18. února se sejdou ministři zahraničí EU a budou znovu diskutovat o tom, zda konečně uznají Hizballáh za teroristickou organizaci. Tentokrát existuje pádný důvod: bulharští vyšetřovatelé potvrdili, že zavraždění izraelských turistů v Burgasu v červenci 2012 má na svědomí Hizballáh. Ale upřímně: Myslíte, že EU tentokrát změní názor, když ji nepřesvědčilo ani to, když Hizballáh v roce 2006 střílel rakety na izraelské civilisty? Ve srovnání s válkou v Libanonu je teroristický útok v Burgasu jen malý incident. Navíc není jediný. Hizballáh má na svědomí celou řadu smrtících útoků po celém světě, včetně Evropy. Kromě toho Hizballáh uplatňuje teror i ve vnitřních politických sporech v Libanonu, čímž brání nastolení pořádku a demokracie.

Hizballáh považuje za teroristickou organizaci USA a Kanada, jen Evropská unie stále předstírá, že je strašně složité tuto otázku rozhodnout. Přitom jednou se to málem povedlo. V březnu 2005 odsouhlasil Evropský parlament rezoluci, která označila Hizballáh za teroristickou organizaci a doporučil ministrům zahraničí evropských zemí, aby ji zařadili na seznam. To by nebylo jen prázdné gesto. Hizballáh by ztratil svoje konta v zemích Evropské unie, přišel by o bezpečné zázemí a snad by to vzalo vítr z plachet i evropským ultralevicovým stranám a médiím, které vytrvale podporují arabský terorismus. O zařazení na seznam teroristických organizací však nerozhoduje parlament EU, ale ministři zahraničních věcí členských zemí a ti se na neveřejné schůzce dohodli, že návrhu europarlamentu nevyhoví.

Podpora členských zemí...

Ashton

Dnes víme, kdo Hizballáh chránil. Z 27 členských zemí chránily Hizballáh jen tři: Francie, Španělsko a Irsko. Tedy Francie, jejíž politika je antisemitská už od šestidenní války, Španělsko, kde vládl levicový populista Zapatero, a Irsko, které má dlouhou tradici spolupráce s arabskými teroristy. Otázka se vrátila poté, co Libanon vedený Hizballáhem napadl v červenci 2006 Izrael. Na města a silnice v severním Izraeli padaly rakety, evakuovaly se školky, ale pro Finsko coby předsedající zemi EU stále nebyl Hizballáh teroristickou organizací. Naopak, ve svém prohlášení z 13. července se Finsko zaměřilo jen na jednostrannou kritiku Izraele. V tomto prohlášení, jež bylo učiněno jménem celé EU, se vyslovuje znepokojení nad nepřiměřenou izraelskou reakcí a politování nad ztrátou civilních životů. Samozřejmě šlo o lítost nad smrtí libanonských civilistů, ne izraelských. Považovat v této situaci Hizballáh za teroristickou organizaci by bylo krajně zjednodušující. Italský ministr zahraničí Massimo d´Alema vysvětloval: "Je třeba chápat složitost situace, protože máte-li zjednodušující obraz nepřítele, jednáte s ním nekorektně." D´Alema je bývalý komunista a nositel jakéhosi vysokého palestinského vyznamenání.

Očividně to nejsou jen nadstátní evropské struktury, ale i jednotlivé evropské země, kdo ochraňuje Hizballáh. Z členských zemí EU jenom Nizozemsko považuje Hizballáh oficiálně za teroristickou organizaci. A je to taky nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans, kdo při současných jednáních veřejně prohlásil, že Hizballáh je teroristická organizace. Timmermans je přitom členem levicové Strany práce. Kromě Nizozemska zakázala Hizballáh i Velká Británie, ale tak nějak polovičatě. Za teroristickou organizaci označila jen jeho "vojenské křídlo". V současné době přibylo zemí, které budou zákazu oponovat. Souvisí to s tím, že Hizballáh získal stoupence i na evropské půdě a právě strach z této páté kolony vede řadu zemí ke zdrženlivosti. Fond na podporu demokracie uvádí jako příklad Německo, kde prý působí na 950 stoupenců Hizballáhu a navíc je tam prý 30 kulturních center, která pro něj sbírají peníze a různě ho podporují.

Ve vztahu k Libanonu je nejdůležitější postoj Francie, která si tradičně činí nárok na patronát nad svým bývalým mandátním územím. A ve Francii teď vládne socialista Hollande, který se ve vládě opírá o koalici socialistů a ultralevicových stran, které jsou silně antisemitské. Francie zcela určitě podpoří Hizballáh.

