30.7.2016 | Svátek má Bořivoj






EKONOMIKA: Větrná energetika – případ Dánska

29.3.2010

Shrnutí studie dánského Centra pro politická studia (CEPOS) vydané v září 2009 v Kodani.
Zpracoval Jiří Brodský

Větrné elektrárny v Dánsku vyrábějí tolik elektrické energie, že by to pokrylo zhruba 19 % tamní poptávky. Ve skutečnosti však větrná energie v Dánsku v roce 2006 pokrývala pouhých 5 % roční spotřeby elektřiny a v uplynulých pěti letech to bylo průměrně 9,7 %. Vítr je nestálým zdrojem energie, který má specifické nároky na zařízení přenosové soustavy. Dánsko nemá vysokokapacitní zálohovací zařízení a jeho rozvodný systém musí neustále vyrovnávat rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny.

Vítr na export

Vyvážený systém dodávek elektrické energie se daří udržet díky sousedním zemím: Norsko a Švédsko poskytují díky propojovacím zařízením Dánsku, Německu a Nizozemsku významné množství krátkodobé vyvažující rezervy. Dodávky elektřiny z vodních elektráren v Norsku a ve Švédsku lze rychle navýšit nebo snížit, a tak norská jezera „zálohují“ určitý podíl dánské větrné energie.

V uplynulých osmi letech západní Dánsko vyvezlo (nemohlo využít) průměrně 57 % větrné energie, kterou vyrobilo, a východní Dánsko v průměru 45 %. Exportovaná větrná energie, za kterou platí dánské domácnosti, přináší materiální výhody v podobě levné elektřiny a odložené investice do nových spotřebičů pro spotřebitele ve Švédsku a v Norsku, ale dánským spotřebitelům nepřináší nic. Daně a poplatky za elektřinu jsou pro dánské domácnosti zdaleka nejdražší v Evropské unii (podle OECD má Dánsko nejvyšší daňovou zátěž na světě). Celková hodnota vyvezené dotované energie v letech 2001–2008 byla 916 mil. EUR.

Exportovaná větrná energie nepřináší Dánsku úsporu ve spotřebě fosilních paliv, ani v produkci emisí CO2. Větrná energie, která je vyvážena do Norska a Švédska, vytlačuje „uhlíkově neutrální“ elektřinu v severských zemích. Ve Švédsku a v Norsku není využíváno uhlí a nejsou zde emise CO2 spojené s výrobou energie.

Větrná energie v Dánsku nahradila některé termální zdroje a je drahým způsobem jak ušetřit emise CO2. Náklady, které daňoví poplatníci v Dánsku za produkci větrné elektřiny platí, rostou díky neschopnosti využívat velké přebytky. A ty se ještě zvýší v roce 2013, kdy mají být uvedeny do provozu další 800 MW větrné turbíny při pobřeží. Téměř veškerá větrná energie, kterou vyprodukují, půjde na vývoz. Je prakticky nemožné v dohledné době zajistit, aby země spotřebovávala veškerou větrnou energii, kterou vyrobí, a bude to čistě hypotetická možnost, dokud se nezvýší spotřeba elektrické energie nebo nebudou vyvinuta nová technologická řešení na straně poptávky.

Nízká životnost

Navzdory mnohým nevýhodám má větrná energie jednu pozoruhodnou výhodu – totiž, že stejně jako u jaderné energetiky jsou po zaplacení kapitálu její mezní náklady na provoz velmi nízké. Na rozdíl od jaderné energetiky se však životnost většiny větrných turbín pohybuje v rozmezí 10-15 let. Životnost běžných elektráren je 40– 60 let.

Dánský parlament přijal v roce 2008 rozhodnutí, že v roce 2025 musí 50 % elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů, převážně z větrné energie. To bude znamenat přijetí drastických opatření, která změní celý energetický systém země, včetně vyřazení stávajících, vysoce kvalitních kapacit. V každém případě nebudou Švédsko a Norsko schopny vyvážit rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny z dalších větrných elektráren, které se mají stavět i v Německu a v Nizozemsku.

Politika dánské vlády, kterou je navýšení podílu větrné energie, byla a je realizovatelná pouze prostřednictvím významných dotací podporujících majitele větrných elektráren. Už jen to, že tuto politiku vláda schválila, bylo nepřímou dotací, která vyvolala poptávku po větrných elektrárnách ze strany elektrárenských společností. Žádná větrná energetika by v Dánsku bez státních dotací neexistovala, na základě tržních podmínek by nemohla konkurovat.

V Dánsku pracuje ve větrné energetice 28 400 lidí. To však není konečný důsledek dotací do této oblasti. V dlouhodobém horizontu nedojde ke zvýšení zaměstnanosti, ale pouze k přesunu pracovní síly z oblastí, které nejsou dotovány do těch, které dotovány jsou. V některých regionech tak může dojít ke zvýšení nezaměstnanosti. Velmi optimistický přibližný odhad vzniku nových pracovních míst počítá s navýšením zaměstnanosti v oblasti větrné energetiky o 10 %. V takovém případě by dotace na jedno vytvořené místo činila 90 000–140 000 USD ročně, to jest 175–250 % průměrného příjmu dánského dělníka ve zpracovatelském průmyslu.

Důsledkem vládních dotací do větrné energetiky byl přesun od produktivní zaměstnanosti v ostatních sektorech k méně produktivní zaměstnanosti ve větrném průmyslu. DP Dánska je díky tomu o 270 mil. USD nižší, než by byl, kdyby tato pracovní síla pracovala jinde.

Převzato z newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku CEP se souhlasem redakce

Centrum pro politické studie, Dánsko

Hugh Sharman







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.