22.9.2017 | Svátek má Darina


ESEJ: Mráz přichází ze Západu

9.9.2017

Institut zvaný Globsec udělal průzkum týkající se sedmi středoevropských zemí. Vyšlo jim, že „součástí Západu“ (tzn. EU a NATO) ze všech zemí nejméně chtějí být Slováci (21 %), nejvíce Chorvati (56 %). „Někde mezi“ chtějí být nejvíce Maďaři (53 %), Slováci (42 %) a Češi (41 %).

Pro setrvání v EU je 59 % Slováků, kdežto jen 41 % Čechů, přičemž v Rumunsku, Polsku a Maďarsku je to kolem 80 %, v Bulharsku 72 % a v Chorvatsku 70 %.

EU považují za vysloveně prospěšnou záležitost nejvíce Poláci (78 %), nejméně Češi (35 %).

EU považují z celé sedmy za škodlivou nejvíce Češi (26 %), vystoupit z ní doporučuje dokonce 29 %; za nejméně škodlivou ji považují Rumuni (7 %).

Zůstat v NATO chce pragmaticky 86 % Poláků, přestože za dobrou věc NATO považuje jen 80 % – hlodá zde zřejmě červíček pochybností. Na druhé straně škály jsou Slováci, kteří chtějí zůstat v NATO ze 43 %, a NATO za dobrou věc považují jen ze 38 % (v českém případě jsou oba parametry 53 %).

Nejvíc chce z NATO odejít Bulharů (22 %) a Slováků (21 %), protože považují NATO za vysloveně špatnou věc (17 %, resp. 18 %).

NATO považují na důležité pro svou bezpečnost nejvíce v Polsku (91 %), nejméně na Slovensku (56 %); v Česku 75 %.

Základny NATO na svém území jsou nejvroucnějším přáním 74 % Poláků, hned za nimi pak 72 % Rumunů – nejméně jsou po základnách NATO roztouženi jinak vřelí Slováci (37 %) a pochopitelně smějící se bestie české (42 %), jimž sekundují Bulhaři (43 %).

Pikantní je ochota pomoci napadené členské zemi NATO podle článku 5 Washingtonské smlouvy (implicitně předpokládám, že kvůli všeobecně negramotnému výkladu tohoto článku se míní pomoc vojenská). Nejvíce neochotní jsou Bulhaři (37 % proti, 47 % pro), nejvíce ochotní jsou Poláci (6 % proti, 90 % pro). Na adresu Poláků se lze jedině předem poděkovat, už jste tu byli, a nic moc. Nechte si zajít chuť na Těšínsko.

Demokracii oproti silným vůdcům nejvíce preferují na Slovensku (66 % ku 24 %), nejméně v Bulharsku (42 % ku 37 %); Češi jsou přesně uprostřed škály (61 % ku 30 %).

Donald Trump má na Slovensku utrum, miluje ho jen 21 % oproti 74 %, které ho nemusejí. Chabou náplastí mu může být Rumunsko, ale ani tady není idolem většiny (40 % ku 47 %).

Angelu Merkelovou nejvíc milují Chorvati (79 % ku 15 %), za nimi jsou Rumuni a Poláci. Zato v její neoblibě mohou se Slováky (19 % ku 77 %) soupeřit jen Češi (21 % ku 78 %). Ale ani v Maďarsku a Bulharsku ji víc lidí nemusí.

Vladimir Putin je bulharským favoritem (70 % ku 24 %)! Většina dotazovaných ho preferuje ještě v Rumunsku a Chorvatsku. Lehce pasivní skóre má v Maďarsku (44 % ku 47 %). Zdaleka nejméně příznivců má ovšem v Polsku (10 % ku 82 %), potom v Čechách (32 % ku 65 %), na Slovensku (41 % ku 53 %).

Nejtypičtější otázkou ovšem bylo, kdo věří fejkům a dezinformačním webům. Ta otázka je tak blbá, že součet obou odpovědí se většinou ani zdaleka neblížil 100 %. Zde si někdo opravdu přihříval nějakou špinavou šlichtičku!

