Minulý týden finský parlament přijal usnesení, které svou koncepčností dokonce značně předčí rozhodnutí švédské. Finský parlament totiž rozhodl, že země postaví dva nové velké jaderné reaktory, které posílí finskou energetickou nezávislost a bezpečnost.

Finsko dnes provozuje čtyři jaderné reaktory, pátý je ve stavbě. V roce 2020 tedy bude Finsko, země s necelými 5,5 miliónu obyvatel, provozovat sedm jaderných reaktorů.

Finsko je, podobně jako Švédsko, zemí s velkou spotřebou elektřiny. Na rozdíl od Švédska, kde kolem 40 % elektřiny je vyráběno ve vodních elektrárnách, vyrábí Finsko pouze kolem 16 % elektřiny z vody (u nás necelá 4%); skoro stejné množství importuje ze zahraničí (hlavně z Ruska). Více než 50 % elektřiny vyrábí Finsko z importovaného uhlí (z Polska) a zemního plynu (z Ruska).

Moudré rozhodnutí finských zákonodárců lze pouze uvítat. Bez jaderné energetiky totiž Evropská unie nedokáže posílit svou energetickou nezávislost a bezpečnost.

Čím dál tím víc evropských zemí si uvědomuje tuto jednoduchou energetickou azbuku a začíná měnit svá problematická rozhodnutí, přijatá často v hysterické atmosféře, vyvolané většinou zelenými či krajně levicovými politickými seskupeními. S Voskovcem a Werichem bych se zeptal, zda to zeleně-levicová seskupení dělají z hlouposti, či za cizí peníze. Pro daňové poplatníky však v této nezodpovědné energetické politice není žádný velký rozdíl: bude pro ně znamenat pouze vyšší daně a vyšší životní náklady.

Naši spotřebitelé i naši politici se o "koncepčnosti" naší energetické politiky mohli přesvědčit zcela nedávno, když se hledala záchrana před absurdními výkupními cenami, schválenými v ČR pro fotovoltaické elektrárny.

Právo, 7.7.2010

Autor je jaderný fyzik