19.7.2019 | Svátek má Čeněk


EVROPA: Co dělat, když Západ hnědne

24.5.2019

Oponu mezi vyspělým Západem a zaostalým Východem střídá nové bitevní pole

Rakousko se otřásá v základech. Zemřel Niki Lauda, hokejisté sestoupili do B skupiny mistrovství světa a zemi čekají předčasné volby kvůli Stracheho aféře. Nyní už bývalý předseda koaliční vládní Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a vicepremiér Heinz-Christian Strache na skoro dva roky starém tajně natočeném videu beze všech skrupulí odhaluje brutálně korupční systém financování vlastní partaje. A projevuje ochotu přihrát lukrativní zakázky údajnému ruskému oligarchovi, zastoupenému údajnou neteří, když mu pomůže ovládnout významný bulvární list.

Česká reakce se však stále nese především v následujícím duchu: v Rakousku to dělají správně rázně, u nás takových skandálů už bylo, ale žádné rozhodné řešení zpravidla nenásledovalo. Nicméně před soudobým Rakouskem i některými jinými podobnými zeměmi se u nás především dlouhodobě strká hlava do písku.

Tance s Putinem

FPÖ neboli svobodní by se dali zhruba označit za rakouské „okamurovce“. V posledních volbách v roce 2017 získali 26 procent hlasů a vstoupili do vládní koalice s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) Sebastiana Kurze, jež ve volbách zvítězila s 31,5 procenta. Kurz navíc svou – programově dosud křesťanskodemokratickou – stranu hodně pozměnil, vtiskl jí výrazně protiimigrační profil, čili FPÖ měla co dělat, aby se od lidovců dost odlišila. V koaliční vládě zaujali svobodní klíčové posty vnitra, obrany nebo dopravy. A již roku 2016 podepsali dohodu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko. Rakousko mnozí považují za centrum ruské špionáže v Evropě a tamní ministryni zahraničí Karin Kneisslové (formálně nestranické, nominované však FPÖ) byl loni na svatbě Vladimir Putin. Dokonce si spolu zatančili a ona mu vysekla hluboké pukrle.

V tomto kontextu vlastně inkriminovaná nahrávka není moc zajímavá, jen potvrzuje skutečnosti, které se daly odvodit i z vnějšího pohledu. U nás se však Rakousko stále bere jako výkladní skříň západní politické kultury a tolerantní občanské společnosti.

V Itálii zase od loňských parlamentních voleb vládne populistické Hnutí pěti hvězd, založené komikem Beppem Grillem, společně s protiimigrační Ligou (dříve Ligou severu), jež mimochodem též uzavřela smlouvu s Putinovým Jednotným Ruskem. Vláda zaujala ostře odmítavý postoj k migraci, šéf Ligy – vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini – je miláčkem Tomia Okamury. A fanouškem Vladimira Putina, kterého občas veřejně nosí na triku. Jistě nepřekvapí, že odsuzuje protiruské sankce.

A zavítejme ještě alespoň na skok do Švýcarska, v českých očích dosud výstavního modelu západní vyspělosti, do vysněného ráje, jehož úrovně bychom jednou chtěli dosáhnout. Švýcaři jsou sice schopni v referendu odmítnout snížení daní, což je jistě pozoruhodné a hodné uznání. V roce 2009 však v referendu zamítli i další výstavbu minaretů, přičemž v době konání všelidového hlasování v zemi existovaly jen čtyři. A trvale vysoké podpoře se tam těší pravicově populistická Švýcarská lidová strana, jež v posledních parlamentních volbách v roce 2015 zvítězila s 29,4 procenta hlasů. V sedmičlenné vládě (Federální radě), kterou ale skládají všechny hlavní politické strany, má dva zástupce, ministra financí a pro letošní rok i švýcarského de facto premiéra (prezidenta Federální rady) Ueliho Maurera a též Guye Parmelina, do jehož portfolia patří ekonomika, vzdělání a výzkum.

Západ v krizi

Česká politická scéna určitě není horší než rakouská nebo italská, ba je spíše lepší. Samozřejmě, my zase máme Zemana, leč zisky zdejší populistické pravice jsou o dost nižší. Vládní ANO sice zaujímá ostře protiimigrační kurz, ovšem zhruba stejný jako rakouský kancléř a lidovec (křesťanský demokrat) Sebastian Kurz.

Poté, co Babišova vláda loni získala důvěru díky podpoře komunistů, se hodně mluvilo i psalo o konci polistopadové demokracie. Úspěchy západní populistické nacionalistické pravice, navíc často těsně spolupracující s Putinovým Ruskem, však svědčí spíše o konci jedné polistopadové iluze. Ba přímo paradigmatu, že západní země jsou pro nás (zatím) nedostižným vzorem, k němuž se musíme perně přibližovat a odstraňovat tak dědictví komunismu. I všechno politické a společenské zlo se dosud vysvětlovalo hlavně coby pozůstatek desítek let komunistické diktatury. Odpůrci Andreje Babiše ho chápou a interpretují převážně v tomto smyslu.

Ale ouha, Západ se mezitím proměnil, sám se potácí v hluboké společenské krizi, dané nejen migrací a jejími důsledky, ale třeba i kulturním napětím mezi liberálními zastánci genderových práv a přívrženci tradičních hodnot. Což ostatně na Ibize pěkně shrnul Strache větou: „Na Západě vládne dekadence, ale na Východě jsou lidé ještě normální.“ Nesporně by se s ní dalo vážně polemizovat, nicméně zároveň symbolicky boří železnou oponu mezi vyspělým Západem a zaostalým Východem a otevírá nové bitevní pole, na které si však Češi dosud nezvykli.

Autor je politolog

LN, 22.5.2019



Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Diskuse


F. Kroupa
20:03
24.5.2019

T. Wiszniewski
15:54
24.5.2019

P. Rajman
15:48
24.5.2019

P. Han
13:28
24.5.2019

J. Novák
12:24
24.5.2019

J. Jurax
11:40
24.5.2019

J. Jurax
11:34
24.5.2019

J. Novák
12:27
24.5.2019

J. Jurax
15:03
24.5.2019

I. Schlägel
10:42
24.5.2019

P. Kubáč
10:36
24.5.2019

V. Pavelka
No
13:36
24.5.2019

K. Wágner
10:30
24.5.2019

J. Jurax
15:05
24.5.2019

M. Kosejk
10:29
24.5.2019

J. Kanioková
15:45
24.5.2019

F. Navr8til
10:10
24.5.2019

V. Církva
9:56
24.5.2019

J. Jurax
11:46
24.5.2019

J. Vrzal
9:34
24.5.2019

P. Lenc
10:02
24.5.2019

A. Alda
9:22
24.5.2019

S. Kubů
9:11
24.5.2019

J. Jurax
14:40
24.5.2019

P. Macejko
9:06
24.5.2019

P. Zinga
8:41
24.5.2019

J. Jurax
15:06
24.5.2019

K. Keinkopf
7:52
24.5.2019

R. Vacek
6:50
24.5.2019

J. Skála
3:54
24.5.2019

A. Reček
5:57
24.5.2019

R. Langer
6:18
24.5.2019

R. Brzák
8:33
24.5.2019

J. Jurax
11:58
24.5.2019

J. Honců
2:58
24.5.2019

R. Langer
6:18
24.5.2019

P. Lenc
10:06
24.5.2019

počet příspěvků: 41, poslední 24.5.2019 09:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.