18.10.2018 | Svátek má Lukáš


EVROPA: "Naší vizí je islámský stát"

25.7.2018

Nizozemská vláda zveřejnila v červnu zprávu vykazující, že muslimové v Nizozemsku jsou čím dále, tím více pobožní. Zpráva založená na informacích z let 2006-2015 je studií, které se zúčastnilo více než 7249 nizozemských státních příslušníků s marockými a tureckými kořeny. Dvě třetiny muslimů v Nizozemsku pocházejí z Turecka nebo Maroka.

Podle zprávy se 78 % marockých muslimů modlí pětkrát denně, stejně jako 33 % tureckých muslimů. Přibližně 40 % příslušníků obou skupin navštěvuje mešitu nejméně jednou týdně. Více mladých marockých žen nosí šátek (nárůst z 64 % v roce 2006 na 78 % v roce 2015) a většina obou zmíněných skupin jí stravu halal (93 % marockých muslimů a 80 % tureckých muslimů). 96 % marockých muslimů říká, že víra je velmi důležitou součástí jejich života, zatímco tureckých muslimů tvrdících totéž je 89 %. Podíl marockých muslimů v Nizozemsku, které lze popsat jako striktně dodržující islám, se zvýšil ze 77 % v roce 2006 na 84 % v roce 2015. U tureckých muslimů se tento podíl zvýšil z 37 % na 45 %. Sekulárních (světských) muslimů je málo – 7 % mezi tureckými muslimy a 2 % mezi marockými muslimy.

Tento trend růstu podílu nábožensky založených muslimů začal být v Dánsku zjevný již v roce 2004, kdy průzkum ukázal, že muslimové jsou pobožnější než jejich rodiče, zejména „mladé, dobře vzdělané a dobře integrované ženy“. V té době profesor Viggo Mortensen uvedl: „Rostoucí význam náboženství není výrazem marginalizace. Mluvíme o lidech dobře začleněných do společnosti, kteří však chtějí být pobožnými.“

Podrobnější průzkum veřejného mínění v Dánsku z roku 2015 ukázal, že muslimové se od obdobného průzkumu provedeného v roce 2006 stali pobožnějšími. V roce 2006 se jich modlilo pětkrát denně 37 %, zatímco v roce 2015 se jejich podíl zvýšil na 50 %. V roce 2006 jich bylo přesvědčeno 63 %, že Korán by měl být následován doslova a do písmene, v roce 2015 si to myslelo již 77 %. Brian Arly Jacobsen, sociolog specializující se na sociologii náboženství, z Kodaňské univerzity, byl výsledky překvapen. „S postupujícím časem bychom očekávali, že muslimové budou více jako ostatní Dánové, kteří nejsou nábožensky zvlášť aktivní,“ uvedl. Jacobsen si myslel, že se to dá vysvětlit výstavbou 20-30 nových mešit během posledních deseti let do roku 2015.

Trendy vyjádřené těmito průzkumy potvrzují studie a průzkumy, které ukazují, že mnozí muslimové v Evropě chtějí žít podle práva šaría. Podle studie z roku 2014 zabývající se marockými a tureckými muslimy v Německu, Francii, Nizozemsku, Belgii, Rakousku a Švédsku se v průměru téměř 60 % dotazovaných muslimů shodlo na tom, že muslimové by se měli vrátit ke kořenům islámu. 75 % dotázaných si myslelo, že existuje pouze jedna interpretace Koránu, a 65 % účastníků studie řeklo, že právo šaría je pro ně důležitější než zákony země, ve které žijí. Z průzkumu provedeného v roce 2016 ve Velké Británii vyplynulo, že 43 % britských muslimů „je přesvědčeno, že části islámského právního systému by měly nahradit britské právo, zatímco pouze 22 % bylo proti této myšlence“. Ve studii z roku 2017, která zahrnovala názory 400 belgických muslimů, 29 % dotazovaných uvedlo, že se domnívají, že islámské zákony jsou nadřazené belgickému právu, a 34 % zúčastněných muslimů řeklo, že by „rozhodně upřednostňovali politický systém na bázi Koránu“.

