20.4.2024 | Svátek má Marcela


EVROPA: Klaus ulehčil nejen mému studu

27.1.2009

Když jsem odcházel z jednacího sálu Evropského parlamentu, kde probíhala debata s Mirkem Topolánkem o českém předsednictví EU, měl jsem výčitky svědomí.

Přednesl jsem tam svůj příspěvek o plynové krizi, ale čím dál víc jsem cítil, že místo řečnění o ruském plynu jsem měl využít přiděleného času k omluvě bulharským kolegům za vyobrazení jejich země jako tureckého záchodu, které dala vyvěsit česká vláda v Bruselu na budově Justus Lipsus, sídle Rady EU, klíčového orgánu celého společenství. Vyčítal jsem si, že jsem nevyzval přítomného českého premiéra, aby se také omluvil.

Představme si na okamžik, co by se u nás strhlo, kdyby např. německá vláda vyvěsila na budově Spolkového sněmu či kancléřství vyobrazení naší země jako německé latríny. Co by říkali všichni ti politici a komentátoři, kteří teď Bulharům, kteří prožili stovky krušných let v osmanském područí, kážou o potřebě nadhledu a vyčítají nedostatek smyslu pro humor či sebeironie?

Od počátků existence umění patří k jeho výrazovým prostředkům také mystifikace a provokace. Od počátku existence států jsou v mezinárodních vztazích mystifikace a provokace vyhrazené pro vztahy mezi státy, které jsou ve vzájemném konfliktu. Jsou zapovězené v normálních poměrech a jsou absolutně nepřípustnými nástroji ve vztazích mezi státy spřátelenými.

Od počátků existence lidstva patří mezi základy všech morálních systémů pravidlo chovej se k druhému, jak chceš, aby se ostatní chovali k tobě. Immanuel Kant toto starodávné pravidlo zobecnil do podoby tzv. kategorického imperativu, který je nejenom kanonickým základem každé novodobé morální filozofie, ale i východiskem pro všechny úvahy o mezinárodních vztazích. Omlouvám se čtenářům Práva, že jim připomínám tyto věci, které zná každý gramotný člověk. Upřímný podiv mnohých členů naší vlády nad protesty dotčených zemí či nad tím, že umělec, který celou svou kariéru založil na sofistikované provokaci, napálil také je samotné, však svědčí o tom, že oni tyto pravdy staré jako svět teprve upoceně objevují. Já jsem svoji příležitost omluvit se bulharským kolegům v Evropském parlamentu promeškal. Proto jsem vděčný Václavu Klausovi, že se omluvil bulharskému prezidentu a že vyzval naši vládu, aby se od plastiky distancovala. Ulehčil mému studu a mému svědomí. A myslím, že nejenom mému.

Právo, 21.1.2009

Autor je europoslanec