16.7.2019 | Svátek má Luboš


ENERGETIKA: Limity těžby uhlí a jaderná (sluneční?) budoucnost

14.7.2011

Čím větší letní horka, tím větší starosti s teplem a vším, co nám poskytuje elektřina po celý náš život. Není jich málo. U největšího centrálního zdroje tepla jsem získal informace o tom, jaká opatření mají vést ke snížení spotřeby hnědého uhlí v příštích letech. Tady jsou:

● postupně se již nyní modernizují části hnědouhelných elektráren - Tisová (okres Sokolov), Poříčí u Trutnova, Hodonín, Ledvice (okres Teplice), Tušimice (okres Chomutov) a Prunéřov (rovněž okres Chomutov), ostatní mají být během deseti let 2013 – 2023 odstaveny,

● elektrárna Chvaletice u Pardubic se přestaví do roku 2015 na černé uhlí (vlastní totiž velký černouhelný důl v Polsku!), a nahradí tak odstavovanou elektrárnu Mělník I s Energetickým průmyslovým holdingem,

● v Mělníku (vlastně v Horních Počaplech) bude postavena do roku 2016 elektrárna na zemní plyn o výkonu 840 MW, přesně taková, jaká už se buduje v Počeradech na Lounsku,

● a konečně jihočeský Temelín: tady se připravuje dostavba dvou jaderných bloků, každý o výkonu 1000 až 1600 MW.

Dlouhodobá potřeba elektřiny bude nadále plně uspokojena výrobními kapacitami v naší zemi. Naopak na její nižší spotřebu mají už dnes vliv zateplování objektů, některé obnovitelné zdroje elektřiny, náhrada zemním plynem, ale zvláště pak se počítá s nižší spotřebou uhlí během deseti let – dokonce v domácnostech nejméně o polovinu. Do dvaceti let se má uhlí k vytápění používat jen minimálně.

I když zůstanou zachovány územní limity těžby hnědého uhlí, došlo by v roce 2035 k jeho ročnímu deficitu v rozmezí čtyř až osmi miliónů tun. Tato krize souvisí s vyčerpáním všech disponibilních zásob uhlí na lomu Bílina, kde jsou ještě nejméně 104 milióny tun. Právě posun těchto limitů má vyřešit zásobování hnědým uhlím po roce 2035 – dokonce až za rok 2050.

Odborníci ing. Martin Kloz, CSc. a JUDr. Ing. Petr Petržílek, PhD. zpracovali analýzu vycházející z toho, že loni v roce 2010 činila spotřeba hnědého uhlí 14,5 mil. tun, což je nadále neudržitelné. Opatření ke snižování jeho spotřeby si vyžadují nejméně 70 miliard Kč ročně. Která opatření to jsou?

Zvyšuje se podíl hnědého uhlí ve výtopnách, které duálně spalují hnědé uhlí a zemní plyn, omezuje se nevynucená kondenzační výroba elektřiny s nízkou účinností, odstavují se staré výrobní jednotky, celkově se hnědé uhlí nahrazuje zemním plynem, ale také některými obnovitelnými zdroji (jimiž je biomasa, geotermální energie, solární teplo), samozřejmě již uvedená jaderná energie, využití komunálního odpadu a v neposlední řadě také omezení exportu elektřiny.

Co by však veřejnost měla vědět, že deficit hnědého uhlí po roce 2012 není způsoben jeho budoucím nedostatkem v naší zemi. Je vytvářen uměle hlavně společností CCG (Czech Coal Group) se sídlem v Praze a rezidencí v Mostě (o její rozsáhlé aktivitě lze dohledat množství informací na jejích webových stránkách). Ale energetičtí odborníci tvrdí, že tato společnost bez geologických, technických a technologických důvodů omezuje těžbu uhlí, zvyšuje jeho cenu, snaží se ponechat nevytěžené uhlí v zemi, dokud jeho ceny nevzrostou opět na požadovanou úroveń. To je ten tlak, proti němuž nejsou mechanismy, páky? Tak se musí ptát každý občan této země, ale odpovědi se zatím nedočká.

Proto se jedná o prolomení limitů na Lomu ČSA (dříve Čs. armády) pod úpatím Krušných hor (jde o obce Vysoká Pec, Černice a bývalé Komořany). Zde těží Litvínovská uhelná, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008. Vyznejte se v tom! Co je za těmito územními limity? Při roční těžbě 6 miliónů tun by se životnost tohoto lomu prodloužila do roku 2072 – pro odborníky: jde přitom o uhlí s výhřevností 17,5 Gj/t. Další zásoby jsou k dispozici v navazujících etapách, kdy jde

o dalších 486 miliónů tun zásob s výhřevností 15 GJ/t. Při roční těžbě 8 miliónů tun je životnost těchto zásob až do roku 2132. To už tady nikdo z nás nebude…

Hnědého uhlí je tedy u nás dostatek.pro příštích 20 let a pokud budou posunuty limity těžby na lomu Bílina (na hranicích okresů Most a Teplice, v jehož blízkosti je kromě Bíliny ještě Duchcov, Ledvice, vesnice Braňany a již zaniklé Libkovice), tak máme hnědého uhlí dostatek na 40 let! Lom patří pod a.s. Severočeské doly. Prolomení územních limitů těžby na lomu ČSA není rozhodně nutné a sektor centrálního zásobování teplem je ani nepotřebuje.

Jenomže tu jde o střet zájmů: obce Horní Jiřetín a Černice (obě mají celkem asi 2000 obyvatel) by musely být zlikvidovány a další těžba v následujících letech by vyžadovala dokonce likvidaci celého komplexu chemických závodů Unipetrol Litvínov. A nejen to, muselo by se zlikvidovat několik silnic, například přístup k zámku Jezeří, do obcí Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves a Bradnov), postavit je jinde. Zásadně by se musel změnit vodní režim a odtokové poměry ze svahů Krušných hor (svést by se musely pod svahy). Zanikly by zdejší lesy a již dnes je zde nestabilní riziko sesuvů půdy, které by se dotklo okraje Litvínova. Znovu tu vystupuje nepředvídatelné a netransparentrní jednání společnosti CCG, které vyhovuje současné legislativní prostředí.

Tady je vážný úkol ještě pro Nečasovu vládu, zůstane-li u moci: měla by co nejdříve stanovit obecný rámec pro těžbu hnědého uhlí, nechat uskutečnit odpis zásob za limity na dole ČSA, posunout linii limitů těžby na dole Bílina a zásoby za nově stanovenou linií pro ukončení těžby odepsat, dále vytvořit podmínky pro využití možností náhrady hnědého uhlí, vytvořit dostupné dotační zdroje zaměřené na náhrady a úspory hnědého uhlí, a konečně také uzavřít příslušnou dohodu s a. s. ČEZ jako vlastníkem dolu Bílina. Nemluvě o legislativních nástrojích pro případnou regulaci vývozu elektřiny do zahraničí.

Taková jsou doporučení uvedené dvojice energetických analytiků, které jsem obdržel k dispozici pro všeobecné seznámení.

Zároveň jsem si vyslechl mínění našich zástupců v Evropském parlamentu, že nazrál čas řešit energetickou situaci Evropy jako celku. To představuje množství s tím spojených sociálních problémů, ale také problémů legislativních, protože nikdo by neměl mít právo odstřihnout toho či onoho partnera od přívodu k energiím. Zatímco Francie a naše země podporují výrobu elektřiny z jádra, ostatní země postupně ztrácejí v jadernou energetiku důvěru. Tady se vynořují všechna bezpečnostní rizika, ale stejně tak vážná jsou rizika ze spalování uhlí spolu s likvidací emisí, zdravotním zatěžováním obyvatelstva, devastací krajiny.

Jak reagovat na skutečnost, že Čína staví každý týden jednu jadernou elektrárnu, že se připravují množivé reaktory tzv. čtvrté generace, a to jak v Číně, Francii, tak ve Finsku? Že naše strojírenství je známo výrobou jaderných zařízení, která patří k vývozním artiklům a zájem o ně stoupá? Nebo jiná skutečnost: 800 000 lidí po havárii v Černobylu se dožaduje odškodnění, ale přitom titíž lidé jsou pro jadernou energii v budoucích letech. Bude rozhodně bezpečnější po těch haváriích, je čistá a má množství dalších výhod. K celkovému pochopení komplexu problémů ještě jeden, specifický pro naši zemi. Jde o nevyřešené problémy kolem dovozu ropy: ročně platíme Rusku miliardy za její dovozy. Vždyť téměř 43 % energie je u nás z dovozu!

Každá země Evropy má své energetické problémy, my patříme k těm malým s velkými problémy. Proto mnozí odborníci hodlají odpovědět na velkou výzvu pro naši civilizaci a podpořit myšlenku vytvoření integrované energetické politiky všech 27 zemí Evropské unie. S energií je nutno zacházet úsporně a hledat její další nevyčerpatelné zdroje. A „bonbónek“ nakonec: což uvažovat s využitím solární energie z Afriky? Tam by se mohl napřít energetický výzkum Evropy!



Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Diskuse


počet příspěvků: 16, poslední 14.7.2011 10:49









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.