30.8.2016 | Svátek má Vladěna






ESEJ: Mlýnská trocha (2)

5.3.2016

Opět nabízím svou trochu do mlýna, v které si nedělám nárok na skálopevnou předvídavost, natož správnou věštbu budoucnosti, ale přesto se předvídat pokusím. Snad se mi v budoucnu nebudou příliš smát, ale nešť! On stejně málokdo čte předpovědi dávno překonané realitou a tou se budoucnost jistě stane, jakož i to, že mé předpovědi nebudou už dávno nikoho zajímat. Proč to tedy vlastně píšu? Inu proto, že mi svět a jeho vývin není lhostejný a tajně doufám, že má trocha do mlýna by mohla někoho zaujmout a tak přispět do mudrování a o snahu svět lépe pochopit, když už ne zrovna předělat.

Minule jsem si dovolil tvrdit, že počet lidí poctivých a nepoctivých hraje naprosto zásadní roli v jakémkoliv ekonomickém řádu. Tím nemyslím řád kapitalistický, socialistický či jakýkoliv jiný, lidmi vymyšlený a pojmenovaný. Ekonomický řád, který je založen na pravidlech stanovených lidmi, je totiž nepružný a časem zastará. Já mluvím o řádu, který je v ekonomice všech časů, a tím je řád, neboli zákon, poctivosti. Nejlepšími zákony jsou nepsané zákony. Každý obchodník vám potvrdí, že nejlepší byznys se dělá s lidmi, na které je spolehnutí. Jejichž slovu můžete věřit a jejichž podání ruky na stvrzení obchodu je tou nejlepší zárukou sjednaného obchodu. V byznysu je nejlepší vizitkou neposkvrněné jméno. Jedno jediné nepoctivé jednání, na kterém se vydělá majlant, může nepoctivce stát všechny obchody do budoucna.

To vše je však v současnosti nahlodáváno přebujelým nárustem různých podvodníků a tunelářů, kteří jdou za ziskem hlava nehlava. S jejich úspěchem řídnou řady poctivých obchodníků, kteří šíbrům v podnikání nekalého druhu nemohou nejen konkurovat, ale z podstaty své poctivosti jim odporovat ani neumí. Hádal bych, že když počet nepoctivců a podvodníků, kteří rejdují v obchodních vztazích, dosáhne 40 %, začne společnost upadat. Nejen obchodně (nedá se nikomu věřit), ale hlavně morálně. Na mladé zapůsobí jejich vychytralost v podnikání tak, že začnou tuneláře obdivovat. Pokud se k obdivu mladých přidá i spojení mezi vládnoucí byrokracií a podvodnými podnikateli, je zaděláno do budoucna na pořádný ekonomický průšvih.

Předpokládám, že tak daleko ještě nejsme, aspoň zde v Austrálii ne, ale tato obrácená strana lidských vztahů už proniká i sem. Ne, že by tu nikdy nebyla, ale ve sférách podvodníků se většinou pohybovali jen opravdoví gangsteři a mafiáni. Dnes s těmito metodami bývalého podsvětí musí aspoň trochu spekulovat každý slušný podnikatel, protože se začíná objevovat napojení na byrokratické kruhy, tedy politiky a profesionální veřejné činitele. Do budoucna bych tedy viděl nárůst podvodů a ztrátu kvality lidských vztahů, kterou vybudovaly generace před námi za pomoci náboženství. Tu ztrátu jsme si do značné míry zavinili my všichni, když jsme opustili tradiční výchovu dětí, na kterou jsou všechna děcka geneticky připravena. Zde myslím všechny ty rady a moderní teorie o plnohodnotném vývinu osobnosti. Tradičně to bylo jednodušší... Ne, to nedělej!, a hned, jak děcko příkaz porušilo, následovalo plácnutí přes zadek nebo přes ruku. Nemuselo být bolestivé, ale význam rodiče (tím i autority!) a neuposlechnutí jeho moudrých rad byl v tu ránu ratolesti jasný. Pod vlivem různých nových věd lidí, kteří nikdy neopustili školu a hned, jak získali nějaký ten diplom, se domnívali, že mohou a musí poučovat všechno a všechny, se zpřetrhala tradice. Nejen ve výchově.

V jiných odvětvích to zpřetrhání tradic třeba bylo prospěšné i objevné zároveň, ale výchově to rozhodně ublížilo. Školu dnes začínají mnozí, aniž by rozuměli slovu ne, nesmíš a nedělej. Natož aby respektovali autoritu učitele. Takto poznamenané děti nemá šanci něco naučit ani ten nejlepší učitel. Nevychovaní spratci se nejen rozmnožují po našich školách, ale s jejich vychozením se na trhu práce umísťuje generace, která má k mafiánským sklonům blízko. Mafiáni ovšem mají zcela jiný a rigoróznější přístup k respektu své autority a poslušnosti. Mafie má nejen svoji čest, ale i svou poctivost, kterou od svých členů zcela tvrdě vyžaduje. Pokud nějaký nevychovaný spratek našeho systému v ní uvízne, naučí se poctivosti na to tata. Jinak nepřežije. Vnucuje se tudíž otázka, proč do nějaké té mafie nevstoupí celý národ a bude klid. Bohužel, mafiáni si hledí jen svých členů a zbytek společnosti používají jen jako dojnou krávu, aniž by se o ni ale museli starat, natož ji krmit.

