25.4.2024 | Svátek má Marek


EKONOMIKA: Zpoplatnění osobních aut na německých dálnicích

12.12.2016

Česká media průběžně informují o záměru Německa zavést zpoplatnění dálnic i pro osobní vozidla. Záměr je prezentován jako změna diskriminující zahraniční řidiče - bez toho, aby byly poskytnuty úplné informace o celé problematice.

Tato diskriminace má spočívat v tom, že zahraniční řidiči osobních vozidel dnes za použití dálnice neplatí a v budoucnosti budou platit paušální částku za užívání po určitou dobu (dálniční známka). Takto vybrané peníze budou sice příjmem státního rozpočtu jako daň „sui generis“, ale budou asignovány ve prospěch správce této části silniční sítě.

V současné době je to tak, že daňoví rezidenti v Německu platí různé specifické daně (spotřební daň z pohonných hmot, daň z registrace vozidla, poplatky za průjezd zpoplatněnými tunely, poplatek za emisní známku, řidiči nákladních vozidel mýto apod.). Daňovým rezidentem se tedy může stát i zahraniční řidič tankující v Německu nebo platící poplatek za průjezd tunelem či za emisní známku.

Z ekonomického pohledu je zřejmé, že řidič auta jedoucího po pozemních komunikacích vždycky generuje náklady, které musely být vynaloženy, aby mohl dosáhnout svého cíle (dojížďka do zaměstnání, místo dovolené apod.). Jestliže jsou tyto náklady uhrazeny z daní zajišťovanými výše uvedenými zdroji, pak je jasné, že zde jde o určitou formu diskriminace těch, kdo daně platí, na úkor těch, kdo daně neplatí. Čím je rozdíl mezi ujetými kilometry větší, tím je větší i rozsah této diskriminace. (Podle jedné studie v ČR vede časové zpoplatnění k tomu, že někteří řidiči platí za jeden kilometr 8 haléřů, zatímco jiní 84 haléřů. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že při časovém zpoplatnění méně platí ti s vyššími příjmy, zatímco ti s menšími příjmy platí více, než jsou jimi generované náklady – ekonomové hovoří o cenové diskriminaci 2. stupně.)

Kdo je tedy v současné době v Německu diskriminován? Je to jasné, jsou to řidiči - daňoví rezidenti v Německu. A nejvíc jsou diskriminování řidiči nákladních vozidel nad 7,5 tuny, protože ti platí nejen mýto vypočítané podle skutečně ujetých kilometrů (a německé sazby mýta jsou na úrovni reálných nákladů – na rozdíl od ČR, kde sazby jsou nižší, než je reálná úroveň nákladů), ale navíc i případně část těch dalších daní.

Jak je možné tuto diskriminaci odstranit? Princip řešení je jednoduchý, avšak jeho uskutečnění je velmi složité. Všichni by všude měli platit ve výši jimi generovaných nákladů a měly by se zrušit ty daně, které přímo s dopravním výkonem nesouvisí. Např. silniční daň (nebo obdobné daně) je fakticky dalším zdaněním majetku z již jednou zdaněných příjmů, a tudíž je první určená „k odstřelu“.

Německé dálniční známky samozřejmě vůbec nejsou odstraněním současné diskriminace, pouze ji mírní. Proto snížení daně německým plátcům dálniční známky je sice velmi nesmělý krok správným směrem, nicméně ke spravedlivému a férovému systému zpoplatnění užívání potřebné a kvalitní dálniční sítě je v Německu ještě hodně daleko. To, že provedení této změny bylo navrženo byrokraticky špatně (cena krátkodobých známek musí být v relaci s cenou roční, což zde nebylo, jiným problémem je redundantní podpora tzv. ekologických vozidel), je pak jiná věc.

Jestliže Německo učiní další krok k financování dálnic přímými platbami uživatelů, pak je jisté, že to bude stačit jenom pár let. Pak přijdou na řadu další kroky - snižování a odbourávání daní, výkonové mýto pro všechna vozidla, změna plateb parkovného apod. Mobilita roste úměrně s hospodářským růstem, investiční a provozní náročnost roste ještě rychleji. A tu je nutno nějak financovat.

Co z té „kauzy“ plyne pro Českou republiku? Silniční síť máme nedokončenou a nekvalitní. Proto radikálně transformujme zdanění dopravy (zrušení silniční daně, dramatické snížení spotřební daně z pohonných hmot apod.), změňme mýto z daně na poplatek za službu, správci silniční sítě musí mít odpovídající příjmy formou přímých plateb od řidičů. Těch opatření musí být více, bude to trvat pár let a vůbec to nebude jednoduché.

Pokud tedy chceme mít v ČR dokončenou a kvalitní silniční síť odpovídající potřebám mobility obyvatel a zahraničních návštěvníků, pak už se, konečně, začněme bavit o potřebě změny neefektivního a nespravedlivého systému zdanění silniční dopravy.

Ivo Rýc