Ideologicky nepomýlení jsou prý Poláci. Těm dehonestovaným zdrojům prý nevěří 68 %, avšak 9 % jejich spoluobčanů je zřejmě dezorientovaných nebo to jsou nenapravitelní kverulanti, provokatéři a velmi drzé, a tím nebezpečné „živly“. S těmi si ale v Chorvatsku už poradili (Jasenovac?), mají jich tam prý 1 %, což může být statistická chyba, kdežto těch ideologicky tvrdě ukovaných pěkných 63 %. Ale Rumuni jsou měkkýši, kdo by to do nich řekl! Na správnou stranu jich hledí sice 57 %, ale co těch 31 % přiznaných oblibovatelů dezinformací a fejků? Neměli bychom jim tam podle článku 5, ať už zní jakkoliv, poslat bratrskou internacionální pomoc, ať už o to žádají, či nikoliv, když jsou pod informačním atakem, a ještě si v tom libují???

Češi jsou zase uprostřed, 49 % nevěří, ale nikoliv nepodstatných 9 % má informační lepru. (JaJandovy Evropské hodnoty jsou asi ve zmatku, nevědí, jestli se mají deklarovat jako úspěšné, což by mohlo hrozit krácením rozpočtu, nebo jestli nutně potřebují peníze na zlepšení nedobré situace, což by zase mohlo vést k jejich výměně někým „perspektivnějším“ – a tak to, doufejme, dopadne klasicky, přidáno nedostanou, a budou vyměněni!)

Maďaři (45 % ku 4 %) a Bulhaři (36 % ku 5 %) na tom také nejsou kdovíjak, protože polovina dotázaných je asi poslala kamsi. Ale na Slovensku je sice 40 % ideologicky neuchýlených, ale co těch 12 % deklarovaných informačních deviantů? Není toto vlastní pointa „průzkumu“?

Tak pravil Globsec

Jak to číst? Vzhledem k mnoha nepříjemným výsledkům by se tomu vcelku dalo věřit, ale! Spíše než o realitě by se dalo lecco odhadnout o záměrech Globseku, velmi neokonzervativní instituci.

Mimochodem – napadlo už někoho, jak si jsou svým válečným štvaním blízcí neoconi a islamisté? Ztělesňují přesný opak toho, co teologové a religionisté vidí v samých základech „abrahámovských“ náboženství, tedy snahu po dosažení míru a pokoje. Neoconi se tak fatálně odchylují od základů evropské a vůbec západní civilizace, kterých mají plná ústa! Na rozdíl od nich, sluší se podotknout, je snižování napětí, ukončování konfliktů a budování důvěry životním tématem bývalého diplomata a rozvědčíka Miroslava Polreicha. Docela paradoxní, že na prorockou tradici navazuje bývalý komunista a permanentní ateista, že? Doby se holt mění!

Ale k věci – Globsec je na Slovensku zakořeněná instituce, proto k těm výsledkům nutno přihlédnout i z tohoto hlediska. A z nich vypadá Slovensko jako ideologicky zbědované a strašně zanedbané. Globsec si tedy říká o peníze, toť můj úporný dojem. A slovenské ministerstvo obrany se přidalo, jak uvidíme na závěr.

Je jasné, že se skutečností mají ty publikované výsledky jen vágní vazbu. Instituce typu Globsec jsou poučeny škaredou hrou, kterou praktikují zpravodajské služby vůči státním rozpočtům a vládám. Když jde o rekapitulaci činnosti zpravodajské služby, je Usámeček táákhle maličkej a celej se třese a div je živ a světoví teroristé chodí kanály. Když však jde o schvalování rozpočtu, jen narostou Usámovi ďábelské rohy a jeho teroristů je všude a tolik, že to se prostě za těch pár kaček s těmi přetaženými lidmi a naprosto nemožnými zákony zvládnout nedá.

Pěkně propracovaná hra! Proto jim ten Usáma taky tak dlouho ve zdraví vydržel, aniž to komu z politiků přišlo divné. Vždyť jim se to vlastně také hodilo, a velice! Manipulovat se strachem a mít důvod zbrojit, protože bez nakrmeného vojenskoprůmyslového komplexu to nejde, neboť „keď je někdo hladný, môže byť aj nešpecifikovano nazlostený“, jak se píše v jakési lékařské knize.

Déja vu

Příznačné je, že představitelé a zastánci členství v EU a NATO klesající podporu zatvrzele odmítají připsat – byť i jen z části – na vrub vlastním chybám, nebo dokonce zásadám. Tedy jednu svou chybu přinejhorším připouštějí – že jsou laxní a nedůslední a nepevní a málo rozhodní v boji proti všemožným vnějším škůdcům!

Kopírují tím chování tzv. komunistického režimu v jeho poslední fázi. Slábnoucí podporu se snaží odvysvětlit nepřátelským šířením dezinformací, překroucených informací, výmyslů, bludů, fejků, ideologické subverze atd. atp. Povědomé, že?

