23.7.2016 | Svátek má Libor






ENERGETIKA: Okurková sezóna a elektrárna Krümmel

14.7.2009

Zprávy už pronikly i do českých médií. Co se děje v elektrárně Krümmel? Nehrozí nám jaderná apokalypsa?

Elektrárna Krümmel se nachází na břehu Labe, přibližně 30 km jihovýchodně od Hamburku. Jedná se o elektrárnu s nejvýkonnějším varným reaktorem na světě, čistý elektrický výkon činí 1346 MWe. Doposud vyrobila cca 200 miliard kWh elektřiny. Není už z nejmladších, poprvé byla připojena k německé síti v březnu 1984.

Krümmel

Jaderná elektrárna Krümmel, zdroj: Vattenfall

Žádná z provozních událostí, které vedení elektrárny nahlásilo Spolkovému úřadu na ochranu před zářením v období od uvedení do provozu v roce 1984 až do dnešních dní, nebyla tímto úřadem hodnocena jako nehoda či havárie. Tj. ani vzdáleně neznamenala ohrožení jaderné bezpečnosti (klasifikace 0 = odchylka a 1 = anomálie dle mezinárodní stupnice INES). Už v případě JE Krümmel bylo možné zaznamenat přístup médií, který jsme mohli následně sledovat z první řady v průběhu spouštění elektrárny Temelín. Prostě jakékoliv hlášení čehokoliv bylo okamžitě interpretováno jako „důkaz“ katastrofálního technického stavu elektrárny. Mimochodem, hlášení jsou povinná a zahrnují i velmi detailní technologické události, právě proto, aby jaderný dozor měl podrobný přehled o stavu elektrárny.

Malá česká odbočkaV případě Temelína bylo toto mediální schéma (každé hlášení = nový článek, reportáž) dovedeno až k dokonalosti, kdy česká strana na základě mezistátní dohody s Rakouskem musela oznamovat i takové události, které v případě jiných jaderných elektráren na světě jednoduše zmizely v propadlišti dějin. Samozřejmě všechna oznámení byla v rakouských médiích okamžitě využívána k budování obrazu České republiky jako sebevraha hrajícího s pistolí u spánku černobylskou jadernou ruletu. A jen tak mimochodem, zajišťovala dlouhodobý nákup všech mediálních produktů, pokud tak můžeme nazvat třeba novinové články nebo televizní reportáže. Ale vraťme se zpět do Německa.

První větší mediální zásah na solar plexus utržila elektrárna Krümmel před dvěma lety, 28. června 2007. Toho dne došlo k vnitřnímu elektrickému zkratu jednoho z blokových transformátorů, který následně zapříčinil vznícení chladícího oleje, tj. celého transformátoru. Ačkoliv situace na stanovišti transformátorů byla poměrně dramatická, z hlediska reaktoru (tj. jaderné bezpečnosti) se jednalo o „standardní“ závadu v systému vyvedení elektrického výkonu s následnou aktivací systému rychlého odstavení reaktoru (nejnižší klasifikace 0 dle INES). Ovšem vlečka černého dýmu nad jadernou elektrárnou za humny Hamburku a stovka hasičů brodících se v transformátorovém oleji a hasící pěně byla mediální potravou pro novináře až do následující okurkové sezony.

Po požáru provozovatel samozřejmě musel odstranit vzniklé škody a rovněž využil nucenou odstávku k technickým modifikacím zařízení, takže elektrárna zůstala odstavena až do 19. června 2009.

Pokud jsme hovořili o mediálním zásahu na solar plexus, tak mediální rána palicí do hlavy byla elektrárně uštědřena 4. července 2009, tedy pár dní po jejím opětovném spuštění. Opět došlo k vnitřnímu zkratu jednoho ze dvou blokových transformátorů s následným rychlým odstavením reaktoru. Tentokrát však bez vzniku požáru. Z dosavadních šetření vyplývá, že dotčené transformátory mají za sebou následující výrobní čísla, přičemž opětovný výskyt stejné poruchy možná nasvědčuje technologické vadě při výrobě transformátorů. Nicméně, definitivní výsledky šetření se budou opírat o výsledky podrobných expertiz, nikoliv o neověřené spekulace. V roce 2007 nemohlo být vyšetření vnitřních částí transformátoru provedeno vzhledem k rozsahu poškození.

