19.3.2024 | Svátek má Josef


EVROPA: Nastal čas

29.6.2017

V textu Prohlášení Václava Klause a IVK ze dne 13. 6. 2017 vydaného k „nepřijatelnému zacházení Evropské unie s Českou republikou“ je v bodu 6 mimo jiné uvedeno: “Nastal čas začít připravovat odchod naší země z Evropské unie.“

Předem bych chtěl konstatovat, že jako člověk s více než dvacetiletou zkušeností při řízení firmy s mnoha zahraničními kontakty nemohu souhlasit s údajnými názory presidenta Klause a některých lidí z IVK, že odchod ČR z Unie by byl jen malým problémem. A že by bylo zavedení pevných hranic jen malou nepříjemností spojenou s ukazováním pasů a podobně. Nikoliv.

Dnes, kdy je mezinárodní pohyb zboží tak rozvinutý a sofistikovaný, by to znamenalo obrovskou ekonomickou ránu našemu státu. Většina výroby, a tedy i dalšího prodeje (exportu), je dnes závislá na moderním způsobu pohybu zásob a zboží mezi státy a kontinenty. Vím, o čem mluvím. Firma, kterou jsem vedl, obchoduje se šesti státy EU, s USA, Argentinou, Bolívií, Indií atd.

Neekonomové a většina čtenářů českého tisku (včetně NP), kteří si ve velké většině představují dnešní moderní logistiku jako „zásobování “ v době socialismu. Kdy se něco odněkud přiveze a dá se to do skladu a pak se to veze do výroby, a když už to ve skladu není, tak se to zase objedná. Což je představa z doby „středověkého kapitalismu“.

Dnes ve velkých továrnách najíždějí kamiony ke skladům podle minutových rozpisů, jinak by se sklady staly blokádou výroby při dnešním množství dodávek surovin, dílů a komponentů. Pro středoškoláky viz práce Logistika v zásobování. Modely zásob (PDF) nebo „Model teorie zásob“ od Romana Sterlyho.

Rozpad schengenského systému a případně celé EU by měl drastický dopad na naši ekonomiku. Systémy by se hroutily, dodávky by stály v přístavech a na hranicích a výroba by na většině míst zkolabovala. Ostatně moderní systém logistiky je tím pravým důvodem, proč veškeré snílkovské představy a plány eko-fanatiků , jak se doprava pro výrobu a obchod vrátí na železnici, jsou odsouzeny k nezdaru. To zvládnou jen kamiony, dálnice a přímá a přesná dodávka i expedice (už víte, proč se u nás nestaví dálnice?!).

Tím více je však potřeba pochopit, že abychom případný rozpad EU přežili bez zhroucení průmyslu, je nutno se na tuto možnost již teď seriózně připravovat. To, že tyto věci nechápou takzvaní „komentátoři“, kteří by nedokázali v praxi provozovat ani trafiku, je bohužel skutečností.

Zaprvé je nutno skončit s adorováním „jediné možné ekonomické cesty“, a to následování a podvolení se ekonomické politice EU. Respektive Německa. Už i části ČSSD došlo, že základem blahobytu je práce a nikoli dotace, a ozývají se hlasy, že ne každá práce vede k blahobytu. Práce otroka či nevolníka rozhodně nevede k úspěchu a bohatství. I kdyby se dotyčný udřel k smrti. Teprve práce hodnocená reálnou silou odměny, tedy platů, nás může vyvést z bludného kruhu, v které se motáme pod „rukavodstvom“ EU už nejméně 15 let. V Bibli se praví: Lukáš, 10. kapitola:

„A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
Ale do kteréhožkoli města vešli byste, a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.“

(Bible online, český ekumenický překlad)

Lukáš tedy říká: Buďte tam, kde se s vámi bude zacházet dobře. Pokud ale naleznete další dobré možnosti, využijte jich.

Nedivím se že naši mediální a političtí borci neznají nic ze základu naší kultury, z Bible. A jestli to znají neomarxisté v Bruselu, nevím. Ale úspěšně se nám snaží zabránit v jakékoliv volbě „jít do jiného města“, když nejsme v EU podle panstva „hodni mzdy své“. A stačí nám dle nich almužna.

