Teplárenské firmy a spol. mají poslední možnost, jak si zajistit dodávky hnědého uhlí pro období let 2013 až 2020. Stačí, když se přihlásí se do aukce pořádané Czech Coal a předloží nejvyšší nabídku. Zájem bude obrovský. Další šance, jak získat uhlí, se zřejmě brzy opakovat nebudou - pokud vůbec někdy. "Již teď je jasné, že poptávka mnohonásobně převýší nabídku a na všechny se nedostane. A stoupne cena hnědého uhlí na trhu o desítky procent," tvrdí jeden ze zájemců.

Do konce měsíce

Czech Coal (CC) vyhlásila aukci na doprodej uhlí z lomu ČSA letos v červnu. Draží se kontrakt na dodávky uhlí v letech 2013 až 2020. Zájemci se mohou přihlásit nejpozději do konce října. Samotná aukce se uskuteční 19. listopadu. V nabídce je zhruba 750 kilotun uhlí ročně z lomu Československé armády (ČSA). Nejmenší objem, na který mohou zájemci předkládat nabídky, je deset kilotun. Vyhrává nejvyšší cena. CC do pravidel aukce napsala, že firma má právo výsledky aukce zrušit. To zřejmě pro případ, že by nabízené ceny nesplnily představy majitelů těžební firmy. V opačném případě podepíše Czech Coal smlouvu s výhercem do konce letošního roku.

CC původně počítala s tím, že v aukci nabídne odběratelům i "volné" uhlí ze svého dalšího dolu - z Vršan. Tyto zásoby jsou však momentálně zablokované kvůli sporu těžařů a firmy ČEZ. Energetici tvrdí, že na základě uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí mají právo uzavřít s těžaři dlouhodobý kontrakt na dodávku uhlí z Vršan. CC naopak tvrdí, že ČEZ na podepsání takové smlouvy nárok nemá. Spor skončil u soudu, který zatím nerozhodl, kdo je v uvedeném sporu v právu. A jak tvrdí právní zástupci obou firem, jen tak rychle nerozhodne - výsledky lze očekávat nejdříve do dvou let. "Czech Coal tudíž nemůže dát tohle uhlí do aukce. Jakmile se spory vyřeší, jsou dvě možnosti. První je, že ČEZ vyhraje a získá kontrakt. Druhou možností pak je, že energetická firma prohraje a my dáme uhlí z Vršan do aukce," upozornil spolumajitel těžební firmy Petr Pudil. Je tu však ještě jedna možnost, kterou nezmínil. Majitelé CC se pravidelně setkávají na neformálních schůzkách s vedením energetického koncernu. Ten má zájem o koupi celého těžebního podniku. "Požadovaná cena je však příliš vysoká," konstatoval zdroj blízký jednání. Majitelé Mostecké uhelné zase firmě ČEZ navrhují, aby jim prodal svou elektrárnu v Počeradech. Ten to odmítá.

Jistota zdražení

Ekonomové upozorňují, že aukce Czech Coal zajistí prodej uhlí za nejvyšší možné ceny, které je trh schopný akceptovat. Firma však současně získá i jistotu, že podnik nikdo z odběratelů, na které se uhlí v soutěži nedostalo, neobviní CC z porušování dominantního postavení na trhu. "Je to elegantní řešení, jak vyšponovat ceny, krýt si záda a ještě vyvíjet tlak na vládu kvůli územním ekologickým limitům," konstatoval šéf jedné z firem, která se aukce zúčastní. "Nezbývá nám nic jiného než se aukce zúčastnit. Přitom nemáme jistotu, že budeme úspěšní, přestože nabídneme cenu, která je o desítky procent vyšší než ta současná. Může přijít nějaký obchodník, spekulant, uhlí skoupit a pak trh vydírat," vysvětlil. Jméno si nepřál s ohledem na citlivost tématu zveřejnit.

