Německá vláda rozhodla, že země opustí výrobu elektřiny z jádra co nejrychleji. Definitivní rozhodnutí by kabinet Angely Merkelové měl učinit v červnu a parlament ho schválit v červenci. Nejsilnější evropská ekonomika tím sobě i sousedům zadělává na velké potíže.

Je to asi trochu smutné, ale Němci opět rozhodují o nás bez nás. Je jim to sice těžké vytýkat, ale jejich dobrovolné rozhodnutí zavraždit svou vlastní ekonomiku velmi rychlým utlumením jaderné energetiky se projeví nejen na životní úrovni lidí žijících mezi Rýnem a Šumavou, ale i na životní úrovni ostatních Evropanů, a na té české především. Naše závislost na vývoji německé ekonomiky je docela fatální. Dnes je úspěšný rozvoj německého exportu tahounem exportu českého. A o tom, že zásadní rozhodnutí o energetice, k němuž přistoupila vláda Angely Merkelové, bude mít dopad na ekonomiku země a potažmo i celé Evropy, je nasnadě.

Jednou pro, podruhé proti

Je to rozhodnutí o to podivnější, že tatáž vláda loni rozhodla, že původní záměr utlumit jadernou energetiku někdy do roku 2025, který přijala dřívější vládní koalice sociálních demokratů a Zelených, reviduje, a výrazně prodloužila život již stojícím jaderným reaktorům. A měla pro to dost silných ekonomických argumentů, kterými přesvědčila nemalou část veřejnosti. Tyto argumenty havárie v japonské Fukušimě nijak nezpochybnila. I dnes z německých obchodních kruhů zaznívá zděšení. Náklady na rychlé uzavření jaderek se srovnávají s cenou, kterou Němci zaplatili za sjednocení země od roku 1989. Jenže fukušimská panika způsobila vládní koalici volební výprask v Bádensku-Württembersku a to asi váží více než energetická bezpečnost země.

Nahradit sedmnáct jaderných elektráren během deseti či jedenácti let bude předně nesmírně nákladné pro německé firmy i domácnosti. Ale vzhledem k otevřenosti trhu s elektrickou energií v Evropské unii se bude růst německých cen šířit po celé Evropě. Česko bude rychle na řadě. A nebude to jen proto, že Němci budou najednou dovážet spoustu elektřiny z okolních států. Vážné dopady bude mít další rozvoj německých alternativních zdrojů, které již v současnosti silně destabilizují přenosové soustavy na podstatné části kontinentu. Aby nedocházelo k výpadkům sítí, budou muset všechny sousední státy Německa investovat miliardy eur do svých přenosových soustav, což pak zaplatí, samozřejmě, v cenách elektrické energie. To se děje již nyní, protože situace je již poměrné vážná a ne zcela bezpečná. Další rozšiřování větrných a solárních parků situaci jen dál zkomplikuje a prodraží.

Rusové si mnou ruce

Je také stoprocentně jisté, že dále významně naroste závislost Evropy na dovozu zemního plynu. Přitom dominantní dodavatel plynu pro Evropu, ruský gigant Gazprom, již nyní hlásí, že ceny plynu porostou v dohledné době z 350 dolarů za tisíc krychlových metrů plynu na 500 dolarů. A pokud největší evropská ekonomika nahradí z podstatné části jádro plynem, bude hůř. Navíc těch plynových elektráren bude muset vyrůst hodně. Obnovitelné zdroje totiž mají jeden zásadní problém, a tím je totální nespolehlivost dodávek. Prostě sluníčko v noci nesvítí, zatímco žárovky by právě v noci asi svítit měly, a vítr také občas nezafouká. A pak musí naskočit rychle záložní zdroje, což jsou dnes takřka výhradně plynové elektrárny.

Dražší energie, už dnes zatížená absurdním bojem s klimatem, dostane další ránu, a s tím poklesne i konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Je samozřejmě nesporné, že bezpečnost lidí musí být na prvním místě, a teprve potom se můžeme bavit nad náklady. Fukušimská havárie asi v této souvislosti něco znamená. Rozsah úniku radioaktivity je mimořádný a srovnání s Černobylem až tak nekulhá. Z prvních analýz vyplývá, že obsluha elektrárny také nereagovala úplně včas. Přesto počty lidí vystavených nebezpečnémíře ozáření nejsou vysoké, havarijní plány fungovaly, tak jak měly, a uchránily obyvatelstvo od podstatně horších dopadů. To lze konstatovat už dnes, ačkoli na definitivní výsledky si ještě budeme muset počkat.

Přísný jaderný metr jinde neplatí

Jaderný průmysl je přitom jediným odvětvím na světě, které systematicky analyzuje všechny malé i ty nejmenší havárie a aktualizuje pravidla provozu elektráren, tak aby odpovídaly nejnovějším poznatkům.

Například v chemickém průmyslu nic takového neexistuje, ačkoli nebezpečí hrozící z havárií je srovnatelné a těch hrobů je zde také podstatně více. Jádro vzbuzuje stále příliš iracionálního strachu, který je navíc podporován různými zájmovými skupinami. Ty dokázaly na téměř tři desetiletí zablokovat rozvoj jaderných technologií. Přitom tento rozvoj by „rizikové“ technologie učinil mnohem bezpečnějšími.

Japonci to zřejmě chápou, protože své jaderné elektrárny ani po Fukušimě zavírat nebudou, ačkoli mohou i v budoucnu očekávat mnoho silných zemětřesení a vln tsunami. Němci je zavírat chtějí, ačkoli jim zemětřesení nehrozí a tsunami se opravdu Německem nepřevalí. Snad ti Japonci budou alespoň létat utrácet na Oktoberfest do Mnichova. Tam asi tu konkurenceschopnost udržíme.

MfD, 26.5.2011

Autor je šéfredaktor týdeníku Euro