Kdysi výchova spočívala na třech pilířích společnosti. Na rodičích, škole a náboženství. Rodiče dovedli dítě k poslušnosti (do šesti let) a pak výchovu převzaly dva zbývající pilíře. Ty ovšem mnoho nesvedou, pokud ten první pilíř nechá všechno na nich a předá jim k výchově nevychovaného a neovladatelného spratka. Navíc v dnešní době už můžeme mluvit jen o dvou pilířích. Náboženství, třetí pilíř výchovy, totálně zkolabovalo. Zbyla sice po něm etiketa, kterou ctíme všichni, ale křesťanství, které nás ji naučilo, je jako víra dnes spíše okrajové. A islám dopadne podobně.

Nezastávám názor, že nás svět islámu přemůže klíny svých žen. Nebo bombami svých teroristů, kterým momentálně většina muslimů fandí, byť se někteří z nich tváří pohoršeně a k nám na oko sympaticky. Fandí svým, protože vidí svět rozdělený na ně a na nás. Jenže s fanděním to je jako s vírou a ta je, jak my křesťané víme, vrtkavá. Největší chybou islámu, dovolím si tvrdit, je emigrace jejich lidí do světa. V prostředí svobodného světa si nakonec inteligentní lidé přestanou hrát na fandy svého týmu a musí zpytovat své svědomí. A svou víru, tomu se nevyhnou. Tomu se nevyhne nikdo z nás. A když začneme zpytovat své svědomí, co vidíme? Vidíme, že jsme všichni nakloněni věřit v nadpřirozeno, ale že nadpřirozeno nám nenabízí nic. Nábožní lidé nám však netečnost nadpřirozena vysvětlují skrz lidmi vytvořená náboženství.

Podstatou každého náboženství je víra v Boha. V Boha, jenž se skrývá. Nevidíme ho, neslyšíme ho a nic nenasvědčuje tomu, že někde sídlí nebo že je všemocný. Tento Bůh však po nás chce, abychom v něj uvěřili, a tak moc to chce, že vyhrožuje těm, kteří v něj neuvěří, že půjdou do pekla. Čili to nic, které nemůžeme vlastními smysly nikde zjistit, skrz náboženství lidmi stvořená, zcela konkrétně něco slibuje! Ovšem jen v knihách psaných lidmi. A to prý chce Bůh. A těm, kteří v něj uvěří, slibuje posmrtný ráj. Chce opravdu pokrytce, kteří chtějí za každou cenu do ráje, že uvěří v něco, co jim jejich smysly nemohou nabídnout? Tím netvrdím, že mezi „pokrytci“ nejsou i lidé čestní. Inteligentní, člověk se těmto otázkám nevyhne.

Muslimové nejsou hloupí a tohle všechno je ještě před nimi. Zatím si myslí, že pronikají se svou vírou na Západ, a netuší, že svobodný svět jim proniká do mysli, do duše a ohrožuje, co jim je svaté. Ti inteligentnější už se asi se svobodou myšlení smířili i když nevím, do jaké míry ji akceptují, ale to přijde. Časem, věkem a generacemi. Ti hloupější, kteří ve svobodě myšlení tuší konec jednoduchosti, jež jim tak vyhovovala, kolem sebe začínají kopat v zoufalé snaze zastavit běh světa. Jenže skrz teror a násilí se nedá nic zastavit věčně. Svobodné a provokativní myšlenky začaly přes muslimské emigranty pronikat i do zemí Islámu a není to k zastavení...

Z těchto důvodů se domnívám, že nakonec dojde ke smíření všech inteligentních lidí. Náboženství nebude hrát roli, která lidi různých vír štve proti sobě. Kdy to bude? Těžko říci, ale pokud vůdci svobodného světa jej povedou jako dosud, pak to jistě může vzít i pár generací. Zkrátka progres může na čas oddálit nejen syntézu všech, ale naopak napomoci bojovníkům za status quo.

Pokud naši vůdcové ovlivňují probíhající výměnu názorů ve prospěch islamistů z důvodů ctění jejich citlivosti a kultury, pak to svědčí jen o tom, že to nejsou lidé na svém místě. Buď se výhrůžek islamistů bojí a pak by měli odstoupit, protože není nic horšího než bojácný vůdce, nebo to jsou věční optimisté, jejichž naivita nezná mezí. Ti by ovšem měli odstoupit také, ale neudělají to, protože se většinou jedná o optimisty zvláštního ražení. O těch ale příště.



Diskuse


K. Kovář
11:22
5.3.2016

S. Rehulka
9:29
5.3.2016

J. Frček
5:30
5.3.2016

J. Skála
0:00
6.3.2016

J. Kovaříček
3:58
5.3.2016

J. Huml
22:15
6.3.2016

P. Neubauer
3:31
5.3.2016

počet příspěvků: 8, poslední 6.3.2016 10:15









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.