A co majitelé Czech Coal? "O kolik se ceny budou lišit od současných si netroufnu spekulovat. A ani nemohu. V opačném případě bych se vystavoval nebezpečí, že mě někdo nařkne, že manipuluji s cenou nebo trhem," konstatoval Pudil. Současně přiznává, že chápe odběratele firmy, kteří jsou kvůli hrozícímu nedostatku uhlí ve složité situaci. A to především proto, že vláda stále blokuje rozšíření územních těžebních limitů. "My jsme tuto situaci nezavinili. Naopak, naším zájmem bylo pokračovat v těžbě za hranice územních limitů. Bohužel stát blokuje přístup k zásobám, a proto musíme těžit dle referenčního scénáře. S tím, že se těžba na lomu ČSA zastaví po roce 2020. Navíc od roku 2013 lokalita nevyprodukuje 5,2 milionu tun jako dnes, ale jen 2,5 milionu tun," konstatoval Pudil.

A bude hůř. Stále méně těží i další dvě hnědouhelné firmy. Třeba Sokolovská uhelná omezuje těžbu z 10,5 na devět milionů tun a po roce 2025 s ní definitivně skončí. Útlum těžby však zasáhl i Severočeské doly, které patří energetické firmě ČEZ. "Na trhu najednou chybí spousta uhlí a zákazníci nejsou v jednoduché situaci. To je fakt," konstatoval Pudil.

A opět zdůraznil, že za hrozícím nedostatkem uhlí na českém trhu je odmítavý postoj státní správy zrušit územní limity na těžbu hnědého uhlí. Ty udávají hranice, kam až se může těžit. S jeho tvrzením souhlasí i odběratelé závislí na dodávkách suroviny z lomů vlastněných skupinou Czech Coal. Situace se týká především dolu ČSA. Současné zásoby, které je možné vytěžit, odpovídaly počátkem letošního roku 47,8 milionu tun hnědého uhlí. Přitom za limity leží dalších 287 milionů tun.

Za několik let je pozdě

"MUS určitě nepláče nad tím, že nejsou prolomeny limity a že by proto nějak dramaticky klesla hodnota firmy. Firma má dobývací prostor vydaný státem. Chybí jí oficiální krok - získat povolení k hornické činnosti. Navíc lze předpokládat, že po příštích parlamentních volbách za dva roky bude ve vládě chybět Strana zelených, která je v současnosti největší překážkou pro prolomení územních limitů," tvrdí dobře informovaný zdroj. A dodává, že CC může být jedno, zda získá povolení těžit uhlí za limity letos, za dva roky nebo za deset let. "Jedno to však není odběratelům, kteří se kvůli nedostatku suroviny mohou dostat do existenčních potíží," vysvětlil.

Ohrožené teplo

K firmám nejvíce ohroženým budoucím nedostatkem hnědého uhlí bezpochyby patří zhruba 30 tepláren. Firmy začínají tvrdě tlačit na vládu, aby přehodnotila svůj postoj k územním limitům. Minulý týden dokonce Teplárenský svaz svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které prezentoval několik scénářů dalšího vývoje v oboru, tedy bez dodávek uhlí. "Situace je opravdu vážná. Pokud vláda nerozhodne o prolomení současných územních limitů na těžbu hnědého uhlí, může nastat v oblasti zásobování obyvatelstva teplem velká krize a cenový šok," shodují se zástupci Teplárenského sdružení. Jeho součástí jsou nejvýznamnější firmy z oboru. Tepelnými energiemi zásobují zhruba milion domácností a na celkové produkci elektřiny v Česku se podílejí 35 procenty. Většina teplárenských firem má podepsané kontrakty na uhlí jen do let 2009 až 2015. A uzavření dalších nebude s ohledem na nedostatek vytěžitelných zásob možné. Teplárny upozorňují, že sice existují dvě varianty, jak nedostatek uhlí nahradit - přestavět teplárenské kotle na spalování zemního plynu nebo na dřevní štěpky -, obě jsou však ekonomicky velmi nevýhodné. Důvodů je několik. Především nelze v takovém krátkém časovém horizontu sehnat za rozumnou cenu kotle a další s tím související zřízení. "Pokud by teplárny přešly z hnědého uhlí na biomasu, lze jen stěží předpokládat, že jí seženou na českém trhu dostatečné množství," upozornil Teplárenský svaz. V tuzemských lesích lze ročně vyprodukovat zhruba 1,6 milionu tun dřevní štěpky, po přestavbě by však spotřeba 30 tepláren odpovídala zhruba jedenáctinásobku. Taková masivní rekonstrukce by navíc i citelně zdražila teplo. V případě přestavby kotlů na zemí plyn by byla v porovnání s produkcí z uhlí kolem roku 2012 cena 1110 až 1200 korun za gigajoule, bez daně z přidané hodnoty. Proti současným cenám je to zhruba trojnásobek. Cena gigajoulu vyrobeného v novém zdroji z dřevní štěpky může v některých případech dosáhnout 2000 korun.