IZW

Páteční modlitby v mešitě IZW ve Vídni v Rakousku. (Foto: Thomas Kronsteiner / Getty Images)

Více než dva miliony převážně muslimských migrantů, kteří v posledních letech přišli do Evropy, posilují trend rozšiřování muslimské religiozity na kontinentu. Studie z roku 2017 zabývající se převážně afghánskými žadateli o azyl v rakouském městě Graz ukázala, že žadatelé o azyl, většinou muži mladší 30 let, preferují zachování svých tradičních islámských hodnot, přičemž 70 % z nich pravidelně navštěvovalo páteční modlitby v mešitě. Ženy byly dokonce ještě zbožnější, přičemž 62,6 % se jich modlí pětkrát denně, výrazně více než mužů (39,7 %). Navíc šátek na veřejnosti nosilo 66,3 % žen. Polovina migrantů uvedla, že náboženství nyní hraje v jejich každodenním životě v Evropě větší roli, než hrálo v rodné zemi, a 51,6 % respondentů uvedlo, že nadřazenost islámu vůči jiným náboženstvím je nesporná.

Tendence mnoha muslimů k tomu, aby se po příjezdu do Evropy stali zbožnějšími, se také objevila v nové dokumentární sérii Falešná identita“ (False Identity) od arabsky mluvícího novináře Zvi Yehezkeli, který infiltroval organizaci Muslimského bratrstva v Evropě a USA a následně vypracoval zprávu o její činnosti. V Německu se setkal s dvěma mladými muslimy ze Sýrie, kteří přišli do Německa přes Kosovo, kde získali pomoc od „britské islámské organizace“. Ze Sýrie odjeli jako sekulární muslimové, ale na cestě do Německa žili rok v Prištině, v Kosovu, kde je podle Yehezkeliho „aktivní pobočka Muslimského bratrstva, která pomáhá uprchlíkům, a přitom je indoktrinuje v oddané muslimy. Když Ahmed a Yusuf přijeli do Německa, modlili se již pětkrát denně“. [1]

Podle Ahmeda:

„Když jsem odjel ze Sýrie, psychicky jsem se cítil uvolněnější. Důležitou úlohu v tomto hrála islámská charitativní organizace. Podívejte se, hned poprvé, jak se s nimi setkáte, vám začnou pomáhat. Sedíte, díváte se na ně, modlí se před vámi a tak to je. Jsem muslim, studoval jsem Korán, a přesto se nemodlím. Najednou jsem se začal ptát sám sebe: Proč bych se nemohl modlit jako všichni ostatní?“

Yehezkeli se jich zeptal, jaká je jejich představa. Yusuf mu odpověděl: „Naší vizí je islámský stát - islámská společnost. Muslimové budou upřednostňovat právo šaría, ale naší vizí budoucnosti je, že se za dvacet let právo šaría stane součástí Německa, právo šaría bude institucionalizováno ve státě samotném.“

V kontrastu s rostoucí religiozitou muslimů v Evropě se křesťané naopak stávají méně nábožensky založenými. Ve studii zabývající se mladými Evropany ve věku 16-29 let, publikované v březnu, která zahrnuje údaje z let 2014-2016, její autor Stephen Bullivant, profesor teologie a sociologie náboženství na St Mary’s University v Londýně, dospěl k tomuto závěru:

„Až na pár výjimek se mládež s náboženstvím čím dál víc neztotožňuje, ani je nepraktikuje... Křesťanství implicitně jako norma je pryč a pravděpodobně nadobro - nebo přinejmenším pro příštích 100 let.“

Podle studie prováděné v Estonsku, Švédsku a Nizozemí se 70 až 80 % mládeže považuje za nereligiózní. 64 až 70 % mládeže se ve Francii, Belgii, Maďarsku a Velké Británii považuje za ateisty. Nejvíc nábožensky založená mládež se nachází v Polsku, kde se pouze 17 % mládeže prohlásilo za ateisty. Následovala Litva s 25 %.

