16.2.2019 | Svátek má Ljuba


EVROPA: Merkozyho doktrína

9.12.2011

Nejprve si přečtěme, co je to doktrína dle Wikipedie: Doktrína (lat. doctrina, od docere, učit) je pevné učení či nauka obvykle opřená o nějakou autoritu. Tak se někdy také označuje soustava neměnitelných zásad – dogmat. V současném užití obvykle soubor zásad, jimiž se řídí zahraniční politika určitého státu. Odtud také doktrinář a doktrinářský – autoritativní, nepřístupný diskusi.

Právě prožíváme období, v kterém se tvoří něco, čemu by se dalo říkat "Doktrína Merkozy", ale já si myslím, že se tomu bude říkat "Doktrína Merkel(ové)". Starší občané mají ještě v paměti tzv. "Brežněvovu doktrínu omezené suverenity", která vznikla kolem roku 1968 a platila až do roku 1989. V praxi to vypadalo tak, že si každý mohl dělat, co chtěl, pokud to bylo to, co chtěla Moskva. Nová doktrína nebude o ničem jiném než o omezené suverenitě.

Teď bychom mohli vyzkoušet hru "Najdi pět rozdílů": V čem se liší stará bolševická doktrína od doktríny Merkozy? Píši sice tento příspěvek v době, kdy se ještě sešly "nominální" (v tomto případě ve významu "jen podle jména") hlavy států EU a takzvaně nerozhodly. No, jsou asi v takové situaci, v jaké byly hlavy německých států, když je k sobě pozval Bismarck. Taky nemají na výběr.

Aniž bych chtěl srovnávat životní podmínky států pod kuratelou RVHP a dnešní EU, to je ve směru k dnešku nebetyčný rozdíl v kvalitě, zdá se jasné, že oba systémy v určitém okamžiku narazily na strop svých možností.

Komunismus sovětského typu se začal bortit již od doby roztržky s Čínou, u EU vidím jako první úkaz politickou roztržku EU a USA v otázce Iráku a Izraele.

Vyústěním krizového stavu bylo za bolševismu všemi "bolševikobojci" nedoceněné Pražské jaro a pak vznik Solidarity. V případě EU šlo o první vytvoření anti-mutikulturalistických stran a finanční pád Irska a Islandu.

Jedno je jasné. Bezhlavé rozšiřování EU a pokus o vytvoření jednotného státu s jednou měnou naprosto ztroskotal. Finanční krize je jen jeho vnější ukázkou. Ocenil jsem, že konečně někdo v oficielním tisku - Martin Weiss v článku "Co vznikne na troskách eura?" (LN 8.12.2011) - přiznal veřejně, že pokus o zavedení společné měny je starým nacistickým vynálezem, který připravoval Bernhard Benning. A zahrnoval do něj Německo, Rakousko, Protektorát, Slovensko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko. Až na Bulhary a Rumuny jde o stejnou sestavu, v které by Merkelová nejraději viděla základ "severní eurozóny".

Celý ten proces "sjednocení" byl brzy po 2. světové válce dirigován podobnými ideologickými silami, které zapřely původní nacistický pramen a přemalovali jej na "tvorbu nové sjednocené Evropy". Později převzaly vládu v EU nové síly. Pocházející ideově z francouzského studentského hnutí 1968 a na něj nabalených skupin s totalitaristickou ideou, nejprve maoistickou, později che-guevaristickou a nakonec environmentalisticky-genderovskou. Přitom bych připomněl, že ideologie fanatického ekologismu vznikla v německém romantismu a později v ideologii "Velkoněmecka". Nejprve podporována Hitlerem (nekuřák, abstinent a vegetarián), aby ji pak sám od roku 1941 likvidoval. Protože její uvedení do praxe výrazně poškozovalo německé hospodářství. Podrobnější informace v knize "Ekofašismus" od J. Biehla a P. Staudenmaiera.

Byrokratická touha po moci, která se v sedmdesátých letech přímo byzantinsky zhmotnila v Bruselu, vede vždy k rychlému úpadku. To však neznamená, že "rychlý" znamená "okamžitý". Po vyhlášení Brežněvovy doktríny se bolševici pokusili uniknout krizi úprkem vpřed – válka v Afghánistánu, převraty a války v Jižní Americe, v Africe atd. To pak jen vedlo k ještě většímu rozpadu – rozvalu celého systému. Bolševikům však nezbylo nic jiného, než to zkusit. Pokud by nezasáhli v ČSSR silou a nevyvolali války v Angole atd., rozpadla by se jejich říše do několika let.