Unipetrol

Problémy však může mít i firma Unipetrol, respektive její závody v Litvínově (dříve Chemopetrol). Ta totiž z mosteckého uhlí vyrábí takřka veškerou energii, kterou potřebuje k provozu. Zdroje týdeníku EURO, obeznámené se situací, dokonce tvrdí, že pokud firma nevyhraje v aukci nebo nesežene uhlí někde jinde, může mít vážné existenční potíže. "Bez dodávek uhlí mohou fabriku zavřít," konstatuje dobře informovaný zdroj. Potíže přiznává i mateřský Unipetrol. "Společnost Unipetrol, která má výrobní závody v areálu Záluží u Mostu, má zajištěné dodávky uhlí pouze ve střednědobém horizontu," konstatuje mluvčí mateřského holdingu Blanka Růžičková. Dle informací týdeníku EURO má firma pro svůj závod v Záluží zajištěné dodávky uhlí do roku 2012. Přitom ze zmíněného místa zásobuje energiemi právě provozy v Litvínově a okolí. Zda se firma zúčastní aukce vypsané Mosteckou uhelnou společností, zatím její vedení nerozhodlo. V současné době pouze analyzuje situaci a připravuje se na případnou účast v boji o kontrakty. "Souběžně s tím zkoumáme i další možnosti na trhu, jak si zajistit dodávky uhlí z jiných zdrojů. Společnost nemá v současnosti alternativní možnost k zajištění technologických par potřebných pro chemické výroby. Alternativní zajištění elektřiny je limitováno technickými parametry lokální distribuční soustavy. Technické řešení těchto problémů není realizovatelné ve střednědobém horizontu a vyžadovalo by vysoké investiční náklady," konstatovala Růžičková. Jinak řečeno, pokud se nepodaří sehnat uhlí, nebude firma schopna produkovat zboží za konkurenceschopnou cenu. Ve finále to může dospět až tak daleko, že podnik v Litvínově skončí. O této variantě však vedení Unipetrolu nechce hovořit. Na otázku, jak tedy hodlá firma situaci řešit, Unipetrol v prohlášení zaslaném týdeníku EURO odpověděl: "Problém zainteresovaných účastníků trhu s uhlím nelze úspěšně vyřešit na regionální úrovni. Kterýkoli jednotlivý odběratel ji může vyřešit jedině na úkor ostatních odběratelů. Provedené odborné analýzy jednoznačně prokazují, že jde o velmi vážný problém. Jeho globální řešení je možné pouze na úrovni vlády." Jedno řešení však firma navrhuje. Podobné jako další nervózní odběratelé závislí na dodávkách uhlí z Mostecka. "Provedené odborné analýzy jednoznačně ukazují, že se český průmysl a energetika dostanou bez rozšíření těžby za územní ekologické limity do obtížné situace," dodala Růžičková.

Týdeník Euro 44/2008

redaktor týdeníku