Hodnoty kulturní levice jsou vytěsňovány těmi, za které se kulturní levice bije – muslimy

Toronto, město ve vzdálené Kanadě, ukázalo, jak mnozí lidé vnímají svět. Mladý muž vjel dodávkou mezi chodce a deset jich zabil. Ta po x-té zaznamenaná akce (Nice, Berlín, Stockholm, New York) vede, ještě než je cokoliv bližšího známo, k úvahám: Byl to muslim? A i když vyšlo najevo, že viník se jmenuje ryze arménsky Alek Minassian, na českém webu se objevila sentence: „Arménie je převážně křesťanská země, ale i to málo muslimů, které tam je, se dokáže rozlézt po světě a škodit. Hnus.“

Překotné reakce vypovídají víc o svých autorech než o faktech. A bohužel i o tom, jak se fakticita čím dál víc vytváří mimo oblast informací, zpráv a zpravodajských médií. Stačí naznačit, že někde se něco stalo, a webová mašina už jede.

Jedna parta vidí muslimy všude – i tam, kde se nečinili. Druhá má zase Vánoce, když se zjistí, že to či ono muslim nespáchal: teď už nikdo nemůže říkat, že jsou hrozbou, zní jejich oblíbená mantra.

Je to špatně, ač se s tím moc nenadělá. Ale větší chyba je v tom, že se příliš soustředíme na terorismus. To hlavní, čím muslimové evropské společnosti ovlivňují, totiž nespočívá v teroru. Jeho četnost nyní klesá, ač je to možná tím, že policie se lépe naučila preventivní práci. Zásadní trend spočívá v méně spektakulárních, leč tím zásadnějších posunech. A v tom, že Evropa – ani její elity mezi sebou, ani elity a jejich voliči – se neshodne na příčině. Už jen konstatování, že islám v Evropě pomalu, ale jistě prosazuje své vzorce chování a hodnoty, může přinést problém.

Už se to smí říkat?

Vezměme třeba francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Je mladý, dynamický a rád působí akceschopně. O. k., takoví lídři jsou žádáni. Když Macron mluvil v Evropském parlamentu, hájil Evropu ambicí, suverenity a liberální demokracie proti autoritářství. Varoval před občanským konfliktem mezi stoupenci demokracie a těmi, které fascinuje vše neliberální. Ale už tady je háček.

Koho tím Macron myslel? Vsaďte výplatu, že východ EU a zvláště maďarského premiéra Orbána. To nepřekvapí. Viktor Orbán se netají obdivem k neliberálním demokraciím typu Singapuru. Ale neohrožuje liberální demokracii v Evropě více a účinněji šíření muslimských vzorců chování? O tom Macron nemluví ani šeptem, natož aby to srovnával.

Pro něj i pro média jsou prioritou právě spektakulární teroristé či vrazi. Jako když byla zavražděna pětaosmdesátiletá Židovka Mireille Knollová, jež sice přežila holokaust, ale ne útok muslimských mladíků s noži. Macron okamžitě potvrdil své „absolutní odhodlání bojovat proti antisemitismu“, leč vůbec nezmínil, odkud – z jakého segmentu společnosti – se tato nová vlna protižidovství bere. Nezmínil žádnou souvislost s muslimy, jejich komunitami či neblahými vzorci chování.

Tyto věci se lépe ozřejmují na „drobnějších“ událostech či trendech, třeba v Německu. Na útocích proti lidem s židovskou kipou na hlavě či na hudební ceně pro muslimské rapery, kteří si zahrávají s Osvětimí a holokaustem. V tomto případě se už cosi mění, píše Jan Fleischhauer na webu Spiegel Online: „Smí se říkat to, co se o lidech s migračním pozadím či muslimech říkat nesmělo. Že s jistým etnickým či věroučným zázemím roste pravděpodobnost výroků nepřátelských vůči ženám, homosexuálům a Židům.“

Teprve uvidíme, zda se podaří narušit politiku identit, oblíbenou na kulturní levici, jejíž deviza zní takto: důležitější než co se říká, je, kdo to říká. Tedy že pokud se vysloví proti rovnosti žen bílý muž, je to projev odporného maskulinního prasete. Ale vysloví-li se tak třeba africký muslim, je to projev příslušníka znevýhodněné skupiny, de facto oběti, tedy kulturně i útlakem podmíněný, a proto svým způsobem pochopitelný.

V zemi tolerantních buranů

V Británii to ilustruje průzkum, na který upozornil novinář Douglas Murray (u nás Václav Cílek v eseji Zvláštní smrt Evropy). Jen polovina z britských muslimů si myslí, že homosexualita má být legální, a morálně ji nepřijímá žádný. Nejzajímavější je ale srovnání Londýna a venkova.

V Evropě to funguje takto. Metropole soustřeďují levicové liberály, lidi otevřené a tolerantní vůči lecčemus včetně homosexuality. Venkov soustředí konzervativce, lidi uzavřenější a méně tolerantní. Ale v Británii je to už jinak. Na venkově si 16 procent obyvatel myslí, že homosexualita je morálně špatná, v Londýně si to myslí 30 procent. Čím to asi je? Inu tím, že postoje Londýňanů se formují k obrazu muslimských vzorců chování.

Toto bije do očí. Tady nejde o jednotlivý čin teroru či vraždy, ale o posun v chování populace, o trend, který dokázali čísly zachytit sociologové. Názorně vidíme, jak liberální hodnoty kulturní levice vytěsňují právě ti, za které se kulturní levice tolik bije, tedy muslimové. A na závěr kontrolní otázka: může za to Viktor Orbán, ruští hackeři, nebo CIA?

LN, 25.4.2018