23.10.2017 | Svátek má Teodor, Theodor


ENERGETIKA: Stane se Rakousko nedostižným cílem?

24.7.2007

Česko bylo v letech 1971-2002 mezi vybranými státy OECD a evropské patnáctky jedinou zemí, kde se celková spotřeba primárních energetických zdrojů snížila nejen relativně, nýbrž i absolutně. Větší část tohoto poklesu způsobila restrukturalizace národního hospodářství v průběhu 90. let minulého století, během níž se ekonomika orientovaná na těžký průmysl změnila v energeticky méně náročnou. Velmi důležitou roli sehrála však i opatření podporující vzestup energetické efektivnosti realizovaná napříč celými sektory národního hospodářství.

K tomuto závěru došel ve své doktorandské práci Miroslav Honzík z České energetické agentury. Dá se předpokládat, že energetická náročnost tuzemského hospodářství bude klesat i v příštích letech bez ohledu na to, jaké razantní tempo halasně proklamuje program současné vládní koalice. Zabránit by tomu paradoxně mohl pouze nedostatek energie potřebné pro předpokládaný – a s velkou pravděpodobností udržitelný – hospodářský růst v Česku.

Za jedenáct let od roku 1995 se relativní spotřeba elektřiny, nejvýznamnějšího energetického zdroje v ekonomice, snížila na polovinu a loni činila 18,52 watthodiny na korunu hrubého domácího produktu. Zda a o kolik je to víc než ve vyspělých zemích eurozóny, není momentálně důležité. Ale i Estonsko, špička v informačních technologiích mezi novými členskými zeměmi Evropské unie, potřebuje na jednotku hrubého domácího produktu o polovinu energie více než Česko či Slovensko, uvádí Eurostat.

Jak si však stojíme třeba ve srovnání s vyspělým rakouským sousedem? V průměru na obyvatele tam spotřebují bezmála 8000 kilowatthodin elektřiny ročně, tedy téměř o polovinu více než u nás. Z nich a dalších zdrojů vyprodukují, opět v průměru na obyvatele, nové hodnoty za 28700 eur, o dvě třetiny více než v Česku, konstatuje dále evropský statistický úřad; při výpočtech a přepočtech přihlíží ke kupní síle.

Rozdíl v náročnosti ekonomiky, přinejmenším na spotřebu elektřiny, už nevypadá tak tragicky, i když nadále zůstává značný. Vyřeší ho, jak si představují někteří politici, omezování výroby proudu? Stavět lze přece i na rychlém hospodářském růstu provázeném podstatně pomalejším vzestupem spotřeby elektřiny, jak ho známe právě z posledního desetiletí!

Předpokládejme, že roční průměrný růst hospodářství 6,39 procenta a průměrný růst spotřeby proudu dvě procenta se udrží nejméně do roku 2020. Energetická náročnost hospodářství vyjádřená množstvím použité elektřiny klesne do té doby na 10,5 watthodiny potřebné na vytvoření jedné koruny hrubého domácího produktu. Tedy nikoli o čtyřicet procent, jak předpokládá vládní prohlášení, ale dokonce o 43 procent.

Pokračování rychlého hospodářského růstu závisí do značné míry na vnějších podmínkách, v první řadě na vývoji konjunktury v Evropské unii. Zda ekonomika využije veškeré její impulsy, pak záleží pouze na nás – a tuzemská energetika bude sehrávat velice významnou roli. Nebudeme-li do ní investovat, pak spíše negativní.

Při dvouprocentním ročním růstu se domácí poptávka po elektřině zvýší do roku 2020 téměř o třetinu. Současný čistý vývoz proudu 12 miliard kilowatthodin mezitím padne na oltář odstavování dosluhujících zdrojů, pro něž nebude palivo. Potřebovat budeme navíc bezmála 20 miliard kilowatthodin, což znamená vybudovat nejméně tři nové elektrárny velikosti tušimické nebo minimálně dva jaderné bloky velikosti temelínských.

Začne se na přípravě jejich výstavby pracovat už nyní? Nebo se budeme nadále utápět v planých řečech o potřebě snižovat energetickou náročnost ekonomiky a neúnosném plýtvání, o nichž už dávno není třeba nikoho přesvědčovat? V takovém případě se však rakouský příklad výborného využívání zdrojů stane – zřejmě natrvalo – nedostižným cílem.

Autor je členem výboru České nukleární společnosti



Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Diskuse


Stredocech
14:55
24.7.2007

qwert
15:18
24.7.2007

qwert
15:27
24.7.2007

krmič
17:48
24.7.2007

Šnek
11:43
24.7.2007

Surovec
10:38
24.7.2007

Pamětník starejch dob
18:36
24.7.2007

Šnek
10:22
24.7.2007

V.Novák
10:25
24.7.2007

Šnek
10:42
24.7.2007

RomanL
11:36
24.7.2007

Martin
10:13
24.7.2007

Pavel 76
10:24
24.7.2007

honzak
11:46
24.7.2007

jasan
8:54
24.7.2007

Alfred
9:13
24.7.2007

pavel 99
9:25
24.7.2007

Stredocech
9:51
24.7.2007

Karel
7:07
24.7.2007

Delfin
7:38
24.7.2007

Šnek
8:52
24.7.2007

NevericiTomas
10:33
24.7.2007

I.
11:35
24.7.2007

posvator
12:13
24.7.2007

míša mýval
12:37
24.7.2007

míša mýval
15:15
24.7.2007

Emp
16:42
24.7.2007

Roman Šula
0:49
24.7.2007

Rudolf
14:11
24.7.2007

P_V
0:14
24.7.2007

Ladislav N. :-)))
8:08
24.7.2007

Stein
9:10
24.7.2007

počet příspěvků: 79, poslední 25.7.2007 01:08









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.