Dnes už kdekdo přiznává to, co se neustále tutlalo, že spojením Německa vznikl v Evropě nový hegemon, omezený však ve své akceschopnosti, tak jako kdysi SSSR, možnostmi a zájmy svých spojenců-vazalů.

Ať vyhlásí na dnešní schůzce duo Merkozy a Bundestag a Finanzministerium BRD (na které prasklo že "posuzovalo" nedávno předem "státní rozpočet" Irska), není možnost jít zpět. Ideologie a bruselští "carští dvarjanini" a realita světa nedávají Merkozy jinou možnost. Jediná možnost je útěk dopředu. Ostatně EU se bude potýkat i s otázkou, kterou nedokázali vyřešit ani nacističtí ekonomové - co ekonomicky s Francií. To byl také jeden z důvodů, proč nechal Hitler vzniknout tzv. vichistické Francii, která dokonce formálně vládla celé Francii, a to i na území okupovaném Německem.

Je jasné, že ať vymyslí co vymyslí, nebude to dobře fungovat. Ale bude to aspoň nějak fungovat. Dnes se zvedá muslimský svět, Čína začala mít potíže a není jasné, zda neskončí do několika let v ekonomických a sociálních křečích. Na hranicích Evropy čekají miliony chudých, snících o tom, že si něco z evropského blahobytu utrhnou. Jako barbaři před Římem.

Doktrína Merkozy je tedy smutným, ale nutným řešením. To, že nebude úspěšná, je sice jasné, ale může pomoci Evropě přežít v útlumu a ve vnitřní společenské krizi – spojené sice s ekonomickými obtížemi, ale ne se skutečnou ekonomickou krizí a úpadkem. A umožní připravovat se, co dál. A hledat nový směr a nové cíle. Když se prakticky zhroutilo euro, i Němci odvolali multikulturalismus, v Durbanu se právě hroutí zeleno-bolševická ideologie, je jasné, že "nazi-feminismus" nebo chcete-li bolševický feminismus vážně narušil společenské a lidské vztahy v Evropě i USA, takže je nutno zajistit pokud možno klidný přechod do další fáze.

Hádka o euro je jen hádkou o tom, co dál. Evropa se pomalu probouzí ze snění, kterým ji naočkovala generace hippies a studentů z Paříže a která často jen opakovala (vesměs jen v nekonečné hlouposti zlaté mládeže) totalitní marxistické a nacistické ideály přebalené do moderního obalu.

Jen doufejme, že až se to za deset či patnáct let položí úplně, že se v Evropě, tedy spíše v Německu, najdou tak osvícení politici, jako byl Gorbačov a Jelcin, když se rozpadal SSSR a svět jeho satelitů.



Diskuse


L. Kubeš
17:20
9.12.2011

J. Matuška
13:39
9.12.2011

M. Prokop
17:04
9.12.2011

M. Prokop
12:06
9.12.2011

M. Zima
13:38
9.12.2011

S. Netzer
13:47
9.12.2011

H. Lukešová
14:51
9.12.2011

M. Prokop
17:05
9.12.2011

O. Mayer
10:50
9.12.2011

J. Schwarz
11:31
9.12.2011

M. Prokop
12:09
9.12.2011

L. David
10:08
9.12.2011

V. Mlich
10:57
9.12.2011

S. Ševeček
11:57
9.12.2011

V. Mlich
14:12
9.12.2011

S. Netzer
9:47
9.12.2011

H. Lukešová
10:44
9.12.2011

S. Netzer
11:18
9.12.2011

M. Prokop
12:10
9.12.2011

L. Machala
10:49
9.12.2011

R. Tesařík
11:10
9.12.2011

M. Prokop
12:11
9.12.2011

S. Ševeček
11:55
9.12.2011

J. Schwarz
11:56
9.12.2011

B. Novacek
7:14
9.12.2011

J. Schwarz
8:28
9.12.2011

S. Ševeček
11:43
9.12.2011

K. Kužel
6:26
9.12.2011

J. Kanioková
4:47
9.12.2011

J. Krásenský
6:07
9.12.2011

K. Kužel
7:05
9.12.2011

počet příspěvků: 50, poslední 9.12.2011 08:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.