16.4.2024 | Svátek má Irena


EVROPA: Ať žije mír! Ať zhyne Evropa!

15.10.2012

Dvanáctý říjen se zásluhou Nobelova výboru možná stane svátkem Evropské unie, který bruselská nomenklatura dříve či později vnutí členským státům. Třebas už příští rok. Bude se hrát zprofanovaná čtvrtá věta Beethovenovy Deváté, evropští federalisté se budou za cvakání fotoaparátů ostentativně objímat a veselit a snad si i vzpomenou na pár slov ze slavného Schillerova textu. Všude budou vlát modré vlajky a z televizních obrazovek se na nás budou dívat spokojené tváře budovatelů nových pořádků. Budou se na nás valit vzletná slova o míru a prosperitě, jimiž budou vzdávat úctu panevropskému projektu, jenž ze zbídačené Evropy utváří světovou velmoc.

Evropské občany již nemusí znepokojovat hrozba války. Zabíjení civilistů vně hranic Unie přece není válkou, jde toliko o spravedlivý boj za svobodu a demokracii, za mír, který cizí země ohrožují. Intervence do vnitřních záležitostí suverénních cizích států jsou navýsost ospravedlnitelné, neboť se jedná o praktické naplňování míru. Mír, to je zásluha naší slavné Evropské unie. Běda tomu, kdo tvrdí opak, kdo se pokusí zpochybnit jednotvárnou šedou ideologickou fasádu tohoto umělého produktu antihumanistického konstruktivismu. Běda tomu, kdo pozvedne svůj hlas proti Bruselu! S Evropskou unií na věčné časy!

Ach, to nešťastné slovo mír… Členské státy unie proti sobě od druhé světové války nepozvedly zbraně, a to pochopitelně právě díky ní. Nové generace evropských občanů na sobě nezakusily dotek smrti, která je ve válce všudypřítomná. Co na tom, že v lůně Unie samé, v jednotlivých státech (či regionech) bují zárodky války nové. Tyto zárodky by bez slavného mírotvorce byly nejspíš pouze zanedbatelné, neboť národní státy by si dobře rozmyslely, koho k sobě pustí, koho přijmou a koho odmítnou. Unií prosazovaný multikulturalismus jednou – a bojím se, že ta chvíle už není příliš vzdálena – přinese konflikt. Konflikt, jehož cílem nebude ovládnutí části území sousedního státu (třebas francouzského Lotrinska Němci), nýbrž získání mocenské dominance v daných státech silami, které budou chtít "starou" Evropu rozdupat. Možná muslimové či jiní přivandrovalci.

Ale ne, něco takového se nesmí z úst vůbec vypustit! Unii se snad podařilo ochránit Evropu před konvenční válkou, ale zasela něco, co přinese zkázu a smrt – naší Evropě, naší kultuře. Není nepochopitelné, že tuto fatální hrozbu udělovatelé kdysi prestižní Nobelovy ceny nechápou. Vždyť sami evropský projekt podporují, jsouce skrz naskrz prosáknuti novou ideologií. A smyslem ideologie je ospravedlnit praxi. To Nobelův výbor činí, a tak mi nezbývá než mu popřát mnoho zdaru při výběru dalších laureátů. Jistě i příští rok se trefí do černého.

Zajišťujíc mír, Unie zbavuje jednotlivé státy suverenity a jednotlivé občany jejich svobody. A to se taky počítá! Sofistikovanější způsob indoktrinace národů zhoubnou ideologií bychom jen těžko hledali. Hitler si aspoň na nic nehrál, budiž mu jeho upřímnost ke cti. Naopak evropští vládcové jsou ztělesněním pokrytectví. Poslechněme si nyní slova oceněných: "Evropa prošla dvěma občanskými válkami ve 20. století a mír jsme nastolili díky Evropské unii. Takže Evropská unie je největším mírotvorcem v historii," říká náš prezident Van Rompuy. Proto nezbývá než dodat: Ať žije mír! Ať zhyne Evropa!

Civilizaci ale stejně vždy zachránila četa vojáků…

http://zemanek.webnode.cz/