Přes propagandistické žvanění o zločinnosti V. Klause a M. Zemana, a o „lísání se k Moskvě a Pekingu“, je jejich pokus vymanit se z jednostranné závislosti na EU kladným počinem. Oni se snaží naše obchodní vztahy „diverzifikovat“, jak je vznešeně nazýván pokus vysvobodit naši ekonomiku, a tím i stát z jednostranné a dnes již často nevýhodné spolupráce pod taktovkou EU. To je jedna z možných cest, jak dál. S žebráckými platy, které nám diktuje EU a Německo, půjdeme vždy o „žebrácké holi“. Rychlé zbohatnutí bývalých středoevropských států RVHP po roce 1989 se jeví Západu jako nežádoucí. Takže naše představa o „dohnání Západu“ se mění v heslo z dob reálného socialismu. Místo „dohnat a předehnat“ ovládá naše představitele přání „neztratit stopu“. Už ji ztrácíme. Průměrný příjem obyvatele čínské Šanghaje, kde byla před 30 lety děsivá bída a skutečné hladovění, je dnes vyšší než příjem obyvatel České republiky.

Stejně tak narazila do zdi reality neomarxistické představa „sjednocené Evropy“ pod vůdcovstvím diumvirátu Německo –Francie, přičemž Francie je spíš politický přívěsek Německa.

„Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví, co se může státi ... řeknete li dnes, život je pes,... ani ten pes není definitivní... ze psa vlk se může stát,“ zpívali V+ W.

A to už jsme několikrát v dějinách zažili, jen ve dvacátém století třikrát – 1938, 1948, 1968. Dnes se naše republika i celá Evropa třese při představě, co bude dál.

U nás je dnes všechno napohled jakoby v klidu. Nejsou zde muslimské atentáty, životní úroveň je díky naší šikovnosti daleko větší, než je v okolních bývalých lidově demokratických státech. Demokracie se chová, jako by měla padoucnici, ale stále žije.

Propaganda je stejně blbá a prolhaná, jako byla za Milouše Jakeše, televize kvičí o našich neuvěřitelných úspěších, ale lidi to vidí jinak.

To, jak pravil ten starý vtip:

Přijde pán k lékaři a povídá: „Pane doktore, já musím mít v hlavě nějaký šlus. Mezi ušima a očima. Nějaký zkrat nebo co?!“
„A jak se to projevuje,“ ptá se lékař.
„No jednoduše: Ušima slyším furt ́úspěchy, blahobyt, radost ́. No a očima vidím ́hovno, hovno, hovno ́!“

Mám z budoucnosti trochu strach. Na podzim roku 1989 jsem diskutoval s jedním zahraničním novinářem o tom, jak to bylo u nás. On pravil, že se tady nic neděje a asi nebude dít, kolem jsou revoluce (typicky Maďarsko a hlavně Polsko) a u vás je klid. Jako na hladině rybníka při bezvětří. Za půl roku stál na Letné asi milion lidí. Novinář se už neozval.

Václav Klaus vyzývá společnost, abychom se připravili na rozpad Unie. Doufám, že kapitáni průmyslu a skuteční bankéři a národohospodáři, ale i armáda, se na to potichu připravují. Aby nás další historická změna, ke které se blížíme, nenachytala se staženýma kalhotama.

Klaus má pravdu. Nepotřebujeme žádné nesmyslné dotace utrácené za nesmysly. Nemusíme být „u toho“. V Bruselu. Musíme být připraveni na to, že by najednou nemusel být žádný „Brusel“. Jako náhle zmizela „Vídeň“, pak všemocný tisíciletý Vůdcův „Berlín“ a nakonec „matička Moskva“.

Ta věc přijde a co bude potom, to bude jenom na nás. A nebudeme řešit jen ekonomiku. Ke cti dosavadních vlád pak přijměme uznání, že až se to rozloží, budeme mít sice veliký ekonomický problém, ale nebudeme tady mít nenávistnou muslimskou „pátou kolonu“.

Po druhé světové válce se nakonec evropské státy pátých kolon „volksdeutsche“ Němců, zbavily. Aby tito nevyvolali již třetí světovou válku. Bylo jich celkem 12 milionů, těch, co museli do Německa.

Do roku 2025 mají v EU tvořit asi osm procent obyvatel muslimové. Dnes je včetně Británie obyvatel EU cca 740 milionů a z toho je cca 60 milionů muslimů. Je vůbec možné je někam „odsunout“?

Dodal bych, že hlavním problém do budoucna je to, co v bodě 3 zmíněného prohlášení říká Václav Klaus: „Nesmíme dopustit osídlování naší země nepřizpůsobivými komunitami.“

No, že naše policie a armáda nedávno společně s Poláky prováděla velké cvičení na zkušební uzavření hranic, mne vede k domněnce, že už se u nás na přicházející krizi tiše připravujeme.

A poslechněte si, co zpívali V +W před druhou světovou válkou:

(P.S. Ty holky vzadu jsou slavné Jenčíkovy girls)