Mladí muslimové jako Yusuf a Ahmed ze Sýrie říkají, že chtějí šířit islám konverzí Evropanů procesem známým také jako dawa. Sami jsou přitom dokonalým příkladem působení dawy - s pomocí islámské organizace v Kosovu se stali oddanými muslimy a nyní se zapojují do dawy sami. „Budu si je vybírat jednoho po druhém - začnu s lidmi kolem sebe. Budou poslouchat. Kdyby každý muslim udělal totéž ve svém okolí, mohlo by to proběhnout bez problému,“ řekl Yusuf. Na otázku, zda by Němci odolávali dawě, řekl:

„Neaplikujte na Němce sílu, postupujte pomalu... Bude docházet ke střetům, ale tyto střety budou postupně, jak budou lidé přijímat realitu, pomalu slábnout. Neexistuje cesta ven, každá změna zahrnuje střety.“

Vzhledem k tomu, že mladí Evropané mají nedostatek náboženské identity a po odchodu křesťanství ze života většiny lidí vzniklo v jejich životě vakuum, je třeba se ptát, jak neoblomná bude jejich schopnost odolat takovým pokusům o proselytizaci – přestup na novou víru. Evropa bude ještě existovat, ale stejně jako dopadla velká křesťanská Byzantská říše, která je nyní Tureckem, bude ještě ztělesňovat židovsko-křesťanskou civilizaci?

Autorka je publicistka, právnička a politická analytička.

Překlad původního textu:Europe: „The Vision is an Islamic State“
Překlad: Zdeněk Denis Blažek

Převzato z webu Gatestone Institute



Diskuse


P. Grigar
20:35
25.7.2018

M. Moravcová
18:35
25.7.2018

M. Moravcová
18:33
25.7.2018

K. Janyška
17:42
25.7.2018

J. Kanioková
15:37
25.7.2018

J. Zaoralek
14:45
25.7.2018

J. Vintr
19:43
25.7.2018

J. Vintr
13:25
25.7.2018

J. Jurax
14:12
25.7.2018

P. Vandas
14:39
25.7.2018

S. Donát
16:50
25.7.2018

J. Vintr
19:10
25.7.2018

A. Nový 840
20:53
25.7.2018

J. Anděl
12:43
25.7.2018

S. Donát
16:51
25.7.2018

T. Hraj
11:56
25.7.2018

J. Jurax
14:16
25.7.2018

T. Hraj
21:36
25.7.2018

D. Polanský
11:51
25.7.2018

R. Stary
11:05
25.7.2018

J. Ptáček
11:04
25.7.2018

S. Netzer
11:55
25.7.2018

T. Hraj
11:59
25.7.2018

S. Netzer
12:16
25.7.2018

J. Lambert
12:23
25.7.2018

J. Kombercová
12:30
25.7.2018

H. Lukešová
13:53
25.7.2018

T. Hraj
12:29
25.7.2018

H. Lukešová
13:52
25.7.2018

M. Moravcová
18:38
25.7.2018

P. Grigar
20:56
25.7.2018

J. Sedlář
22:48
25.7.2018

J. Anděl
12:46
25.7.2018

J. Vintr
13:46
25.7.2018

V. Student
14:20
25.7.2018

J. Jurax
14:20
25.7.2018

J. Lepka
14:37
25.7.2018

J. Ptáček
14:37
25.7.2018

J. Lepka
14:41
25.7.2018

M. Moravcová
18:37
25.7.2018

R. Urban
9:50
25.7.2018

M. Mikulec
9:43
25.7.2018

J. Chaloupka
8:39
25.7.2018

A. Alda
8:38
25.7.2018

J. Rechnovský
10:31
25.7.2018

Z. Lapil
12:33
25.7.2018

J. Nový
7:44
25.7.2018

J. Roškota
8:27
25.7.2018

M. Mikulec
9:42
25.7.2018

Z. Lapil
12:29
25.7.2018

M. Mikulec
20:02
25.7.2018

F. Žůrek
3:19
25.7.2018

J. Frček
6:19
25.7.2018

J. Sova
10:59
25.7.2018

J. Anděl
12:59
25.7.2018

J. Macků
7:40
25.7.2018

J. Nový
11:17
25.7.2018

P. Joch
13:24
25.7.2018

J. Jurax
14:26
25.7.2018

J. Dobrý
23:14
25.7.2018

počet příspěvků: 66, poslední 25.7.2018 11:14









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.