Pověstná koruna všemu byla nasazena oznámením z 9. července 2009 o netěsnosti jednoho palivového souboru v reaktoru. Okamžitě se vyrojily spekulace o možné souvislosti s předchozím rychlým odstavením, navíc se začaly objevovat požadavky na okamžité uzavření „nebezpečné“ elektrárny, včetně návrhů na obchodní bojkot provozovatele. Německá strana Zelených dokonce požádala o svolání mimořádného zasedání parlamentního výboru pro životní prostředí.

Popisovaný sled technických událostí a jejich příčin už žije svým vlastním mediálním životem v rámci německé mediální okurkové sezony. Problém je jaksi v tom, že mediální obraz o technice se poněkud vzdaluje technice samé.

K technické podstatě věci mohu pouze poznamenat následující:

1) vnitřní zkrat blokového transformátoru je čistě elektrická porucha, která se může projevit u jakékoliv elektrárny, např. uhelné, plynové ale také u „environmentálně akceptovatelné“ elektrárny s koncentračními slunečními kolektory a parní turbínou,

2) v případě opakovaných poruch blokových transformátorů JE Krümmel zafungovaly systémy zajištění jaderné bezpečnosti přesně dle projektových požadavků, tj. rychle, bezpečně a spolehlivě odstavily jaderný reaktor. K ohrožení jaderné bezpečnosti nedošlo ani při požáru v areálu elektrárny při první poruše,

3) ojedinělé netěsnosti jaderného paliva se objevují na všech jaderných elektrárnách na světě. V závislosti na velikosti úniku radioaktivních látek do technologických systémů elektrárny se provozovatel obvykle rozhoduje, zda postižený palivový soubor vymění ihned nebo až při pravidelné výměně paliva. V tomto případě není co řešit, protože elektrárna zůstane odstavena až do ukončení montáže nového blokového transformátoru. Ostatně uvolňování radionuklidů do technologických systémů elektrárny je pečlivě sledováno dozornými orgány všude na světě, v Německu zvláště.

Faktem je, že jaderná elektrárna Krümmel doposud splňuje německé bezpečnostní předpisy, mimochodem velmi přísné. Široce mediálně prezentované události mají sice velmi nepříznivý ekonomický dopad na provozovatele, který nemůže vyrábět a vydělávat, ale v žádném případě neohrožují bezpečnost elektrárny, a tudíž ani obyvatel v okolí. Nezakládají tedy racionální technický důvod na její okamžité odstavení.

Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Jenom bych připomněl, že ten už trochu postarší pes „uhnal“ v energetické divočině 200 miliard kWh elektřiny a zachránil tak několik německých vesnic před likvidací velkorypadly z uhelných dolů, nemluvě o částce, kterou by Němci museli vynaložit při nákupu odpovídajícího množství zemního plynu.

Převzato z Nejedly.blog.idnes.cz se souhlasem autora



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Diskuse


SUST
10:36
16.7.2009

varan
13:41
17.7.2009

Jelínková Naďa
22:35
18.7.2009

honzak
20:47
14.7.2009

M. Zima
20:33
14.7.2009

Petr Nejedlý
22:17
14.7.2009

JArda
22:34
14.7.2009

pteryx
22:55
14.7.2009

Petr Nejedlý
7:43
15.7.2009

O. M.
0:33
16.7.2009

O. M.
0:40
16.7.2009

Petr Nejedlý
8:06
15.7.2009

Petr Nejedlý
19:27
14.7.2009

Stredeocech
15:28
14.7.2009

Minutus
16:06
14.7.2009

I-Worm
17:15
14.7.2009

Minutus
19:20
14.7.2009

Minutus
12:47
14.7.2009

liberal shark
11:14
14.7.2009

M. Zima
10:23
14.7.2009

Petr Nejedlý
10:43
14.7.2009

Robert E.Lee
10:51
14.7.2009

M. Zima
12:50
14.7.2009

M. Zima
10:56
14.7.2009

Petr Nejedlý
11:15
14.7.2009

M. Zima
12:45
14.7.2009

Petr Nejedlý
14:31
14.7.2009

Robert E.Lee
10:19
14.7.2009

M. Zima
9:37
14.7.2009

M. Zima
10:19
14.7.2009

Petr Nejedlý
11:19
14.7.2009

Pardál
12:26
14.7.2009

Robert E.Lee
15:40
14.7.2009

Pardál
20:03
14.7.2009

Kanuk
18:35
14.7.2009

Mirek F.
10:03
14.7.2009

Kiri
6:25
14.7.2009

počet příspěvků: 70, poslední 18.7.2009 10:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.