26.5.2019 | Svátek má Filip


ENERGETIKA: Japonská tsunami a německé jaderné elektrárny

11.4.2011

V souvislosti s dramatickou situací v jaderné elektrárně Fukušima rozhodla německá vláda dočasně pozastavit provoz sedmi reaktorů. Jaké jsou dopady na německou energetiku?

Kancléřka Angela Merkelová po dohodě s pěti ministerskými předsedy dotčených spolkových zemí vyhlásila v polovině března tříměsíční moratorium na provoz sedmi nejstarších německých jaderných elektráren.

Elektrárny dotčené moratoriemMoratorium se vztahuje na elektrárny uvedené do provozu před koncem roku 1980:

mor

Při pohledu na mapu vidíme, že s výjimkou dvou bloků (Brunsbüttel, Unterweser) byly moratoriem dotčeny především elektrárny v jižní části země, tj. v Hesensku, Bádensku-Württembersku a Bavorsku.

JE_DE_Moratorium

Jaderné elektrárny dotčené moratoriem z 3/2011 (červeně vykřížkovány autorem) Zdroj: výchozí grafika Wikipedia (DE)

K základním informacím podotýkám, že elektrárna Brunsbüttel (Vattenfall) nebyla v provozu již od července 2007 a její opětovné najetí bylo nepravděpodobné i před moratoriem. V případě elektrárny Neckarwestheim 1 oznámila společnost EnBW záměr neobnovovat provoz ani po skončení moratoria. Oba provozovatelé totiž už před zahájením moratoria zvažovali, zda se jim vzhledem ke stáří bloků a očekávané době provozu ekonomicky vyplatí investovat dodatečné finanční prostředky do technických opatření vyžadovaných průběžně se zpřísňujícími bezpečnostními požadavky. Obdobný závěr pravděpodobně učiní EnBW i pro Phillipsburg 1.

Technické dopady moratoriaJsou naprosto zřejmé a neoddiskutovatelné. Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft (BDEW) provedl analýzu německého dovozu a vývozu elektřiny v průběhu března 2011.

Export_Import_3_20011

Vývoz a dovoz elektřiny v Německu v březnu 2011 Zdroj: BDEW

Z grafu je jasně patrné, že s platností moratoria od 16/17 března se výsledné saldo přesunulo ze záporných hodnot (vývoz) do kladných hodnot (dovoz) a Německo stalo čistým dovozcem elektřiny s průměrným denním dovozem cca 50 GWh, což převyšuje celodenní výrobu obou temelínských bloků. Z dílčích bilancí vyplývá, že v druhé polovině března se dovoz z Francie do Německa zvýšil oproti první polovině března o 97% a z České republiky o 104%. Zároveň se snížil vývoz z Německa do Švýcarska o 61% a do Holandska o 46%.

Ekonomické dopadyPorovnáním údajů z energetické burzy v Lipsku (EEX) ke dni 31. března oproti 10. březnu můžeme konstatovat navýšení cen elektřiny „Baseload“ a „Peakload“ o 12-15% a setrvání na těchto zvýšených hodnotách. Přikládám graf pro „Baseload“ pro kontrakty na zbývající kvartály r. 2011 a rok 2012.

eex

Ceny elektřiny „Baseload“ na energetické burze EEX v Lipsku v březnu 2011 Zdroj: BDEW

Je zřejmé, že subjekty německého trhu s elektřinou se budou snažit při první možné příležitosti přesunout ekonomickou zátěž zvýšených cen nakupované elektřiny na koncové spotřebitele.

Iluze o náhradě výpadku výroby z jádra obnovitelnými zdroji

Nabízí se otázka, jakým způsobem budou němečtí dodavatelé elektřiny kompenzovat výpadek více než 6 300 MW v jádře (bez již dříve odstavené JE Brunsbüttel) a proč nebyl promptně vyrovnán výrobou o obnovitelných zdrojů, např. z větrných farem v Severním a Baltském moři.

Obnovitelné zdroje (OZE) v Německu sice zažívají v posledních patnácti letech neuvěřitelný rozvoj, ovšem stále jich není dost a jejich skladba není natolik propracována, aby mohly převzít na svá bedra hlavní zátěž německé elektroenergetiky. Údaje EnBW za rok 2008 uvádí podíl OZE na výrobě elektřiny 15%, na jádro připadá 23%, fosilní paliva 56% a zbývajících 6% připadá na tzv. ostatní zdroje. Takže už pouze z pohledu bilancí zdrojů je zřejmé, že „jaderná elektřina“ bude z velké míry nahrazena fosilními zdroji (černé a hnědé uhlí, plyn).

Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že značná část OZE je instalována v severní části Německa, zatímco odstavené jaderné elektrárny se nacházejí na jihu (viz výše uvedená mapa). Takže i v případě dostatku OZE a dlouhodobě optimálních klimatických podmínek pro zajištění dostatečné výroby je nutné elektřinu přivádět ze severu na jih po linkách velmi vysokého napětí. Vzhledem k tomu, že jednou z nejoblíbenějších aktivit zelených iniciativ (nejenom) v Německu je blokování výstavby energetické infrastruktury, tak Němci prozatím nemají dostatek vedení, kterými by mohli tuto „správnou elektřinu“ na jih země dostat. Nedávno jsem publikoval na blogu článek na toto téma. Podle studií DENA v Německu chybí pro radikální navýšení podílu OZE (plánováno 39% v r. 2025) cca 3400-3600 km vedení VVN. A jen tak mimochodem trochu reality, Němci nejsou schopni investičně připravit a postavit delší vedení VVN za méně než dvanáct let. Kupříkladu o vedení Schwerin – Hamburg a Weimar – severní Bavorsko přes Durynský les se hovoří už více než 20 let. Výsledkem je, že po zahájení moratoria jedou stávající linky sever - jih „na doraz“.

Hrozí v Německu blackout?

Je sice pravdou, že k závažným problémům v elektrizační soustavě může dojít z mnohem banálnějších příčin, než je odstavení sedmi resp. šesti jaderných elektráren (jeden kuriózní „námořnický“ případ popisuji zde), nicméně blackout bezprostředně nehrozí. Zprávy publikované v německém tisku vznikly novinářskou interpretací vyjádření jednoho z manažerů RWE ohledně možného budoucího vývoje po odstavení všech jaderných elektráren na jihu Německa bez dostavby potřebné infrastruktury, tj. vedení a přečerpávacích elektráren. Evropští operátoři sítí využívají systémy tzv. automatického frekvenčního odlehčování zátěže, což v reálu znamená nucené vypínání spotřebitelů v případě převážení spotřeby nad výrobou elektřiny. Ovšem při vzniku skutečně vážných problémů mohou být vypínány celé městské čtvrti nebo dokonce i města.

Rozhodně lze ale konstatovat, že operátorům sítí na jihu Německa se zúžil prostor na řešení nenadálých přechodových stavů – např. výpadku některého z kriticky zatížených vedení, včetně silně zatížených přívodních linek ze zahraničí, které nemají pod svoji přímou kontrolou. Toto vše jim r

ozhodně klidnější službu nepřinese. Moratorium způsobilo a ještě způsobí mnohým zodpovědným osobám v německé elektroenergetice bezesné noci. Lze očekávat, že se jedná pouze o začátek dlouhodobějších potíží, protože na květen jsou plánovány pravidelné odstávky dalších 8000 MW uhelných a jaderných elektráren. A to už se dispečeři síťových operátorů možná začnou obávat chodit do práce.

Převzato z Nejedly.blog.idnes.cz se souhlasem autora



Rodičák se zvýší, návrh konečně míří do Sněmovny
Rodičák se zvýší, návrh konečně míří do Sněmovny

Vláda dnes potvrdila, že od 1. ledna 2020 zvýší rodičovský příspěvek z 220 tisíc na 300 tisíc. Na vyšší sociální dávku se mohou těšit novopečení rodiče i ti, kdo příspěvek v současnosti pobírají.

Diskuse


P. Fiala
18:39
12.4.2011

B. Rybák
10:12
13.4.2011

P. Nejedlý
18:29
14.4.2011

B. Rybák
13:09
12.4.2011

V. Kolman
13:23
11.4.2011

B. Uhlich
15:03
11.4.2011

V. Kolman
15:57
11.4.2011

J. Dobrý
16:33
11.4.2011

V. Novák
16:45
11.4.2011

P. Nejedlý
16:55
11.4.2011

P. Nejedlý
16:59
11.4.2011

V. Kolman
7:51
12.4.2011

J. Dobrý
13:07
11.4.2011

V. Hošek
14:48
11.4.2011

J. Dobrý
15:50
11.4.2011

V. Kolman
16:19
11.4.2011

J. Dobrý
16:43
11.4.2011

počet příspěvků: 17, poslední 14.4.2011 06:29









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.