25.4.2024 | Svátek má Marek


EVROPA: Kdo je extrémistou?

25.6.2010

Gert Wilders, Evropa a islám

V Hospodářských novinách se objevil zajímavý článek. Napsal ho Ladislav Henek a jmenuje se Nekopejte do Wilderse, extrémisté. – Gert Wilders je vůdce Strany pro svobodu, která získala v nedávných holandských volbách pozoruhodný úspěch. Vysvětlení je jednoduché: Wilders vyjadřuje obavy značné části holandské veřejnosti ze soužití s milionovou muslimskou menšinou. – Holandsko čili Nizozemí platilo řadu desetiletí za vzor liberálního životního způsobu a tolerance. Už tomu tak není a Holanďané mají k svým obavám pádné důvody. Proč? To je téma, kolem něhož se v Evropě zatím chodí po špičkách.

Řada událostí posledních let přitom vyzývá Evropu, aby zpozorněla. Masakr v londýnském metru, na madridském nádraží, masové výtržnosti výrostků arabského původu na pařížských předměstích, konflikty na některých německých školách a mnoho dalších. V neposlední řadě vražda holandského dokumentaristy Theo van Gogha. Události mají společného jmenovatele: muslimští migranti, jichž v Evropě přibývá, se příliš nemají k tomu, aby se v ní integrovali. Naopak, snaží se uchovat si svůj životní způsob, z čehož pak plynou nejen nesnáze, ale i konflikty.

Liberální Evropa, její politické reprezentace i její média, k tomu raději mlčí. A pokud se o tom zmiňují, pak spíše jen okrajově. Např. zda mají ve Francii nosit muslimské ženy na veřejnosti oděv zakrývající tvář. Nelze se ubránit pocitu, že se liberální Evropa tohoto tématu bojí.

Gert Wilders se nebojí, i když musí mít ochranku. Pokusil se o trefu do černého a veřejně prohlašuje, že islám není s evropskou demokracií slučitelný. Dosud tím vyvolává pohoršení. Nikoli muslimů, ti v něm vidí jednoduše nepřítele, ale liberálních a humanisticky smýšlejících Evropanů. Zpochybňuje totiž sen o přednostech západní civilizace, jejíž vymoženosti (výkonná tržní ekonomika, demokracie, názorová tolerance) si prý získají celý svět. Svět má sice zájem o západní technologie, nikoli však o západní životní způsob. Zejména – teď vyslovím nepřístojnost – když západní civilizace začíná jevit známky úpadku.

Připomenu drobnou, ale poučnou epizodku. V roce 1983 vzpomínala Evropa 300. výročí vítězství svých vojsk vedených polským králem Janem Sobieskim nad Turky u Vídně. My se oslav neúčastnili, tady byl Husák. Sláva to byla veliká. Ta bitva znamenala zásadní obrat. Ve Vídni pozvali do televize místního imáma. Řekl přibližně toto: „Vojensky jsme to prohráli, ale získáme Evropu jinak. Vy jste si vašimi válkami vyhubili své muže. Teď zvítězí naši mužové. A ženy. Protože vy jste poživační a nechcete mít děti.“ Tečka. Nikdo mu už na to nic neřekl.

Dějepis se dneska moc nenosí. Kdyby ano, věděli bychom, že od 8. století tu postupně eskaluje napětí mezi Evropou (tehdy křesťanskou) a světem islámu. Že původním podnětem křižáckých válek (které se pak hanebně zvrtly) byla obrana byzantských území (tehdy křesťanských) před náporem Turků z východu a Arabů z jihu. Že islám ovládl půlku Španělska a Balkán včetně dnešního Maďarska. Že jednou z historických úloh habsburské říše, naší „širší vlasti“, bylo čelit tomuto náporu. A toto napětí mezi dvěma civilizačními projekty se promítá – samozřejmě kromě jiného – i do toho, co se dnes děje na Balkáně.

Pokrokářské (v podstatě materialistické) pojetí dějin brání vidět tuto jejich dimenzi. Americký autor Huntington to nazval „střetem civilizací“. Liberální Evropa ten termín pohoršeně odmítla. Naše politika i veřejnost ho nevnímá a žurnalistika ho zamlžuje. Nás to tolik nepálí, v Česku jsou muslimové zatím nepočetní. Uvidíme. – Je to zvláštní: některých témat, jimž se „mainstream“ vyhýbá, se ujímají extrémisté. Holandský Gert Wilders, označovaný za extrémistu, dotlačil téma zametané pod koberec na regulérní politickou scénu. To téma je reálné. Ladislav Henek naznačuje možnost, že extrémisty se stávají spíše ti, kdo tu reálnost nechtějí vidět.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6