Důkaz? Sledujte stopu peněz, vše ostatní jsou jen konspirační teorie. Ministr zahraničí USA Rex Tillerson schválil vydání 60 milionů dolarů, které budou vynaloženy na boj proti „propagandě a dezinformaci“ ze strany Ruska vůči USA, uvedl list Politico s odvoláním se na oficiálního zástupce ministerstva zahraničí USA. Finanční prostředky pro tento účel vyčlenil americký Kongres.

Totalitní nemluvení

Další příznak, tentokrát procesní: Je dobře zdokumentováno, že předchozí režim odmítal nabídku opozice k dialogu. Jak se chovají současné vládní strany? Poučily se z Havlova „nejsme jako oni“, když mají Havla plná mluvidla? Nikoliv, chovají se v tomto bodě naprosto stejně jako ten padlý režim: s opozicí (výslovně s komunisty) se nemluví!

(Do vlády se s nimi nejde, koalice se s nimi neuzavírají, bla bla bla... Jistěže to je jen demagogie, na krajích a v městech je tomu jinak, ale realita těm nabubřelým mluvkům z centrály přece nemůže pokazit tu jejich zaťatou ideologii!)

Takže je namístě otázka – změnila se po roce 1989 nějak podstatně situace? Nikoliv velmi. Jestli to nebude tím, že přitom mnozí z takto „ideologicky uvědomělých“ politiků jsou bývalými komunisty nebo jejich svazáckými nohsledy? (Pardon, bývalými členy komunistické strany, abychom neuráželi slušné komunisty, protože takovíto rychle měňaví „obrtlíci“ asi nevěřili nikdy ničemu...)

Když dva dělají totéž, je to totéž

Co můžeme v nastartované normalizaci na západní způsob očekávat? Celkem nic nového, co bychom už neznali z normalizace na východní způsob, vždyť někteří protagonisté jsou titíž, a ostatní jejich nepoučitelnými napodobiteli.

A tak lidé s „protivnými“ názory již nyní mají omezený přístup zejména do veřejnoprávních médií, která tak výrazně selhávají. Pěstovat umění diskuse je totiž potenciálně velmi demokratické, proto se nepěstuje. Též demokratická zásada, že je nutné dnes a denně zpochybňovat samy základy státu, dnes a denně je přezkušovat, a tím upevňovat, dnes a denně v páře rozpálit a v mrazivé vodě zchladit a mrskat metličkami – to je též považováno za podvratnou techniku. Nebo takové hloubkové analýzy, analogie, srovnání a historické exkurzy! Takovýmito subverzemi si stát rozvracet nedáme!

Proto ti nově povstalí protidezinformační bojovníci nerozborně a neochvějně dští oheň a síru na nepřátelskou propagandu a ideologické působení z Východu (výborně se jim přitom hodí terminologie a metodika z dob, kdy se oheň a síra dštily proti Západu).

Zdůrazňují nutnost ideologicky správně působit na děti od nejútlejšího věku, pozitivně ovlivňovat výběr informací (Severní Korea – náš vzor!), státem podporovat především (tedy pouze ty jejich) organizace, které zase vděčně podporují stát, a na ty „protivné“ se nezdráhat používat nálepky z nejtemnějších časů studené války.

Neochvějně a nerozborně

A neumdlévat při vypracovávání seznamů ideologických nepřátel, odhalování jejich ledví, zamezování možností, aby se mediálně stejně účinným způsobem mohli bránit! Preferovat ideologicky uvědomělé komentáře a komentátory: vždyť nikdo nemá právo být oslovován, naopak, to ČT a ČRo mají právo si vybrat, koho chtějí oslovit!

Zde se na mysl vtírá opět ten hojně zmiňovaný Havel, jehož osud začíná připomínat Karla Havlíčka Borovského: mnozí o Havlovi nejen mluví, ale se i jím zaklínají, ale nikdo nenechá mluvit Havla! Jak třeba ve slavné Audienci odpovídá sudy v pivovaru přikulující spisovatel Vaněk na výtku, že se stýká s jakýmsi Holubem: „Nezlobte se, ale já se přece můžu stýkat, s kým chci!“ A sládek na to: „A říkám snad něco jinýho? Stýkejte se, s kým chcete! To je vaše nezadatelný právo! Do toho vám přece žádnej nemůže kecat! To si nemůžete nechat vzít! Jste přece chlap, a ne nějaká onuce! To je zásadní věc!“ A Vaněk to sežral i s navijákem: „No vidíte...“ A sládek vítězně smečuje: „A on to jistě taky pochopí, ten Holub, že se budete stýkat, s kým chcete? Nebo ne?“