"Ministři zahraničí" EU

Pokud jsme doteď mluvili o postoji jednotlivých zemí, neznamená to, že by evropské struktury měly k Hizballáhu jiný postoj. Už při výše zmíněných snahách o přehodnocení vztahu k arabským teroristům, které vyvrcholily rezolucí europarlamentu, se eurokomisař pro vnější vztahy Chris Patten všemožně snažil tyto aktivity zabrzdit. Změnu politiky iniciovala skupina čtyř europoslanců – levicové Ilke Schröderové z Německa, Willyho de Clerq z Belgie, Charlese Tannocka z Británie a Rijka van Dam z Nizozemska. Ti v roce 2002 začali sbírat podpisy europoslanců pod petici, která má podnítit vyšetřování zpronevěry finančních dotací, které EU poskytovala Palestincům. Na zahájení vyšetřování bylo třeba 154 podpisů, ale Patten nasadil svůj úřad a přesvědčoval signatáře, aby svůj podpis odvolali. Dodejme, že Patten je členem konzervativní strany, tedy pravičák, a ve funkci skončil roku 2004.

Situace se nezměnila ani za jeho nástupců. Současná nejvyšší představitelka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová je z Labouristické strany. Její činnost v úřadě se vyznačuje celou řadou antisemitských výroků, urážek a nepravdivých obvinění proti Izraeli. Asi nejvíc mě zvedla ze židle její reakce na vraždy židovských dětí v Toulouse. Místo aby kritizovala arabského teroristu, který vraždu spáchal, kritizovala Ashtonová Izrael, který prý vraždí palestinské děti v pásmu Gazy. Ashtonová se už vyjádřila i k současné debatě. Podle ní je teď "třeba se zamyslet". Její mluvčí Maja Kocijancicová prohlásila pro agenturu Reuters, že prý není nutné zařadit Hizballáh na seznam teroristických organizací. Jsou prý i jiné možnosti. Zda by bylo možné něco udělat a nenazvat přitom Hizballáh teroristy, ale neuvedla.

Když je terorismus legální....

Nasralláh

Proč kolem toho chodíme jako kolem horké kaše? Proč se Hizballáh v Evropské unii nesmí považovat za teroristickou organizaci? Důvody pro ochranu Hizballáhu jsou stále stejné. Věnuje se charitě, má "sociální program" a je členem libanonského parlamentu. Nevím, zda se vraždění izraelských civilistů dá považovat za sociální program, ale řekl bych, že touto taktikou by bylo možno legalizovat jakoukoliv zločineckou organizaci. Každá se může začít angažovat v "sociálních programech" nebo začít podporovat charitu... To je další nebezpečí, které se ukrývá v tom, že se vůči této organizaci uplatňuje dvojí metr. Hizballáh je navíc skutečně zapojen do kriminální činnosti. Po válce v Libanonu tiskl falešné dolary a rozdával pak tučné odškodné lidem v oblasti postižené válkou. Získával tak další stoupence. Kromě toho americká média přinesla informace o tom, že Hizballáh spolupracuje s mexickými kartely na obchodu s narkotiky a na jejich pašování do USA. Je důvod se domnívat, že podobou činnost nevyvíjí na evropské půdě?

Další důvod pro zachování Hizballáhu je prý ten, že zakáz by destabilizoval křehký mír v Libanonu. To je ovšem značné nedorozumění. Jak může někdo říci o ozbrojené skupině, která svoje cíle prosazuje násilím, že přispívá k stabilitě? Při vší úctě, historie ukazuje, že legální činnost paramilitárních organizací s vlastní ozbrojenou mocí je nepřekonatelnou překážkou pro nastolení míru a demokracie. Pokud je cílem EU nastolení stability a demokracie na Blízkém východě, měla by se snažit oslabit teroristické organizace, které tam působí. Fakt, že se Hizballáh zapojil do občanské války v Sýrii, je snad jen dalším důvodem pro jeho zákaz a ne pro jeho ochranu. Navíc je zřejmé, že Hizballáh se opevňuje v jižním Libanonu a vyzbrojuje se pro novou válku s Izraelem. Ale tady jsme u jádra problému. Země EU se vzchopily k akci, jen když se Hizballáh dopustí teroristického útoku na evropské půdě nebo když ohrozí občany EU. Dokud ohrožuje jen izraelské Židy, je to pro evropské země v pořádku.

Autobus v Burgasu po bombovém útoku teroristů

Frans Timmermans: Hizballáh je teroristická organizace (6.2.2013)

Reuters

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem