A byť dva roky poté okupaci vystřídala neutralita, něco z té doby zůstalo. Vidíme to i teď, když Rakousko vytáhlo do boje proti americkému radaru. Ať už tu snahu svou návštěvou přikrmil Vladimir Putin, nebo je „echt“ domácí, něco nám vzkazuje. Co my na to?

Rakouský hlas odporu vypovídá o nostalgii po starých klidných časech více než často citovaná ostalgie východních Němců. Neutralita je snad posledním reliktem studené války a ztratila svou někdejší cenu. Závidí ji Rakušanům někdo? Odstraní povinnou vojenskou službu? Ušetří na armádním rozpočtu? V rakouských odpovědích na tyto aktuální evropské otázky zní samá ne. Zato nostalgie zaznívá z odpovědí ministra obrany Norberta Darabose na otázky listu Die Presse jako zvon.

Proč se nemá v Evropě stavět protiraketový deštník? Protože zbytečně oživuje staré debaty studené války. Ale vždyť rakety nebudou mířit proti Rusku, ale proti íránským raketám? Tohle nebezpečí nevidím. Pozoruhodné. Ministr Darabos dokládá studenoválečnické vidění sám svými odpověďmi. Nechápe, že rakety nemusí mířit na někoho, ale že mohou především chránit před něčím, třebas dnes ještě nenachystaným. Právě tady se odráží dvacet let starý svět, kdy každý musel patřit do jednoho ze dvou táborů - a vyklouznout se z toho dalo jen cestou neutrality.

Před osmnácti lety se začala právě na rakousko-maďarských hranicích stříhat železná opona. Tehdy by do drátoven investoval jen šílenec, zato neutralita byla v kurzu. I Václav Havel chtěl rušit Varšavskou smlouvu i NATO zároveň. Jenže od té doby se svět změnil, vnímá obecné ohrožení, staví bezpečnostní ploty, Finsko zvažuje vstup do NATO - ale Norbert Darabos z toho chce vyklouznout setrváním ve skanzenu neutrality.

Že Darabosovi tleská především Moskva a čeští komunisté? To na milovníky klidu nepůsobí. Co tedy s tím? Vysvětlovat, vysvětlovat, nic víc s tím nenaděláme. Ale podlehnout diktátu neutrality by byl nehorázný hazard.

LN, 24.8.2007