Václav Havel: Audience


Bojem s dezinformacemi proti nezaměstnanosti

Stát si tedy rozvracet nenecháme. Začneme budovat bariéry proti dezinformacím. Škoda že už nestačí rušičky! Ale ono se něco podobného najde. Že to bude drahé? Vždyť na druhou stranu, stát tak vytvoří nová pracovní místa! Upřímně si řekněme, že to může mít sociálně velmi zajímavý dopad, vždyť na potírání dezinformací se hodí snad jedině takoví lidé, kteří už v normálním, smysluplném pracovním procesu nemají šanci, nechytají se, jsou to lúzři! Jak ti ale potom dokážou být vděční a vynalézaví! Najdou černou kočku v černé komoře, i když tam není! Koba Vissarionovič by se dmul pýchou z takových učedníků!

A kde se na to vezmou peníze? Nu, umíte si představit, že mnozí další z těch leckterých obtížně zaměstnavatelných (a když, tak sotva za takové dlouhé peníze), kteří se dostanou do parlamentu, těžko přiznají, že nevědí, co si představit pod takovou hybridní hrozbou? Tak to raději odmávnou, ať občan ví, že mu jeho osud leží poslanci u srdce, zejména když ho má spadlé až kamsi.

A terazky i bratia Slováci!

„Slovensko sa nebude prizerať, ako ktokoľvek spochybňuje kľúčové záujmy krajiny prostredníctvom falošných správ... Môžu polarizovať spoločnosť, oslabiť dôveru občanov v demokratický a právny štát a ich vôľu brániť ho a tiež spochybniť význam členstva v NATO a EÚ.“ Tolik z připravovaného dokumentu slovenského ministerstva obrany, tak povědomě souznícího s průzkumem Globsec.

Kdo zažil normalizaci v sedmdesátých letech, doufá asi při čtení těchto řádek, že půjde v posledku o nějakou prču, legrácku či srandičku. Dost černý humor. Snad dezinformační fejk? Nebo že ho aspoň šálí smysly?!

Tyto móresy jsme vyčítali bolševikům, a podobné jevy zaznamenáváme dnes. Logicky to znamená, že jsme se těch, kterým jsme to vyčítali tehdy, ještě nezbavili. Ale komunisti to nejsou. Budeme i nadále soudit podle jmen, nebo podle činů?

Já a podobně naivní pitomci jsme si mysleli, že demokracii odlišuje od náběhů na totalitarismus nejen právo, ale přímo denní praxe zpochybňování všech jistot, svobodné a zodpovědné znovupromýšlení směřování státu na základě historických zkušeností i současných poznatků, a naprosto samozřejmou nepřijatelnost jakýchkoliv „nerozborných spojení až na věčné časy“. A ono ejhle, už je to tu zas. Mráz přichází tentokrát zcela neskrývaně ze Západu!

PL, 4.9.2017



Diskuse


J. Kratochvíl
16:50
10.9.2017

M. Prokop
21:28
10.9.2017

J. Štrobl
14:00
10.9.2017

M. Prokop
16:00
10.9.2017

Z. Frys
22:33
10.9.2017

J. Šejnoha
22:35
10.9.2017

P. Han
0:44
10.9.2017

J. Kanioková
21:03
10.9.2017

Vladimír P
18:15
9.9.2017

V. Čermák 376
18:20
9.9.2017

M. Prokop
0:30
10.9.2017

P. Han
0:47
10.9.2017

M. Kolář 067
12:34
9.9.2017

V. Čermák 376
18:27
9.9.2017

P. Han
2:42
10.9.2017

J. Kanioková
21:08
10.9.2017

J. Pospíšil
12:12
9.9.2017

O. Zuckerová
12:31
9.9.2017

P. Lenc
13:03
9.9.2017

J. Kanioková
12:08
10.9.2017

J. Kanioková
12:20
10.9.2017

S. Vaněček Šauerová
18:31
10.9.2017

P. Lenc
9:47
9.9.2017

J. Kanioková
12:12
10.9.2017

P. Lenc
9:44
9.9.2017

J. Schwarz
9:02
9.9.2017

P. Portwyn
10:05
9.9.2017

J. Kanioková
12:18
10.9.2017

počet příspěvků: 30, poslední 10.9.2017 10:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.